Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
Všechna témata

Rekonstrukce historického domu. Vznikl tu ateliér umělce i bydlení pro rodinu

Dům s velmi skromnou výměrou a předlouhou historií, usazený v rohu náměstí památkově chráněné oblasti, se díky zásahu architektů proměnil v plnohodnotné rodinné bydlení a dílnu pro místního umělce.
Foto: Karina Castro

Jihotyrolské městečko Lana leží na půl cesty mezi Bolzanem a Meranem, v údolí Etschtal. Z historie předešlých staletí nabízí mnohé, ale pro současné potřeby bydlení je toho už méně. A proto musí, pokud si chce uchovat živou komunitu obyvatel a nestát se skanzenem, ve svém památkovém centru podstoupit řadu změn.

Názorným příkladem projektu takové transformace - která výrazně proměnila dům s předlouhou minulostí zevnitř, aby navenek ponechala jeho původní krásu - je renovace a rekonstrukce třípatrové stavby, stojící v rohu lanského náměstí Am Gries.

Foto: Karina Castro

Kamenný dům na čísle popisném 20/A stojí už hezkých pár staletí, a po celou dobu patří rodině, hodilo by se tedy říct spíše rodu, Eggerových.  Vnější podoba stavby, usazené v západním koutě malého náměstí, se přitom nezměnila minimálně od roku 1908. Dokládá to i malba, kterou právě roku 1908 zhotovil slavný malíř Wassily Kandinsky, jež tento dům štětcem zachytil. Starý obraz i památková ochrana vztažená k náměstí v Laně tedy rámují půvabný kus svědectví historie, což je nicméně aspekt, který nic nevypovídá o kvalitě bydlení. A ta tu, slovy majitelů domu, za mnoho nestála.

Odstranit předchozí úpravy

V současnosti tu bydlí místní řemeslník a umělec Hannes Egger, jeho žena Birgit a dcera Maya. Dům si přibližně před 10 lety trochu – zevnitř – upravili. Zrekonstruovali a zabydleli první a druhé patro, s tím, že stavební zákroky tehdy vedli jako vnitřní stavbu „domu uvnitř domu“. V památkově chráněné obálce tehdy vyčlenili pár místností, jež jim stačily k žití a práci. Jenže s příchodem dítěte je zbytnělé zdi a zbytečně komplikovaně členěný prostor začal omezovat. Přitom tu bylo patro třetí, které bylo potenciálně využitelné.

Foto: Karina Castro

Současný projekt renovace/rekonstrukce, jehož se zhostili architekti ze studia Messner Architects, cílil na změny vedoucí k vyšší obyvatelnosti a zachování historické hodnoty domu. V rámci nového projektu mělo být přízemí - původně využívané jako rukodělná dílna a kovárna - obnoveno a přeměněno na funkčnější a moderněji vypadající ateliér. Život rodiny se měl přesunout do vyšších podlaží, a samotný dům měl kompenzovat svou uzavřenost směrem k ulici kompenzovat mnohem výraznější otevřeností ve svém týlu, směřujícím do malé zahrady. Mělo tu dojít k odstranění nadbytečných přepážek zdí, prosvětlení.

Předlouhý zástup řemeslníků

Messner Architects přitom museli zhodnotit klady a zápory řešení, které se nabízely. Dům na adrese Am Gries 20/A, je obrácen k malému náměstí poměrně skromně, se skromnou děrovanou okenní fasádou, dvouplášťovou střechou a obloukovou vstupní branou. Proto se rozhodli, že tento nenápadný vzhled domu nebudou dále narušovat, a ponechají mu jeho neutrální vyznění, jež s náměstím plném historických staveb ladí. O to výraznější prostor ke změnám viděli u východní fasády (směrem k zahradě), která by mohla působit domácky, a zásahy tu památkáře nebolely. Proto sem navrhli vytvoření dřevěné schodiště a balkon, rozšiřující užitný prostor obyvatelům.

Foto: Karina Castro

Drobností, která je sice přísně logická ale přesto ne každého napadne, tu bylo množství jednotlivých řemeslníků, odborníků a specialistů, kteří se na realizaci projektu podíleli. Protože tu současně docházelo ke konzervačním a záchovným pracím na „staré“ budově (především na její fasádě a vnitřních zdech), a současně k pozvedávání úrovně interiéru v moderním duchu. To, co by u novostavby personálně obsáhla jedna dodavatelská firma, tu musel řešit například kovář, truhlář a kameník. Což jsou profese, které už dnes běžně na stavbě neuvidíte.

