Přestavba železničního uzlu v Brně by mohla začít v roce 2009

Stavba nového osobního nádraží v Brně, které bude oproti současnému posunuto o 800 metrů na jih od centra, by měla začít nejpozději do konce roku 2009, oznámila Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která je investorem tohoto zásadního dopravního díla. Druhá varianta přestavby brněnského železničního uzlu s nádražím na současném místě, se kterou přišli před komunálními volbami v roce 2006 Zelení, je tak zřejmě již mimo hru.

Generální ředitel SŽDC Jan Komárek řekl, že do konce roku 2007 bude dokončena studie proveditelnosti, která je nutná pro čerpání evropských dotací. Poté firma začne připravovat projektovou dokumentaci. Pokud by brněnské nádraží zůstalo na současném místě, investor by přišel o dotace, protože takový záměr není připraven.

"Příprava úplně nového projektu by trvala nejméně šest až sedm let. A evropské dotace v období 2007 až 2013 musíme proinvestovat do dvou let od jeho skončení, což by se v žádném případě nestihlo. Buď neuděláme nic, nebo budeme pokračovat v původním plánu," řekl primátor Brna Roman Onderka.

Město si přesto o prázdninách nechalo vypracovat odbornou analýzu obou variant. Variantní posouzení je jednak jednou z podmínek pro čerpání evropských dotací, druhým cílem analýzy bylo podle Onderky nalézt silná a slabá místa jednotlivých variant. Na základě jejích výsledků se nyní upravuje původní projekt. Celkové náklady rekonstrukce se zatím podařilo snížit z 30 miliard na asi 20 miliard korun.

Centrum města přesto možná o koleje nepřijde. V polovině týdne přišel s kompromisním návrhem brněnský zastupitel Josef Veselý, který navrhl, aby po novém železničním koridoru jezdily jen dálkové a nákladní vlaky a regionální spoje zajížděly mimoúrovňovou rychlodráhou do míst dnešního nádraží. "My zatím neznáme podrobné detaily jeho návrhu, ale budeme se jím na pracovní skupině určitě zabývat. Zdá se, že by nešlo o nijak razantní zásah. Hlavní částí projektu je totiž právě průtah městem a propojení rychlostních koridorů," řekl Komárek.

Přestavba železničního uzlu Brno sestává z několika staveb. První z nich, stavba odstavného nádraží, kde se budou vlaky sestavovat, opravovat a čistit, začala letos v říjnu a skončí v polovině roku 2009. Poté se začne stavět budova nového osobního nádraží a modernizace průjezdu. Celkové náklady se pohybují kolem 20 miliard korun, asi sedm miliard korun by SŽDC chtělo získat z evropských fondů.

Hrozby, kterou často používali odpůrci přesunu, že Evropská unie nedá na projekt peníze, protože chybí posouzení více plnohodnotných variant, se Komárek neobává. "Nemyslím, že v Bruselu narazíme. Po dopracování studie proveditelnosti bude naše žádost posuzována skupinou Jaspers, což je jakýsi servis EU pro zpracování a posuzování projektů členských zemí. Ze zkušeností víme, že kladné stanovisko Jaspers znamená většinou kladné přijetí i ze strany EU," dodal Komárek.

Problémy by neměly činit ani zatím nevykoupené pozemky nutné pro výstavbu nádraží. "Zbývá vykoupit asi deset procent plochy, kterou nevlastní žádný z partnerů projektu. Pozemky patřící Českým drahám by se měly bezúplatně převést na SŽDC v rámci majetkového vyrovnání z předchozího rozdělení obou společností," řekl oblastní ředitel SŽDC Jiří Mlynář.

Projekt rekonstrukce železničního uzlu Brno počítá se zrušením historické trasy v centru města a s využitím a modernizací nákladního průtahu. Svedení nákladní a osobní dopravy do jednoho nádraží vyřešili projektanti navržením širokého nástupiště s 12 průjezdnými kolejemi, z nichž dvě, určené pro expresní nákladní vlaky, budou kvůli hluku a prachu fyzicky odděleny od ostatních. "Nádraží v městských částech Židenice a Černovice budou zrušena a nahradí je zastávky s napojením na přestupní terminály integrovaného dopravního systému," popsal hlavní změny ředitel projektové firmy Sudop František Mráz.

Poslední částí projektu je rekonstrukce městské infrastruktury, která začne už v příštím roce. Na nákladech kolem 3,5 miliardy korun se podělí město Brno a Jihomoravský kraj.

pet, fcz, HoBr

ABF, a.s., využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.