Druhý most přes Vltavu v Praze byl otevřen před 170 lety

V Praze byl dlouhá staletí pouze jeden most přes Vltavu - Karlův most. Další přemostění řeky nastalo před 170 lety, 6. listopadu 1841, kdy byl slavnostně otevřen most císaře Františka I. Na místě tohoto druhého přesvltavského mostu v metropoli stojí od roku 1901 nynější silniční a tramvajový most Legií, který je nyní osmým od jihu.

V současnosti je v Praze 19 mostů přes Vltavu, z toho 12 silničních, čtyři železniční, dva pro pěší a jeden tramvajový. Zatím poslední, devatenáctý pražský most přes Vltavu, Lochkovský most na pražském okruhu R1, byl zprovozněn 20. září 2010, před ním byla dlouho (od července 1984) posledním přesvltavským mostem Trojská lávka pro pěší.

Druhý pražský most přes Vltavu chtěl už v roce 1803 postavit nejvyšší purkrabí Jan Rudolf Chotek. Byla pořádaná sbírka, vypracovány plány, vše ale zmařily napoleonské války a státní bankrot. Most tedy vznikl až o více než 30 let později z popudu syna a nástupce ve funkci purkrabího hraběte Karla Chotka.

Most císaře Františka I., zvaný také Řetězový most, se stavěl se od roku 1839. Svůj název dostal po bývalém císaři Františku I. Most spojoval Národní třídu, která se tehdy nazývala Nové aleje, přes Střelecký ostrov s Újezdem a Malou Stranou.

Autorem projektu byl nového mostu byl inženýr Bedřich Schnirch, který měl v té době už za sebou výstavbu řetězových mostů ve Strážnici na Moravě (první řetězový most na evropském kontinentu) či v Lokti nad Ohří, stavbu provedl podnik českobudějovického průmyslníka a stavitele Vojtěcha Lanny.

Celková délka mostu byla 412,7 metru, šířka mezi zábradlím devět metrů. Dvě totožné poloviny mostu byly spojeny mohutným zděným pilířem na Střeleckém ostrově. Každý z obou dílů měl dvě věže, na nichž spočívala ve výši 10,5 metru nad vozovkou ložiska mostních řetězů. Rozpětí středního pole činilo 132 metrů. Mostovka byla z měkkého dřeva.

Řetězový most byl monumentální stavbou, která přispěla k rozvoji Prahy a zejména Smíchova. Jeho problémem však byla nedostatečná nosnost. V roce 1857 se při přepravě obzvlášť těžkého vozu z Ringhofferovy továrny most velmi prohnul a rozhoupal. Od té doby byly tyto těžké transporty vedeny opět po staré trase přes Karlův most. Konstrukce mostu také nedovolila instalaci kolejí tramvajové dráhy, a vozy tehdy ještě koňské dráhy tak končily na obou stranách mostu, cestující jej museli přecházet pěšky.

V roce 1898 most dosloužil, v jeho těsné blízkosti byl postaven provizorní dřevěný most. Stavba mostu Legií začala 3. srpna 1898 a nový most byl slavnostně odevzdán provozu 14. června 1901 za přítomnosti císaře Františka Josefa I. V letech 1919-1940 se nazýval most Legií, 1940-1945 Smetanův most, po druhé světové válce opět most Legií, od roku 1960 do roku 1990 Most 1. máje. Od března 1990 se opět nazývá most Legií.

servis ČTK - Robert Míka; HoBr

Výstava fotografií pražské architektury   >>

ABF, a.s., využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.