ČR čeká růst výstavby větrných elektráren a miliardové investice

Českou republiku čeká v příštích letech rozmach výstavby větrných elektráren. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odhaduje, že investoři do pěti let vyčlení na výstavbu více než 13 miliard korun. Roční výroba elektřiny z větru by měla vzrůst do roku 2010 téměř padesátkrát na 930 gigawatthodin. V současné době je v republice zhruba 25 větrných elektráren, podle některých pramenů by mohlo elektřinu vyrábět až 1800 zdrojů.

"V České republice se v roce 2010 předpokládá instalovaný výkon větrných elektráren asi 600 MW. To je asi čtyři procenta celkového instalovaného výkonu," uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Petržílek. V současné době se na celkovém výkonu větrné elektrárny podílí z 0,1 procenta a výroba dosahuje zhruba 0,03 procenta.

"Z různých studií plyne, že za daných klimatických podmínek, při odhadnutém větrném potenciálu, by na území České republiky mohlo pravděpodobně fungovat celkem 900 až 1800 větrných elektráren s úhrnnou roční výrobou více než 1500 GWh," uvedl mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.

Česká republika by měla podle evropské směrnice do roku 2010 vyrábět osm procent energie z obnovitelných zdrojů. Vedle větrné energie bude hlavním zdrojem energie z vody či biomasy. Výstavbě elektráren poháněných větrem v tuzemsku pomůže například nedávno schválený zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který garantuje provozovatelům vyšší výkupní ceny.

"Nový zákon, který vstoupí v platnost 1. srpna, zajistí ekonomickou návratnost investic, a tím i příliv kapitálu do tohoto odvětví," uvedl Petr Holub z Hnutí Duha. ČEZ o výstavbě těchto elektráren již uvažuje. "Poté, co byl přijat zákon, vážně uvažujeme o výstavbě dalších vlastních větrných elektráren, již moderní koncepce. Jaká to bude kapacita, jaké lokality je předčasné uvádět, jsme ve fázi úvah," řekl mluvčí ČEZ.

Zákon podle něj vytváří rovná a jasná pravidla pro všechny a motivuje k podpoře výstavby větrných elektráren i k rozšiřování využití biomasy k výrobě elektřiny. Do elektráren na biomasu půjde podle MŽP dalších 28 miliard investic. Potenciál pro využití větrné energie je však podle Kříže omezený a brzy narazí na vysoké náklady na připojení elektráren do sítě v odlehlých lokalitách a také na ekologická hlediska. "Řada vhodných lokalit je ve vysoce cenných a chráněných oblastech," doplnil.

Podle studie Českého ekologického ústavu existuje v České republice využitelný potenciál větrných elektráren v objemu 4000 GWh. "Vítr nebude nikdy v České republice hrát prim ve výrobě elektřiny, ale je potřeba využít dostupný potenciál všech obnovitelných zdrojů, a snížit tak znečištění," uvedl Holub.

Kritici přínosu větrné energetiky uvádějí, že kvůli nestálosti větru musejí být neustále v pohotovosti klasické elektrárny pro trvalé udržování záložní energie pro vyrovnání výkyvů, čímž snižují ekologický přínos energie z větru. Podle ministerstva životního prostředí se však například v Německu používají nástroje, které předpoví na 24 hodin dopředu, kdy, kde a jak bude na celém území státu foukat vítr. Náklady na regulační energii se tím snižují.

Podle společnosti ČEZ bylo v tuzemsku v lednu 25 velkých a větších větrných turbín s výkonem nad 40 kW. Podle Energetického regulačního úřadu dosáhl celkový výkon elektráren, kterým úřad udělil licenci, 16,8 MW. Meziročně výkon stoupl o polovinu. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS nedávno obdržel žádost o připojení k síti větrné elektrárny s výkonem 143 MW, které by měly zahájit provoz v roce 2007. Mezi nejvhodnější lokality pro větší elektrárny patří obvykle hřebeny některých pohoří.

Větrné elektrárny mají mnohem větší zastoupení v některých západoevropských zemích. Největším světovým výrobcem elektřiny z větru je Německo, které loni provozovalo 16 543 větrných elektráren s výkonem 16 629 MW, které se na celkové německé výrobě elektřiny podílely z více než čtyř procent. Mezi další významné evropské výrobce patří Španělsko, Dánsko, Nizozemsko či Rakousko. Významně se možnostmi větrné energie zabývá také Velká Británie.

Instalovaný výkon větrných elektráren v celé Evropě na konci roku 2004 dosáhl 34 205 MW s roční produkcí 73 TWh elektřiny. K dalším významným provozovatelům větrných elektráren se řadí například Spojené státy, Indie, Čína a Japonsko.

Petr Reimer, hlm, HoBr

ABF, a.s., využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.