Nová přístavní zeď zvýšila kapacitu mělnického přístavu

Až 25 velkých lodí může nyní kotvit v mělnickém přístavu. Rozšíření kapacity o sedm lodí umožnilo vybudování 2. etapy nábřežní zdi, která byla právě předána do provozu. Nový úsek měří 132,5 metru, celkem je zeď dlouhá 482,5 metru.

Přístavní bazén ve veřejném přístavu Mělník plní kromě přepravní funkce i funkci ochranného a zimního přístavu. "Původní kamenná zeď ani břehové úpravy neumožňovaly bezpečné vyvazování plavidel za velmi vysokých vodních stavů. Proto se před dvěma roky rozběhl projekt výstavby nábřežní zdi," uvedl ředitel Ředitelství vodních cest ČR (ŘVCČR) Miroslav Šefara.

Jako první byla loni dokončena překladní zeď kontejnerového terminálu, plní i funkci ochrannou. Obě části zdi jsou vybaveny vysokovodními vyvazovacími prvky, které umožňují bezpečné kotvení plavidel za vysokých vodních stavů až do úrovně povodně z roku 2002. Přístav by měl tedy zvládnout nápor stoleté vody.

Nové zabezpečení přístavu si pochvaluje také starosta Mělníka Miroslav Neumann. "Přístav je nedílnou součástí města a bylo nutné ho preventivně zajistit proti povodním takového rozměru, jaká nastala v roce 2002. Doufám, že v nejbližší době začne dostávat reálné obrysy také vybudování celoplošné ochrany města před povodní," řekl starosta.

Mělník, který leží blízko soutoku Labe a Vltavy, a okolní obce jsou v případě povodní ve velkém ohrožení. Také z toho důvodu byla v sousedním Hoříně zahájena výstavba protipovodňové zdi. Ta má chránit obci před padesátiletou vodou a měla být hotová v příštím roce. Zeď bude dlouhá zhruba 600 metrů a vysoká více než tři metry. Povodeň v roce 2002 způsobila v Hoříně škody za zhruba 450 milionů korun, další stomilionovou škodu napáchaly záplavy v roce 2006.

Náklady na stavbu druhého úseku přístavní zdi v mělnickém přístavu byly 38,4 milionu korun. Stavba byla financována ze Státního fondu dopravní infrastruktury a letos v září bylo požádáno o její spolufinancování Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Doprava.

Nedostatečná ochrana lodí při povodních se naplno projevila právě během záplav před šesti lety. "Ukázalo se, že labská vodní cesta není dostatečně vybavena ochrannými přístavy, respektive stávající ochranné přístavy nejsou vybaveny vhodnými zařízeními pro bezpečné vyvázání plavidel při povodních," uvedla mluvčí ŘVCČR Pavlína Straková.

Na zasaženém úseku dolního Labe při povodni uvízlo téměř 200 plavidel, která byla převážně provizorně přivázána například k různým stavebním konstrukcím nebo stromům. Lodě budily velké obavy, že se uvolní, strhne je říční proud a způsobí škody. V jednotlivých případech se to opravdu stalo, hlavně u plavidel bez hlídkujícího personálu.

Po roce 2002 se proto začala realizace řady projektů, které protipovodňovou ochranu lodí na Labi řeší. Kromě úprav mělnického přístavu mezi ně patří například výstavba vysokovodních vyvazovacích stání v přístavu Děčín-Rozbělesy v letech 2005 až 2006 a v Týnci nad Labem v roce 2005. Předloni byl také vybudován ochranný přístav Nymburk.

mtj, mhm, HoBr

ABF, a.s., využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.