Rem Koolhaas a jeho Třeštící New York je konečně také česky

V edici Texty o architektuře nakladatelství Arbor vitae vyšla dlouho očekávaná kniha architekta Rema Koolhaase – Třeštící New York / Retroaktivní manifest pro Manhattan. Křest této knihy se odehraje v pražské Galerii Jaroslava Fragnera. Vydání knihy podpoří také přednáška prof. Rostislava Šváchy o díle Rema Koolhaase.

Kniha položila základ Koolhaasova světového věhlasu a udělala z něj jednu z klíčových postav současné architektury. V 70. letech, kdy byla kniha poprvé vydána, se nikdo nezabýval tím, že mezi architekturou a společností existují nějaké vyjádřitelné vztahy. Koolhaas pohlíží na život ve městě 20. století jako na proměnlivou a chaotickou kulturu přelidnění. Velkoměsto je místem nekonečných proměn lidských činností a událostí – skutečných i vysněných. V jednotlivých kapitolách se zabývá urbanistickým založením města, fenoménem mrakodrapu, prvním Dreamlandem na Coney Islandu, výstavbou Rockefellerova centra a vztahem Evropanů (Le Corbusiera a Salvadora Dalího) k městu. Má přirozeně kosmopolitní, globální pohled na řešené otázky, inspiraci čerpá i z děl současných filozofů, zejména z díla Jacquese Derridy.

Rem Koolhaas – architekt a teoretik

Narodil se roku 1944, dětství strávil v Indonésii (1952–56). Poté žil v Amsterdamu, kde působil jako redaktor listu Haagse Post a jako autor scénářů. Následovalo studium na Architectural Association v Londýně (1968–73). Stipendium, získané v roce 1972, mu dovolilo pobývat v USA. Zcela fascinován New Yorkem zde začal analyzovat dopad kultury velkoměsta na architekturu a vydal knihu Třeštící New York / Retroaktivní manifest pro Manhattan (Delirious New York; A Retroactive Manifesto for Manhattan).

V Londýně roku 1975 založil Rem Koolhaas společně s Eliou a Zoe Zenghelisovými a Madelon Vriesendorp Office for Metropolitan Architecture (OMA), jejímž cílem bylo nové definování vztahů – stejně dobře teoreticky jako prakticky – mezi architekturou a současnou kulturní situací. Od roku 1978 získal několik zakázek v Holandsku (např. rozšíření parlamentu v Haagu), a to jej přimělo otevřít kancelář i v rodném Rotterdamu, která se v budoucnu stala centrem aktivit OMA. Ve stejném období založil Groszstadt Foundation, nezávislý subjekt podporující výzkum a kulturní aktivity OMA, jako např. pořádání výstav a vydávání publikací.

Rem Koolhaas má významný podíl na rozvoji dekonstruktivistické architektury, která se výrazně prezentovala na výstavě uspořádané v Muzeu moderního umění v New Yorku v roce 1988. Měla název Deconstructivist Architecture (Dekonstruktivistická architektura) a soustředila práce sedmi architektů. Jedním z nich byl Rem Koolhaas, dále Frank Gehry, Peter Eisenman, Daniel Libeskind, Zaha Hadid, Bernard Tschumi a rakouský tým Coop Himmelblau. K významným projektům kanceláře OMA patří budova Tanečního divadla v Haagu (1987), Kunsthall v Rotterdamu (1992), Grand Palais v Lille, Bordeaux House (1998). V dubnu roku 2005 byla otevřena nová koncertní hala Casa da Música v portugalském Portu. V současné době se Koolhaas zaměřuje na projekty v USA a v Asii. Patří mezi ně již dokončený Institute of IT Campus Centre v Illinois (2003) nebo Centrální knihovna v Seattlu (2004). Největším současným architektonickým projektem v Číně je budova čínské televize v Pekingu, která má být dokončena k olympijským hrám v roce 2008.

Rem Koolhaas je držitelem Pritzkerovy ceny za architekturu z roku 2000. Za svou činnost získal ještě řadu dalších ocenění, např. Rotterdam Maaskant Prize (1986), Le Moniteur, Prix d‘Architecture za vilu dal‘Ava u Paříže (1991), cenu za nejlepší budovu v Japonsku – Nexus Housing ve Fukuce (1992), cenu Antonia Gaudího za urbanistický projekt pro Lille (1992), cenu nizozemské vlády za Almere Masterplan (1999) nebo Rietveldovu cenu za Educatorium v Utrechtu (1999). Koolhaasův projekt Nizozemské ambasády v Berlíně (2003) se stal vítězem Ceny Miese van der Rohe za rok 2005.

Arbor vitae

Nakladatelství Arbor vitae již od roku 1992 spolupracuje s předními českými a moravskými galeriemi, podílí se na pořádání výstav, vydává katalogy a reprezentativní monografie českých či zahraničních umělců a mapuje i obecnější kulturně historické fenomény. Věnuje se výtvarnému umění, architektuře, poezii, filozofii a literatuře pro děti. Nakladatelství získalo řadu cen (Nejkrásnější kniha roku, Libri Olomouc, Nadace Český literární fond – Za kultivaci českého knižního trhu, Nejkrásnější česká kniha roku).

HoBr, podle tiskových informací Galerie Jaroslava Fragnera