Bourání paneláků se ve východním Německu osvědčilo

Masová likvidace neobývaných bytů, převážně panelových, má na východě Německa přispět k atraktivitě tamních měst, posílit jejich centra a zachovat podstatu staré zástavby. Vládní program na bourání paneláků na léta 2002-9 je zhruba v polovině. Ze 350 000 bytů určených k odstranění se už v bývalé NDR zbouralo asi 170 000.

"Po pěti letech fungování programu se mnohé pohnulo," říká ministr výstavby východních spolkových zemí Wolfgang Tiefensee, který býval primátorem Lipska. Většina ze strhávaných bytů, tedy 63 000, vzala za své právě v Sasku, které sousedí se severozápadními Čechami. V každém z tamních největších půlmiliónových měst - Lipsku a Drážďanech - po sjednocení Německa lidé odešli ze 30 000 až 40 000 bytů.

Za 40leté existence Německé demokratické republiky, která ke svému konci v roce 1989 čítala 17 miliónů obyvatel, se na jejím území vystavělo kolem dvou miliónů bytů v panelových domech. Po sjednocení je ale začali lidé houfně opouštět. Někteří se stěhovali na okraje měst do nového bydlení, jiní prchali na západ země hlavně za prací. Také uvolnění trhu s byty vedlo k tomu, že na východě osiřelo asi 1,3 milionu bytů, které nikdo nechce.

Podle ministra se ale blýská na lepší časy. "Stěhování na okraje měst se už snižuje a trend se obrací," tvrdí Tiefensee. Kvalita zástavby se zlepšuje nejen uprázdněním přehuštěných prostor, ale i modernizací stávajícího bytového fondu. Aby se z uvolněných areálů nestala pustina, hledají se investoři, i když je to velmi těžké.

Za zdařilý příklad ministr považuje centrum Lipska nebo největší německé panelové sídliště Marzahn v Berlíně, které je velikostí srovnatelné jen s Jižním Městem v Praze nebo bratislavskou Petržalkou. Od roku 2004 byly v Marzahnu strženy nejen tisíce bytů, ale také 75 předškolních a školních zařízení. Bourat se bude dalších pět desítek.

Dalším příkladem je Schwedt na německo-polské hranici. V 60. letech se rozrostl díky ropovodu Družba, který přivedl surovinu z Ruska. