Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
Všechna témata

Konopím izolovaný rodinný dům stojí ve volné krajině. Výhledy z něj vás uchvátí

Příběh Konopného domu z Homolje si na chvíli uloupil titulní strany odborných časopisů o architektuře a ekologickém stavitelství. A když už nejbouřlivější vlna pozitivních ohlasů trochu opadla, vyplatí se na projekt architektů Bach Mühle Fuchse a Ljubicy Arsić podívat trochu zblízka, podrobněji.
Foto: Marko Milovanovic

Diskuzi ke svému cenami ověnčenému projektu přitom architekti Ljubica Arsić a Daniel Fuchs začínají poměrně ostrým výpadem. Nepříjemně pravdivým tvrzením, že stavební průmysl je jedním z největších znečišťovatelů na světě. A doplňují, že architektura jako obor se často distancuje od procesu vzniku materiálů používaných ve stavebnictví, jako by se jí to ani netýkalo. „Vnímáme je jako hotový produkt, který nám vnucuje trh,“ říká Fuchs. „Co se ale stane s takovým stavebním materiálem po skončení životnosti budovy?

Výživná teorie o nízkokalorické stavbě

Tyto postřehy vedly oba tvůrce projektu k tomu, aby si jako jeden ze základních stavebních materiálů vyvolili HempLime. Ten zatím nepatří k široce rozšířeným stavebním materiálům, ale rozhodně patří k těm, o nichž se nejvíc píše. Je to trochu podobná situace, jako se zdravou výživou a módou tzv. supergreens. Čeho? Naprosto úžasných rostlinek, našlapaných minerály a vitaminy, zajišťujícími všemožné kritéria zdravé stravy. Před pár sezónami se z nich stal ohromný hit, a nyní po nich baží každý. Když se ale na jejich výčet podíváte podrobněji - jde například o špenát, brokolici, kapustu, ječmenné a hráškové klíčky  - zjistíte, že vlastně nečelíme žádné novince. Tohle všechno jsou poživatiny, o jejichž prospěšnosti máme jasno už dávno.

Foto: Marko Milovanovic

Jen teď byly znovu-oprášeny a jejich legenda dostala nátěr marketingového zázraku. A to samé se opakuje i v případě tzv. HempLime, který je dnes ve formátu zázračného stavebního materiálu pro trendy stíhané ekologické stavitelství velkou módou. Ani tady nejde o nějakou zásadní a přelomovou novinku. Jako stavební materiál pro stavbu byl využíván už před staletími, a na principu směsi rostlinných vláken, vápna, písku a vody funguje dnes naprosto stejně. Je to tedy znovuobjevená, oprášená stará technologie, kterou jsme si dnes „náhodou“ připomněli, protože bio-kompozitní materiály jsou zrovna v trendu.

Hodí se přitom zmínit jeden paradox - že stejně jako ječmenné klíčky byly prve jídlem chudiny, než se staly hitem zdravé výživy - i konopné stavivo využívali dříve spíše ti nemajetní jako nouzové řešení. A dnes si za obojí, zdravou stravu a zdravý stavební materiál – notně připlácí ti movití.

Foto: Marko Milovanovic

HempLime a konopné materiály mají budoucnost

Kromě téhle nezbytné porce kalorické kritiky si ale HempLime zaslouží i chválu. Výrobky z kombinace konopí a vápna nabízejí zdravější alternativy v oblasti izolací, stěnových systémů, textilií a dalších materiálů, protože neobsahují škodlivé petrochemikálie.

Konopí i vápno pohlcují oxid uhličitý z atmosféry a rostliny konopí také během svého růstu regenerují vyčerpanou půdu. Výrobky z konopného vápna jsou přirozeně odolné vůči škůdcům, plísním a požárům, čímž odpadá potřeba toxických chemických přísad k jejich dodatečnému ošetření. Mají vynikající akustické vlastnosti, přirozeně regulují vlhkost a teplo. Jsou materiálem s energeticky úspornou výrobou, a lze je přirozeně biologicky odbourávat, znovu-používat i recyklovat. Rozhodně tedy biokompozity z konopí nejsou špatné, ale není to objevená Amerika. Je to materiál, který tu byl už dlouho.

