Jak na závaly při stavbě tunelů? Pomoci by mohla lepší technologie

Závaly při ražbě tunelů zvláště v Praze nelze zcela vyloučit, ale jen omezit: častým měřením poklesu půdy, pomalejší ražbou a použitím kvalitnější technologie, odpovídající lépe složitosti území, uvádí v souvislosti s posledním propadem tunelu Blanka František Beneš, bývalý ředitel Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického.

Zcela vyloučit zával při ražbě tunelu v Praze nelze, řekl Beneš, který je nyní šéfredaktorem vědeckého časopisu Geodetický a kartografický obzor. Podzemí hlavního města je totiž silně podtunelované. Podloží nepoznamenané lidskou činností je často v nižších hloubkách než nově ražený tunel.

Stabilita území Prahy se ale podle Beneše sleduje už od roku 1870. Je proto možné určit lokality, kde dochází k poklesům. Jsou to například všechna místa u Vltavy. "Vůbec se proto nedivím, že se tunel propadl ve Stromovce," uvedl. Ale ani tam se to podle něj při použití dražších technologií a pomalejší ražbě stát nemuselo. Vede tam Rudolfova štola a funguje, dodal.

Beneše naopak překvapil nejnovější zával poblíž Brusnice, protože ví, že jsou už tato místa mnohokrát podtunelovaná a nic se při tom nepřihodilo. Je tam ale také mnoho podzemních staveb vybudovaných ve "zvláštních režimech", tedy tajných. "Skutečně je možné, že tam došlo ke shodě nějakých náhod, to asi nezjistíte," uvedl.

Beneš věří, že by časté sledování poklesu povrchu v místech ražby mohlo závalu předejít. Přiznává ale, že nezná situaci při ražbě tunelu Blanka. Také on věří, že už další zával nenastane. "To by byla ohromná smůla," dodal.

V roce 1974 byla na území Prahy vybudována zvláštní nivelizační síť v souvislosti se stavbou tunelů metra a kanalizačních stok, na které se Beneš podílel. Zahrnovala stabilizované body, které nevykazovaly pohyb a bylo na ně možné napojit přesné výškové měření sledující poklesy v podtunelovaném území. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický rovněž vypracoval metodiku pro sledování deformací zemského povrchu, která umožňovala sledovat změny dokonce v milimetrech. Tato síť byla publikována v Geodetickém a kartografickém obzoru a určitě vyhovuje i dnes, tvrdí Beneš.

V poslední době se podle něj sice změnily metrologie a normalizace, takže státní normy a na ně navazující technické předpisy nejsou závazné. V odběratelsko-dodavatelských vztazích je ale možné dohodnout, že se podle nich bude postupovat. To se týká i tunelu Blanka, uzavřel.

servis ČTK - vh pba; HoBr

ABF, a.s., využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.