(1)  ██  Metro - historie a současnost

V současné době se dokončuje výstavba etapy IV.C2 pražského metra - v květnu 2008 bude uvedena do provozu s cestujícími. Po informacích o předchozí etapě IV.C1 z Holešovic do Ládví jsme připravili přehled zajímavých technických řešení v tunelech i stanicích etapy IV.C2 z Ládví přes Střížkov a Prosek do Letňan. Možná je ale správné ohlédnout se nejdříve za celou historií pražského metra.

Metro vstoupilo do podzemí Prahy jako nejmladší součást jeho technické infrastruktury. Myšlenka o podzemní dráze v Praze byla poprvé vyslovena již v roce 1898. Vlasteneckého železáře V. J. Rotta tehdy napadlo, že by se i ve třetím nejdůležitějším městě rakousko-uherského mocnářství mohlo začít s hloubením tunelů podzemní dráhy paralelně s tunely kanalizačními. Byla to prorocká slova, na něž ale došlo až mnohem později.

Čtyři roky po vytvoření Velké Prahy přišli v roce 1926 se stejným návrhem inženýři B. Bellada a V. List. Trasy jejich návrhu a po něm i většiny dalších vedly ve směrech nejvyšších přepravních nároků. Tento první, stejně jako několik dalších koncepčních návrhů celého systému pražské hromadné dopravy prodělaly dlouhou kalvárii protřásání, osekávání a nakonec zavrhování až do konečných rozhodnutí v šedesátých letech 20. století.

Návrhy na řešení systému městské hromadné dopravy v Praze zahrnovaly různé koncepce – od pouze autobusového provozu v celé síti, přes podpovrchovou tramvaj s krátkými tunelovými úseky v centru s doplňkovou autobusovou sítí, či tratě budované tak, aby na železničních stanicích navazovaly na tratě předměstských drah s možností přejezdu kolejových vozidel, nebo návrh tramvajových tunelů, které by ve výhledu mohly sloužit metru, až po „čistou“ variantu metra od samého počátku.

V lednu roku 1966 se začalo s výstavbou podpovrchové tramvaje v prvním úseku dnešní trasy C metra: Nuselský most – Legerova – Hlavní nádraží – Bolzanova. Současně se však prohloubily spory mezi zastánci schváleného postupu a zastánci názoru, že je třeba progresivnější dopravní systém, tedy metro, začít budovat ihned - bez mezietapy podpovrchové tramvaje.

Zásadní změnu vyvolalo již koncem roku 1966 doporučení sovětských expertů, podpořené i některými dalšími povolanými odborníky, např. z NSR: přejít ihned k přímé výstavbě metra. Československá vláda pak usnesením ze srpna 1967 vyslovila souhlas s tímto doporučením a rozhodla o urychleném přepracování projektů.

Po několika zpožděních byla pro provoz jako první otevřena v roce 1974 trasa C, po ní pak v roce 1978 trasa A. Na otevření pětikilometrového úseku trasy B se pak čekalo až do roku 1985.

S výstavbou vlastních tras metra (ražených a hloubených tunelů a stanic) samozřejmě vždy souběžně probíhá výstavba technologických zařízení a staveb nezbytných pro provoz a další rozšiřování sítě, např. energetické páteřní trasy, trafostanice, centrální dispečink MHD, technická centra a v neposlední řadě i depa pro garážování a opravy vozových souprav: Kačerov na trase C, Hostivař na trase A (s opravárenskou základnou metra v sousedství) a Zličín na trase B.

Jedinečnost pražského metra byla v roce 2000 oceněna v odborné i laické anketě o titul Stavba 20. století, v níž mezi stovkami nominovaných staveb různého druhu obsadilo metro první místo.

Ing. Jan Prosr,  Metrostav a.s., Ing. Pavel Krejčí,  Inženýring dopravních staveb a.s.

---

Převzato s laskavým svolením redakce časopisu Tunel.
Časopis Tunel vydává Český tunelářský komitét společně se Slovenskou tunelárskou asociáciou ITA/AITES.