Čekání na nový stavební zákon se prodlužuje
Senát vrátil Poslanecké sněmovně vládní návrh nového stavebního zákona. Senátoři podpořili zjednodušení stavebního řízení, do předlohy ale zapracovali několik změn. Nový stavební zákon by měl od příštího roku zeštíhlit administrativu spojenou se stavbou rodinných domů, garáží nebo rekonstrukcemi bytů. Také místo původního stavebního povolení by mělo občanům pro malé stavby stačit jen ohlášení. Na názory nejen k chystanému stavebnímu zákonu, ale i obecně k nastavení legislativního prostředí ve stavebnictví jsme se tentokrát v rozhovoru pro Stavební listy zeptali Ing. Jiřího Bělohlava, generálního ředitele společnosti Metrostav.
Jak se stavíte k novému stavebnímu zákonu?
Dosud publikované verze nového stavebního zákona by rozhodně přispěly k rychlejšímu povolování staveb, i když stále ještě nezaručují zásadu, že o jedné věci se rozhoduje pouze jednou a na jednom místě. Porušení této zásady proto i nadále otevírá prostor pro odsouvání zahajování investic, které je například u výstavby dálnic již neúnosné. Může to ale zpomalit nejen výstavbu dopravních staveb, ale i nepříznivě ovlivnit zájem velkých zahraničních investorů - viz. rodící se konflikt u automobilky v Moravskoslezském kraji.
Jaké budou bezprostřední dopady nového stavebního zákona na podnikatelskou sféru ve stavebnictví?
Je třeba si především uvědomit, že vlastní stavební činnost není stavebním zákonem výrazně ovlivněna. Nám nedělá potíže stavět dle stavebního zákona ani dnes. Problém mají investoři a já je obdivuji, že vůbec jsou schopni nějakou liniovou stavbu legislativně vyřešit. Stavebnímu dodavateli vadí obecně pomalý rozhodovací proces a tedy odsouvání stavební zakázky. Výrazně nás pak ovlivňuje to, že investoři jsou nuceni řešit povolování stavby po částech, ale logicky kontrahují celou stavbu najednou. Pokud se pak některé z dílčích stavebních povolení opozdí - a to je spíše pravidlem, než výjimkou - tak se prodlužuje lhůta výstavby a tedy zhoršují naše ekonomické výsledky. Inflační doložka, která jediná může ve smlouvě na prodloužení reagovat, neřeší všechny náklady na prodloužení stavby a zbytečné prodlužování je tedy i pro dodavatele ztrátové.
Myslíte si, že v současné době legislativní prostředí obecně nastaveno směrem k podpoře českých podnikatelů a jejich zahraničních aktivit nebo naopak zvýhodňuje zahraniční stavební firmy?
Tato otázka se netýká zákona stavebního, ale jde o komplex zákonných i podzákonných norem, jak se můžete přesvědčit třeba v sousedním Německu. České zákonodárství je výrazně liberální a otevírá náš trh pro všechny. Bohužel tomu tak není v ostatních zemích EU. Optimální by samozřejmě bylo, kdyby trhy EU byly otevřeny českým firmám tak, jako trh český firmám z EU. Pokud se to nepodaří, je zřejmě třeba zamyslet se nad otevřeností trhu českého. Mrzí mne to, na liberálním trhu by se české firmy rozhodně uplatnily, ale jiná cesta, než přijmout reciproční, tedy pro zahraniční firmy ne tak výhodný režim, zřejmě neexistuje. Několik představitelů vlády se již v tomto směru docela jasně vyjádřilo a doufám, že se tomu česká vláda bude věnovat.
Další informace o novele stavebního zákona a také odbornou polemiku přináší na svých stránkách únorové číslo Stavebních listů. Celý rozhovor otiskuje aktuální vydání tohoto časopisu.
MiSt
