Pražské mosty stále čekají na opravu po povodních

Libeňský a Hlávkův most v Praze, které poškodila v roce 2002 povodeň, stále čekají na opravu. Hlavní město s jejich rekonstrukcí zřejmě nepočítá ani v roce 2009 - ve schváleném rozpočtu je částka pouze na přípravu a projektové práce na Hlávkově mostě. Jejich oprava se tedy nestihne dříve než po roce 2010.

V roce 2004 vedení města rozhodlo o tom, že opraví tři mosty, které už tehdy byly ve špatném stavu. Zatím byl rekonstruován pouze Štefánikův most. "Libeňský most není v nejlepším technickém stavu, povodeň se na něm hodně podepsala," říká mluvčí Technické správy komunikací hlavního města Prahy Tomáš Mrázek. Podle něj mohou tramvaje přes most v současné době jezdit rychlostí pouze 30 kilometrů v hodině. Tramvajová trať je téměř v tak špatném stavu, jako byla před nedávnou rekonstrukcí trať ve Vyšehradském tunelu, kterým musely tramvaje projíždět krokem.

Hlávkův most je na tom podle Mrázka o něco lépe, opravovat by se měl ale až v době, kdy bude obnoven Libeňský most a zřejmě i dokončen okruh kolem Prahy. Hlávkův most je totiž součástí Severojižní magistrály a jeho uzavření bez náhrady by mohlo způsobit dopravní kolaps.

Na rekonstrukci Libeňského mostu byly už před časem vypracovány tři studie. První počítá podle Mrázka s jednoduchou rekonstrukcí, druhá s opravou včetně mostní konstrukce, třetí navrhuje v podstatě stržení mostu a postavení nového rozšířeného mostu, jehož součástí by byla i cyklostezka. "Město zatím žádnou z nich neschválilo," konstatoval Mrázek. Dodal, že před dvěma roky předpokládal rozpočet na nejrozsáhlejší variantu s částkou 1,5 miliardy. Podle primátora Pavla Béma byly ale návrhy a rozpočty rekonstrukce nereálné. Na minulém zastupitelstvu řekl, že Praha chce nyní upravit zadání a hledat úspornější řešení této rekonstrukce. Opozice odložení oprav kritizuje.

Libeňský most pochází z roku 1928. Byl navržen v kubistickém slohu podle projektu architektů Pavla Janáka a Františka Mencla. Na jeho místě dříve stálo provizorní dřevěné přemostění z roku 1903. Po svém otevření měl most již asfaltovou vozovku i těleso pro tramvajovou dopravu. Samotná mostní konstrukce má délku 370 metrů, spolu se zemní rampou na holešovické straně pak 780 metrů, což ho činí nejdelším silničním mostem v metropoli.

Přemostění hlavního koryta Vltavy mezi Štvanicí a Holešovicemi zajišťuje Hlávkův most, který pochází z let 1908 až 1911. Most byl na přelomu 50. a 60. let rozšířen. Most je vyzdoben reliéfy vysokými 2,65 metru, které byly vytesány přímo do betonového zdiva nad záhlavími ostrovních pilířů. V cípech hlavních kleneb jsou medailony dvanácti hlavních představitelů, kteří měli co do činění se stavbou mostu. Sousoší Práce a Humanita, umístěná na levém předmostí, pocházejí od Jana Štursy.

Šárka Dvořáková, pba, HoBr; foto © David Braunstein

ABF, a.s., využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.