Nízkoenergetických domů se staví stále málo
Nízkoenergetických a pasivních domů se podle odborníků staví málo. V České republice jich podle odhadu architekta Josefa Smoly stojí zhruba tisícovka. Úsporné domy chce stavět promile až procento budoucích stavebníků, prohlašuje ředitel společnosti Maxima Reality David Černík. Zákazníky odrazuje vyšší cena domu i složitější výstavba.
Podle Jakuba Sedmihradského ze společnosti Lexxus je poptávka po nízkoenergetických domech stále nízká. "Nabídka v tomto segmentu kopíruje poptávku," uvedl Sedmihradský. Smola to odůvodňuje malou informovaností mezi stavebníky i tím, že pro většinu z nich jsou nejdůležitější pořizovací náklady a výdaje na provoz je příliš nezajímají.
Nízkoenergetický dům je podle Smoly zhruba o deset procent dražší než ten klasický. Rozdíl v pořizovací ceně se ale díky úsporám energie podle něj vrátí za deset až 12 let.
Podle ředitele realitní kanceláře AAABYTY.cz Petra Illetška začíná naopak poptávka stoupat. Stává se podle něj běžné, že při nákupu pozemků chtějí zákazníci od makléřů tip na firmu, která tyto nemovitosti buduje. "Poslední dobou přibývají klienti, kteří si staví do důchodu úsporný nízkoenergetický nebo pasivní dům. Tuší, že v poslední třetině života pro ně budou účty za energie finančně neúnosné," uvedl v knize Stavba rodinného domu krok za krokem architekt Josef Smola.
"Zatím je to spíše rarita pro technické vizionáře a uvědomělé ekologické buditele," oponuje Černík. Klienti podle něj spíše požadují vikýře na střeše, arkády u vchodu, ostrovní kuchyni, hydromasážní vanu nebo vytápěnou dvougaráž s dálkovým ovládáním všech vrat, což je ovšem pravý opak nízkoenergetického bydlení.
Podle Michaely Císařové z
"Řada firem nabízí na domácím trhu takzvané nízkoenergetické nebo pasivní domy, kdy jediným znakem je vyšší stupeň zateplení. Jinak jsou to obyčejné katalogové domy obalené pouze větší vrstvou izolace," uvedl Smola. To ovšem podle něj nestačí.
Nízkoenergetický dům by měl stát na severní nebo východní části parcely, aby jižní průčelí bylo přístupné solárním ziskům. Tvar domu by měl být jednoduchý, bez zbytečných výstupků. Obytné místnosti architekti orientují na osluněné strany, vchod a úložné prostory na opačné. Takzvané mokré prostory jsou nad sebou. Poměr oken k podlahové ploše by měl být 1:6. Dům musí mít i dostatečnou tepelnou izolaci.
Pasivní budova klade ještě vyšší nároky na nízkou spotřebu energie. Vzduch se ohřívá nuceným větráním s rekuperací tepla z odváděného vzduchu. Využívá se tak teplo, které člověk vyprodukuje například při vaření. Při nízkých venkovních teplotách se používá ještě malé zařízení pro dohřev. Náklady na provoz domu jsou pak oproti klasickému čtvrtinové. Je v nich také méně mikroorganismů, virů, plísní a pylů.
Zatímco v České republice jsou nízkoenergetické domy spíše výjimečné, ve spolkové zemi Horní Rakousko od 1. ledna roku 2008 nebude možné postavit jinou než nízkoenergetickou novostavbu.
Tereza Měrtlová, nol, HoBr
ABF, a.s., využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