Foto: Ljubica Arsić

Tým Bach Mühle Fuchs + Ljubica Arsić si tedy nezaslouží oslavu za to, že jej „objevili“ – jak bylo v minulém roce lehce bulvárními médii často citováno – ale spíš za to, jak dovedně s ním pracovali. Za to, že se nepokoušeli tlačit stavbu z ekologického materiálu do ekologické škatulky, ale dokázali pro ni najít svébytnou kategorii. V rámci silně omezujících limitů prostředí totiž pozvedli tímto materiálem řemeslo projektantů na vyšší úroveň. HempLime definoval celé téma, konstrukční systém a dokonce i výsledný tvar domu, ale přesto architekti jeho legendě nepodlehli, a dokázali s ním pracovat přirozeně.

Dům jako artefakt v krajině

Zadání klienta přitom bylo o vystavění rekreačního domu, který by byl vkusně zasazen do poněkud dramatické krajinné scenérie v srbské oblasti Homolje. Stavební parcela s mírně se svažujícím reliéfem směrem na jihovýchod a severozápad byla zatím prostá jakékoliv sousední zástavby, a byla poměrně izolovaná. Architekti se tu tedy nemohli opřít ani přidržet nějaké předlohy krajinného rázu, což otevíralo prostor pro experimenty. Rozhodli se pro jistou abstrakci, atypickou formu, která měla dům navázat na okolní nedotčenou krajinu. Bylo to odvážné rozhodnutí.

Foto: Marko Milovanovic

Námi navržený dům se nesnaží koketovat s okolím,“ říká Arsić. „Naopak je koncipován jako artefakt, který je v dialektickém vztahu ke svému přírodnímu okolí.“ Dům se nesnaží krýt nebo anonymizovat vůči svému prostředí, ale vyniká v něm. Buduje nový kontext s jasnou archetypální výhradou, že dům je výsledkem stavby a že - to, co je lidmi postaveno, nemůže být nikdy zcela přirozené. Tento poměrně radikální přístup pak umenšuje a tlumí to, že dům je vyroben z přírodních materiálů, dřeva a konopného HempLime. A jeho stavební technika je po stránce emisní bilance, vztahu k životnímu prostředí či klimatu „čistá“.

Propojený zevnitř i zvenčí

Konopný dům je koncepčně definován řadou spojovacích modulů, které umožňují odstupňování velikosti domu. Zachovává si – zvenku i zevnitř - charakter nepřerušované řady, matrice, kterou lze koncepčně a hypoteticky propojovat donekonečna. Jako samostatná stavba je dům vyvýšen nad terén a orientován k nejvyššímu bodu horizontu. Jeho horizontální podlahové a stropní desky kontrastují se zvlněným terénem, je geometricky definovaný v jinak nedefinovatelném přírodním prostředí.

Foto: Marko Milovanovic

Aby se co nejlépe využilo sluneční světlo a výhled na pohoří v dálce, má dům protáhlý tvar a rozprostírá na plošině, která se vznáší nad krajinou. Podlouhlá základna je od podlahy až ke stropu protkána velkými okenními otvory, z nichž každý rámuje krajinu v dálce. Objekt Konopného domu přitom vznikla ve dvou úrovních, které kopírují konfiguraci terénu. Těžiště obsahu, který tvoří pobytovou část, je situováno na svrchní úrovni, v otevřeném prostoru, který umožňuje plynulý pohyb a vizuální komunikaci.

Hlavní přístup do domu ale vede přes spodní úroveň, přízemí, které je částečně skryté v zemi. Kromě prostorného haly se ve spodní úrovni nachází další zázemí, jako je sauna a zimní zahrada, a technické místnosti. Každý modul „jednotky“ domu je svou vnitřní geometrií vázán geometrií rovnostranného osmiúhelníku, jež jsou rytmicky uspořádány za sebou. Všechny moduly jsou přitom propojeny zvenčí průběžnou terasou - galerií, kterou lze v závislosti na vnějších podmínkách považovat za nedílnou součást obytného prostoru.

