Výstavba dálnic v Česku po roce 1989
Od roku 1989 se síť českých dálnic rozrostla o 560 kilometrů
Síť českých dálnic a rychlostních silnic se od konce roku 1989 rozrostla o 558 kilometrů na současných 1111 kilometrů. Podobnou rychlostí přibývaly kilometry i během více než dvacetileté výstavby za socialismu, vyplývá z údajů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které k rozvoji tuzemských dálnic po revoluci připravilo putovní výstavu fotografií Dálnice za 20 let.
Zatímco komunisté věnovali téměř veškeré finance a energii do propojení Prahy s Bratislavou, po revoluci a rozdělení Československa se pozornost soustředila na dobudování základní sítě z Prahy do velkých měst a na hranice. Nejdelší úsek, celkem 122 kilometrů, od té doby přibyl na dálničním tahu D5 z Prahy přes Plzeň do Německa; jde o vůbec první napojení českých dálnic na západoevropskou síť.
"Kdo by ještě v roce 1989 věřil, že se s automobilem pohodlně dostane z hlavního města do Plzně za 40 minut, případně dále k hranicím s Německem za hodinu deset. Tehdy to byl spíše nereálný sen," uvedl šéf ŘSD Alfred Brunclík. Podobné sny se podle něj vyplnily i občanům Hradce Králové nebo Ostravy.
Nových 115 kilometrů přibylo na dálnici D1, která dnes vede do Kroměříže a ještě pod pracovním názvem D47 až do Ostravy. Dálnice se dočkal také Hradec Králové nebo severní Čechy v podobě dálnice D8.
Téměř totožnou rychlost výstavby dálnic v předrevoluční době a nyní - první dálnice D1 se začala stavět v roce 1967 - zdůvodňuje jednodušším získáváním pozemků za socialismu. V 90. letech se navíc příliš dálnice nestavěly, boom nastal až začátkem tohoto století a především po přistoupení k Evropské unii.
ŘSD je často kritizováno, že staví údajně dráž než okolní země, to však firma odmítá. Podle údajů organizace stojí jeden kilometr dálnice v nížině mimo město 226 milionů korun, což je srovnatelné s Německem, méně než v Rakousku a na Slovensku a více než v Chorvatsku a Slovinsku.
Jako průměrná cena jednoho kilometru dálnice se uvádí zhruba 400 milionů korun. Při vynásobení počtem kilometrů lze dojít k číslu 223 miliard, které se počítáno v dnešních cenách do dálnic od revoluce investovaly.
Základní dálniční síť ČR má čítat přes 2000 kilometrů, některá velká města tak na komfortní silniční spojení stále čekají. Stát navíc v poslední době snižuje svůj příspěvek na výstavbu, čímž se řada staveb zpomaluje. Nejkřiklavějším případem jsou České Budějovice, jejichž občané si mohou o dokončení dálnice D3 nechat jen zdát.
| Dálnice a rychlostní silnice v ČR - výstavba | ||||||||||||
| rok | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
| nové úseky [km] | 7,2 | 22,5 | 4,1 | 28,1 | 19,5 | 16,7 | 79,1 | 46,1 | 46,9 | 57 | 45 | 16 |
| celkem [km] | 791 | 814 | 818 | 846 | 865 | 882 | 961 | 1007 | 1054 | 1111 | 1156 | 1172 |
| zdroj: ŘSD | ||||||||||||
servis ČTK - sin mha; HoBr
ABF, a.s., využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
