Proražen první tubus tunelu Blanka z Letné do Tróje

Pracovníci razící tunel Blanka nyní prorazili první tubus tunelu. Raziči, kteří postupovali směrem od Letné, se pod zemí setkali s těmi, co směřovali od Pelc-Tyrolky. Proražena byla horní polovina severního tubusu, jižní tubus se propojí v únoru 2010. Odchylka činila několik milimetrů, uvedl mluvčí společnosti Metrostav František Polák.

Výsledky jsou špičkové vzhledem k tomu, že tunel je dlouhý téměř 2,5 kilometru, říká Jaroslav Pohan, ředitel firmy CCE Praha, která je dceřinou společností Metrostavu. Do šířky se raziči odchýlili o 12 milimetrů, do výšky o sedm. Státní norma je osm centimetrů. "Dneska už jsme technicky tak daleko, že víme, že se strefíme. Dřív to ale bylo vždycky velice zajímavé, třeba pod Alpami se razilo z každé strany deset kilometrů. Jestli se pak setkali, to byla veliká sláva," řekl Polák.

Raziči tunelu se potkali asi 35 metrů pod povrchem křižovatky ulic Korunovační a Jana Zajíce. Napojení tubusu se jim podařilo se zhruba třídenním předstihem, když pracovníci Metrostavu za den v letenských břidlicích zvládali tři takzvané záběry.

"Každý záběr znamená, že se navrtá asi metr dvacet dopředu, to se odstřelí, odvětrá, odveze a vystříká betonem," řekl Polák. Z obou konců raženého tunelu se tak denně urazilo až deset metrů. "Ve Stromovce byla geologie mizerná, takže jsme dělali třeba jen 60 centimetrů denně. Pod Letnou je skála je tvrdá, ale zase to má tu nevýhodu, že to ohromně nese zvuky a vibrace. Lidi to v noci ruší. Z hlediska bezpečnosti je to ale výborná hornina," řekl Polák.

V tunelu se podle Poláka razí nejdřív horní polovina, takzvaná kalota, pak se zajistí strop. Po odstřelení a odvezení dolní poloviny přijde na řadu takzvaná prvotní, železobetonová obezdívka, která staticky drží strop. Pak následuje definitivní konstrukce tunelu, takzvaná sekundární obezdívka.

V jižním tubusu zbývá prorazit ještě asi 200 metrů, podle Poláka to zabere zhruba měsíc. Tím razičské práce v samotném automobilovém tunelu Blanka skončí. "Ražby související s tím projektem ale budou ještě pokračovat, směrem pod halu Sparty budeme pracovat na složitém komplexu vzduchotechnické strojovny. To musí být pod zemí," dodal Polák.

Tunel Blanka je součástí severozápadní části vnitřního automobilového obchvatu metropole. Investorem městského okruhu je magistrát hl. m. Prahy. Většina silnice povede v tunelech, náklady na stavební práce by měly dosáhnout 21,2 miliardy korun, technologie budou stát dalších 4,5 miliardy korun. Tunelový komplex Blanka má být hotov v roce 2011.

servis ČTK - Štěpán Pellar vju; HoBr

ABF, a.s., využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.