Foto: Ljubica Arsić

Výsledkem je tak velmi zvláštní (a přitažlivé) uspořádání, v němž na sebe vnější a vnitřní prostory neustále navazují. Architekti to shrnují tak, že „dům je současně vzdušným pavilonem i jeskyní“.

Jiný pohled na ekologii staveb

Tuto kvalitu Konopného domu pak doplňuje způsob použití biokompozitů, v neobvyklém vztahu k užitým architektonickým prvkům. Ljubica Arsić a Daniel Fuchs jimi pěkně rozčeřili poklidnou hladinku eko-stavitelů. „Je totiž zažitou praxí, že stavby postavené z konopných materiálů připomínají nebo přímo uplatňují principy lidového stavitelství, ať už tradičních domečků nebo hobitích nor. Paradoxně v těchto případech ale není konopný materiál na fasádě ani uvnitř domu obvykle vidět,“ říkají.

Foto: Marko Milovanovic

Sami proto zvolili cestu, při níž se jejich projekt snaží ukázat krásu holého materiálu, který se v průběhu času mění a stárne spolu s domem.

Do stavebního plánu Konopného domu byly integrovány designové postupy poplatné pro pasivní příjem sluneční energie (ať už příhodnou orientací ke světovým stranám, provedením a úhly okenních prostupů). Díky použití přírodních „dýchajících“ stavebních materiálů, jako je dřevo a konopí, je uvnitř vytvořeno příjemné vnitřní klima bez použití mechanických zařízení.

Objekt má integrovaný systém pro sběr dešťové vody, čištění odpadních vod a sběr organického odpadu. Ale vnímá je jako samozřejmost, vycházející z chytrého designu, ne jako úlitbu zeleným bohům. Konopný dům je díky tomu ukázkou alternativního eko-modernismu, stavby moderní a funkční, která nese rysy pokročilé architektury.

Foto: Marko Milovanovic

Údaje o projektu

Název projektu: Hemp House – Konopný dům
Typ projektu: rekreační obydlí, atypický stavební materiál
Architektonické studio: Bach Mühle Fuchs + Ljubica Arsić
Lokalizace: Bela Reka, Homolje, Srbsko
Vedoucí projektu: Ljubica Arsić & Daniel Fuchs
Spolupráce: Aleksandar Simonović
Inženýring stavby: Vladimir Pesić
Dodavatel stavby: Predrag Milosavljević, Tivat
Klient: Bela Reka Farmland
Zahájení projektové fáze: 2016
Rok dokončení (finalizace): 2021
Počet podlaží: 2
Užitná plocha: 228 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Åke E:son Lindman

Odvážná architektura na skalním útesu. Lesklá fasáda vily nese své tajemství

Dramatická krajina si žádá odvážnou architekturu. A jestli něco švédskému projektu Villa Sagalid nechybí, tak právě odvaha. Na rozbrázděné skalní útesy, sklánějící se nad stockholmským zálivem, totiž přichází se svou vlastní skálou. Monumentálním čtyřpodlažním objektem. Neskromným svou výměrou i provedením.

Foto: Robert Žákovič

Klánovický dvojdomek pro surfaře s minimalistickým životním stylem

Klánovice patřily a dosud patří k vyhledávaným lokalitám pro výstavbu rodinných domů. Jsou spojeny s prvorepublikovou noblesou, s dlouholetou tradicí víkendových vil a reprezentativních domů podnikatelů. V tomto případě chtěl majitel jednoduchý, ale osobitý dům, kde nebude nic důležitého chybět a nic zbytečného…

foto: Florian Holzherr

Vila je přehlídkou inspirace zahraniční architekturou. Těžko tipovat, odkud je

Většinou nebývá takový problém na první až druhý pohled přiřadit stavbu výrazného architektonického řešení k nějaké konkrétní lokalitě. Jenže projekt, letos řešený studiem Steiner Architecture, je dočista jiný případ. Rodinný dům vilkovitého typu se prostě brání nějakému klasickému zařazení, respektive nabízí těch…