Švýcaři prorazili nejdelší železniční tunel na světě, měří 57 km

Horníci ve Švýcarsku prorazili posledních 180 centimetrů Gotthardského železničního tunelu mezi městy Faido a Seidun. Dvoutubusový tunel, který má být plně zprovozněn v roce 2017, se s 57.072 metry stal nejdelším na světě. Primát dosud držel japonský železniční tunel Seikan dlouhý 53.850 metrů a spojující ostrovy Honšú a Hokkaidó.

Poslední centimetry alpské horniny byly proraženy strojem přezdívaným Sissi. Slavnostní dokončení jedenáctileté ražby tunelu, jehož celková cena se vyšplhá na 9,83 miliardy švýcarských franků (zhruba 179 miliard korun), sledovali v přímém přenosu vedle televizních diváků i ministři dopravy zemí Evropské unie na svém zasedání v Lucemburku.

Eurokomisař pro dopravu Siim Kallas již dříve stavbu Gotthardského tunelu, která se začala plánovat před 25 lety, označil za "mimořádný projekt". Evropští ministři ocenili zejména "organizační talent" stavitelů a Švýcarsko jako zemi, která věří v budoucnost železniční dopravy v Evropě a jde příkladem v ochraně životního prostředí.

Stavbu Gotthardského železničního tunelu, kterým by první vlaky měly projet v roce 2017, schválili Švýcaři v několika referendech před téměř 20 lety, stavět se začalo v roce 1999. Tunel stavělo na 2500 horníků, z nichž sedm přišlo o život.

V oblasti Gotthardského průsmyku je tunelů více. Velmi známý je 16 km dlouhý silniční tunel mezi obcemi Airolo a Göschenen, otevřený v roce 1970. Nedaleko silničního tunelu je železniční tunel Gotthard, byl ovšem postaven již v roce 1882.

Ražba tunelu nového tunelu, zvaného základní (Gotthard Base Tunnel), byla vedena v některých místech až 2500 metrů pod vrcholkem hory Piz Vatgira. Při stavbě, vedené společností AlpTransit Gotthard, se odstranilo na 13 milionů krychlových metrů horniny. Spolu s bočními a spojovacími tunely je v podzemí vybudováno 152 kilometrů tunelového systému. Budování tunelů probíhalo z poloviny pomocí vrtných souprav, z poloviny odstřely.

Železničním tunelem Gotthard bude po položení odhadem 230 kilometrů kolejí za několik let jezdit na 300 osobních a nákladních vlaků denně rychlostí až 270 kilometrů za hodinu. Ekologové si od nového železničního spojení, které zkrátí cestu z Curychu do Milána o hodinu, slibují snížení počtu 1,2 milionu nákladních aut, jež každoročně používají alpské silnice.

servis ČTK - mtw vju; HoBr

Železniční tunel Koralm v Rakousku   >>

ABF, a.s., využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.