Pokud stavební úřad povolí mrakodrapy na Pankráci, sdružení se odvolají

Stavební úřad čtvrté pražské části v pátek ukončil projednávání záměrů na umístění výškových budov na Pankráci. Jeho rozhodnutím ale dlouholeté spory mezi investorem a odpůrci výstavby zřejmě neskončí. Pokud by stavební úřad stavby povolil, občanská sdružení jsou připravena se proti rozhodnutí odvolat, řekli ČTK Martin Skalský ze sdružení Arnika a Marie Janoušková z Občanské iniciativy Pankráce. V opačném případě by se podle mluvčí Zuzany Doležalové odvolala společnost ECM, která chce budovy postavit.

Pro zahájení výstavby musí společnost ECM získat územní rozhodnutí a stavební povolení, o obou rozhoduje stavební úřad Prahy 4. V případě, že úřad stavby povolí, odpůrci se chystají proti rozhodnutí odvolat. "Námitkami jsme dokázali, že dokumentace není dostatečná, samozřejmě, že bychom se odvolali," řekla Janoušková. Podání odvolání předpokládá i Skalský. O stavbách by pak rozhodoval magistrát. "Postoj magistrátu není jasný," poznamenala Janoušková.

Občanská sdružení přinesla na jednání přes sedm desítek stran námitek. Pětice sdružení upozornila zejména na to, že investor nedodal rozptylovou a hlukovou studii a studii povrchových částic ve vzduchu. Podle Janouškové měl stavební úřad jednání kvůli neúplné dokumentaci přerušit. S tím Doležalová nesouhlasí, všechny dokumenty společnost dodala. "Nechali jsme si vypracovat hlukové studie, prováděli jsme protihluková opatření. Studie byly oficiálně i akceptovány městskou hygienickou stanici," řekla. Společnost také vyměnila v některých okolních domech stará okna za protihluková.

ECM podle Doležalové potíže s výstavbou předpokládala. "Každý, kdo chce postavit futuristické stavby, musí počítat s tím, že se to nebude všem líbit," vysvětlila.

Na postup městské části a magistrátu si stěžuje také Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí. Instituce jsou podle něj povinny hájit zájmy občanů, místo toho spolupracují s developery na uskutečnění jejich soukromých obchodních záměrů. Ateliér proto podal petici proti selhávání hlavního města a městské části při hájení zákona, veřejných zájmů a potřeb občanů. Požaduje úpravu záměrů na výstavbu výškových budov na Pankráci nebo jejich přemístění.

Sdružením se nelíbí dopravní řešení pankrácké pláně, stavby by podle nich přinesly nadměrnou hlukovou zátěž. V ulici Milevská by počet aut podle Janouškové mohl vzrůst až trojnásobně. Podle Doležalové se ale doprava "rozředí". "V rámci magistrály dochází k úpravě pruhů. Bude vyčleněn jeden pruh, na který budou napojeny sjízdné a nájezdné rampy," popsala Doležalová. Odpůrci také kritizují velikost a uspořádání budov, parkovou úpravu v jejich okolí a řešení přízemních podlaží. Podle Doležalové ale na Pankráci vzniknou relaxační zóny i parčíky.

Kvůli chystané výstavbě vyjádřilo před rokem UNESCO "vážné znepokojení". Krátce potom ministerstvo kultury uzavřelo správní řízení ohledně mrakodrapů a potvrdilo rozhodnutí magistrátu, které budovy povolilo. Pankrácká pláň je v ochranném pásmu památkové rezervace.

Vyškrtnutí Prahy ze seznamu dědictví lidstva podle Kužvarta aktuálně nehrozí. Fakt, že se nedávné monitorovací mise do Prahy účastnil sám ředitel Centra UNESCO Francesco Bandarin, však podle Kužvarta signalizuje vysoké hodnocení míry závažnosti sporných otázek kolem ochrany Pražské památkové rezervace.

Podle mluvčí ECM Zuzany Doležalové se výbor pro světové dědictví už v létě vyjádřil, že veškerá rozhodnutí ohledně budov jsou plně v kompetenci České republiky. Podle Skalského ale společnost ECM celou záležitost bagatelizuje, pro Českou republiku je podle něj ostuda, že se UNESCO o Pankrác vůbec zajímá.

Tereza Měrtlová nam, HoCh

ABF, a.s., využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.