Obnovitelné zdroje energie získaly během krize lepší pozici pro výstavbu

Ekonomická nejistota podnikání daná finanční krizí nastartovala projekty výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Plzeňském a Karlovarském kraji. Mimořádná přitažlivost tohoto oboru je daná vyššími výkupní cenami elektřiny, garantovanými 20 let státem. Hlavním úskalím projektů nejsou peníze, ale jednání s úřady a veřejností, uvádí západočeský mluvčí ČEZ Martin Sobotka.

"Region patří u slunečních, bioplynových, malých vodních výroben a díky Plzeňské teplárenské také u zdrojů na biomasu k nejsilnějším v ČR," dodal. S vidinou poklesu standardních zakázek se o tyto projekty stále více zajímají stavební firmy z Plzeňského kraje. Jan Hanuš z Komerční banky potvrzuje, že finanční krize nijak nezpřísnila poskytování úvěrů na tyto investice. Do výroby elektřiny a jejího prodeje se pouštějí podnikatelé a firmy z různých oborů. "Výhodou je dlouhodobě státem garantovaná a dotovaná výkupní cena elektřiny a na to banky slyší," řekl spolumajitel Drůbežárny Š+L ve Vejprnicích u Plzně Václav Štefánek. Firma nedávno dostavěla bioplynový zdroj za 65 milionů korun.

Mezi 774 žádostmi o připojení k distribuční síti, které eviduje ČEZ za celý rok 2008, jasně převládají fotovoltaické zdroje. "Kromě zkušených investorů se setkáváme se začátečníky, jejichž projekty jsou často neúplné a nekvalitní, což prodlužuje schvalování," řekl mluvčí. Problémem jsou také spekulanti, kteří si rezervují připojení jen proto, aby bránili konkurenci. ČEZ proto nyní žádosti posuzuje přísněji.

Žádosti o připojení k distribuční síti Plzeňský a Karlovarský kraj, za rok 2008
typ výrobny	požadovaný výkon [MW]	počet žádostí
fotovoltaická	434,43	705
větrná	105,00	7
kogenerační	13,94	9
dřevoplynová	11,45	3
bioplynová	8,34	11
teplárna	5,50	3
malá vodní elektrárna	3,66	36
zdroj:   ČEZ,    stav k 6. lednu 2009

Větší profesionalita předkladatelů panuje u kogenerace, malých vodních elektráren a tepláren; ČEZ už vydal stanovisko ke všem žádostem. Úskalím staveb zdrojů s nižší veřejnou podporou (kromě slunečních, větrných nebo vodních) může být vývoj na velkoobchodním trhu s elektřinou. "Hranice návratnosti prostředků může vést k odložení některých investic závislých na reálné ceně energie," uvedl Sobotka.

Nové větrníky s celkovým výkonem přes 20 MW má postavit u Stříbra ČEZ Obnovitelné zdroje. Další firmy usilují o výstavbu u Bezvěrova na Plzeňsku (32 MW), u Toužimi na Karlovarsku (9 MW), poblíž Lub u Chebu (4 MW) a u Kasejovic na jihu od Plzně (2 MW).

Největším zdrojem je projekt bioplynové elektrárny u Dlouhé Vsi na Klatovsku s plánovaným výkonem 5,6 MW. Následuje kogenerační výrobna elektřiny a tepla v Poběžovicích na Domažlicku s 4,3 MW a v Sušici s 1,7 MW. Ostatní zdroje nepřekročí hranici 1 MW. Největší novou malou vodní elektrárnou 718 kW má být záměr firmy Elistom a Povodí Ohře. Následuje Dýšina u Plzně s 300 kW a Němčovice na Rokycansku s 243 kW.

servis ČTK - Václav Prokš, jpt; HoBr

Česko očekává růst výstavby větrných elektráren   >>

Solární elektrárna v Ostrožské Lhotě   >>

ABF, a.s., využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.