Směrem k vyšší obyvatelnosti

Domy se staletou historií trpí řadou neduhů, a ani tady to nebylo jiné. Bylo třeba zabojovat s chladem, plísněmi, vlhkostí. Podlaha v ateliéru byla odvlhčena, izolována a nově vybavena podlahovým vytápěním. Místo plných cihlových zdí, které ubírají interiéru prostor, tu byla pro horní patra domu a vnitřek obálky budovy vytvořena provětrávaná dřevěná rámová konstrukce. Je subtilnější.

Foto: Karina Castro

Zajímavým prvkem je vložení a zakotvení obslužného modulu, boxu. Do stávajícího rámu byl vsazen severní straně, a uvnitř sebe nese vnitřní koupelnu. Na zbývajících třech stranách je tento centrální modul přístupný, jako úložný prostor se zásuvkami, policemi, skříněmi a průchozím archivem. Cílem nebylo jen uspokojit primární potřeby, ale tato koupelna funguje také jako bariéra mezi oblastmi.

Tím kreativní nápad nekončí, Messner Architects navrhli také šatnu doplněnou zásuvkami aplikovanou na vnější stěnu koupelny. Dřevěné skříňky připevněné ke stěnám této koupelny jsou navrženy jako úložné jednotky pro uspokojení prostorových potřeb. Box s koupelnou v podstatě anuloval potřebu po dalších předělech a stěnách, ponechal kolem sebe otevřený prostor. Další zákroky, zvyšující obyvatelnost a celkový komfort bydlení, na to navazovaly.

Foto: Karina Castro

Podél jižní strany je umístěna malá kuchyňská jednotka s mobilním kuchyňským blokem. Zde byl dříve existující otvor vedoucí do zahrady rozšířen a nahrazen velkoryse proskleným dveřním prvkem, který poskytuje ateliéru více denního světla. Dřevěná brána, která dříve otevírala dům směrem do náměstí, byla nahrazena dveřmi s nápadně nápadným měděným pláštěm. „Působí staře, dojmem staletí – je to něco, co byste u domu s předlouhou minulostí čekali. Ale přitom je to nové, což je záměr,“ prozrazují architekti.

Venkovní závěsný instalační rošt, táhnoucí se ze strany zahrady do dvora, teď zároveň funguje jako osvětlovací prvek. Nové dveře spojují ateliér s malou boční přístavbou, která dříve sloužila jako chlívek, nyní funguje jako dílna, sklad a přístřešek na kola. Uvnitř je pouze jedno místo, kde se pohled setkává s původní vnější prastarou zdí, a tím se prostor i jeho obyvatelé vrací připomínkou k původnímu duchu.

Foto: Karina Castro

Dům s překvapením uvnitř

Pro umělce Hannese Eggera je ateliér prostorem, kde se přemýšlí i tvoří, místem, kam se může uchýlit, ale také hledat spojení se světem. A tak místnosti, které obklopují modul v centru, uspokojují nejrůznější potřeby obyvatel. Ať už jde o prezentaci výstav, workshopy, praxi, studium nebo setkávání a oslavy - to vše ateliér umožňuje.

Dům zvenčí vypadá, jako by se ho uplynulá staletí ani nedotknula,“ dodávají architekti. „Ale kdyby byl ponechán napospas času, dopadlo by to s ním špatně. Teď, jakmile vstoupíte dovnitř, máte pocit, že jste vstoupili do paralelního vesmíru, který je vyjmutý z bezprostředního kontextu.“ Zvenčí se dům jeví jako starobyle nezměněný, ale uvnitř dýchá novotou a útulností.

Foto: Karina Castro

Údaje o projektu

Název projektu: Artist Studio 20/A
Typ projektu: rekonstrukce a renovace historického domu
Architektonické studio: Messner Architects
Lokalizace: 20/A, Am Gries, Lana, Itálie
Dodavatelé materiálu: Mozzarelli G.M. d. Mozzarelli Alberto, Südtirol Fenster, Windisch & Flaatz
Strukturální inženýring: Arno Gadner
Elektroinstalace, osvětlení: Elektro Margesin
Dodavatel stavby: Andreas Berger
Tesařské práce: Kaserer Holzbau
Kamenické práce: Manfred Wieser, eXakt Diamant s.n.c.
HVAC: Andreas Parth
Kovářské prvky: Günther Husnelder
Vnější fasáda (historická renovace) : Günther Aufderklamm
Podlahy: Mair s.a.s.
Klient: soukromá osoba – Hannes Egger
Zastavěná plocha: 75 m2
Rok dokončení: 2021

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

foto: Salva López

Dům majitelce splnil sen o životě ve slunné Itálii

Pro formální stránce je to vlastně klasická rekonstrukce postaršího obydlí, spojená se zajištěním statiky, opravami a nezbytnými úpravami vnitřních prostor. Směřujícími k proměně uživatelského programu, posunu stávajících dispozic, modernizaci – prostě klasika. Jinak je ale projekt Casolare Scarani příběhem o důvěře…