Nejvyšší stavba v České republice měří 355 metrů
Vůbec nejvyšší stavbou na českém území je dvojice vysílačů u obce Liblice nedaleko Českého Brodu. Zdaleka viditelné příhradové stožáry dosahují výšky 355 metrů. Ačkoli první rozhlasové antény stály na tomto místě již v roce 1931, výstavba rekordních 300 m stožárů započala až v polovině sedmdesátých let. Od prosince 1976, kdy byly vysílače slavnostně uvedeny do provozu, se z Liblic šířil signál druhého programu Českého rozhlasu. Z tohoto místa byl ovšem také komunistickou mocí po šestatřicet let rušen signál tzv. nepřátelských stanic (Svobodná Evropa, Deutschlandfunk, BBC a dalších). Ještě donedávna byly součástí areálu i dvě stopadesátimetrové věže, které však v srpnu 2004 nechaly České radiokomunikace v rámci demoličních prací odstřelit.
Futuristicky působící vysílač na Pradědu sice není se svojí výškou 162 metrů nejvyšší stavbou v zemi, přesto i on drží výškový primát. Díky umístění na temeni 1492 metrů vysoké hory je prosklená plošina věže nejvýše položeným vyhlídkovým zařízením v zemi. Podle některých zdrojů je navíc špička věže vůbec nejvyšším bodem České republiky.
Titulem nejvyšší český mrakodrap se může pyšnit stodevítimetrová stavba na pražském Pankráci. Po žižkovské rozhledně je druhou nejvyšší stavbou v hlavním městě. Základní kámen administrativní budovy určené pro Československý rozhlas byl slavnostně položen 12. dubna 1978. Dokončení sedmadvacetipatrové budovy bylo plánováno na rok 1986, avšak práce se značně zpozdily. V roce 1993 česká vláda odmítla stavbu mrakodrapu dále financovat a práce na nedokončené budově utichly. Po několika neúspěšných pokusech prodal Český rozhlas budovu v prosinci roku 2004 za 285 milionů korun společnosti ECM, která v současnosti mrakodrap City Tower rekonstruuje. Na pankrácké pláni probíhá další výstavba výškových budov; v dohledné době se ale nepočítá s tím, že by některý objekt překonal úroveň City Tower.
Nejvyšší kostelní věž v Čechách je součástí gotického kostela sv. Bartoloměje v Plzni. Byla vybudována roku 1838 stavitelem F. Filousem jako náhrada za její zřícenou předchůdkyni. Kamenná část věže je vysoká 65 metrů a navazuje na ni útlá špice, končící přibližně 103 metry nad úrovní země. Po zdolání 301 schodů mohou turisté z vyhlídky dohlédnout až na šumavské stráně.
| DALŠÍ ZAJÍMAVÁ STAVEBNÍ NEJ... |
| Česko |
| Největší administrativní budova (T-Mobile) |
| Nejvyšší administrativní budova (City Tower) |
| Největší obchodní komplex (dříve) |
| Největší nákupní centrum na Moravě |
| Největší aquapark ve střední Evropě |
| Největší obytná budova |
| Největší bytový projekt |
| Největší investiční projekt |
| Největší zahraniční investice |
| Nejdelší železniční tunel |
| Nejdelší dálniční tunel |
| Zahraničí |
| Nejvyšší mrakodrap na světě (Dubaj) |
| Největší mrakodrap v Evropě, světové mrakodrapy (Rusko, SAE) |
| Nejvyšší budova (USA, Freedom Tower) |
| Nejdelší tunely na světě |
| Nejvyšší most na světě (Francie) |
| Nejdelší most (přes moře) (Čína) |
| Nejdelší visutý most na světě (Japonsko) |
| Nejdelší most v Německu (Rujana) |
dto, sat, nol, mist, HoBr
foto: © OK1IMJ
ABF, a.s., využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
