Železniční koridor mezi Prahou a Německem byl dokončen modernizací uzlu v Ústí nad Labem

Správa železniční a dopravní cesty oficiálně zprovoznila průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem. Úpravami prošel přibližně šest kilometrů dlouhý úsek dvoukolejné železniční trati Praha – Děčín, začínající před odbočkou Ústí nad Labem jih, pokračující přes hlavní nádraží až za stanici Ústí nad Labem sever. Podle ředitele SŽDC Jana Komárka tak skončila modernizace prvního tranzitního železničního koridoru v úseku od Prahy po hranici s Německem.

Ústí nad Labem bylo jedním z prvních českých měst s železniční dopravou. Již od roku 1850 leží na důležité evropské trati Vídeň – Praha – Berlín. Od jejího vzniku se železniční stavitelé potýkali s obtížnými geologickými podmínkami a některé objekty tak museli založit na pilotách. Problémy s nestabilními svahy provázely i současnou modernizaci. Železniční trať totiž vede údolní říční terasou labského kaňonu, který se hluboce zařízl do vulkanického a sedimentárního komplexu Českého středohoří. Zakládání náspů a mostních objektů bylo ztíženo výskytem neúnosných a objemově nestálých povodňových hlín ve svrchním horizontu údolní terasy. Některé objekty bylo nutné zakládat hlubinně – na pilotách, buď vetknutých, nebo opřených o vrstvu štěrkopísků ve spodní části říční terasy. Před zahájením samotné stavby byl z bezpečnostních důvodů také proveden pyrotechnický průzkum staveniště, protože železniční trať byla v těchto místech v dubnu 1945 během náletů několikrát zasažena.

Mezi Ústím nad Labem a Krásným Březnem vede trať těsně pod skalním masivem Mariánské skály. Zde se v rámci stavby instalovaly kotvené ochranné sítě, které zachytí případné uvolněné kameny a zabrání jejich pádu do kolejiště. Zároveň byl upraven skalní svah tak, abychom dosáhli požadovaný průjezdný průřez nově položených kolejí. K těmto úpravám jsme přistoupili hlavně v prostoru tzv. kulisy, která odděluje trať od blízkého kamenolomu.

Modernizací prošla celá trať - železniční svršek a spodek i umělé stavby, jako mosty, propustky, opěrné a zárubní zdi. Nové je i sdělovací a zabezpečovací zařízení, trakční vedení a silnoproudé zařízení v celé délce úseku. Rekonstruována byla měnírna napájecí stanice trakčního vedení v Koštově; v obvodu Ústí nad Labem sever bylo vybudováno nové ústřední stavědlo. Cestující ocení komfortní nástupiště s nástupní hranou ve výšce 550 mm nad temenem kolejnice, což usnadňuje nástup a výstup. Na ústeckém hlavním nádraží jsou dnes celkem tři nová nástupiště, přičemž dvě jsou ostrovní, dlouhá 200 a 400 m a jedno boční - dlouhé 200 m. V železniční stanici Ústí nad Labem sever je jedno 190 m dlouhé ostrovní nástupiště. Přístup na nástupiště je navíc, kromě vlastních schodišť, usnadněn výtahy nebo pohyblivými schodišti.

Modernizace byla zahájena v červenci 2005 a dokončené části stavby byly postupně uváděny do zkušebního provozu. Investorem modernizace, jejíž náklady dosáhly 2,46 miliardy Kč, byla Správa železniční dopravní cesty. Realizovalo ji sdružení firem Skanska DS, Stavby silnic a železnic a Viamont DSP.

podle tiskových informací Správy železniční dopravní cesty a firmy Skanska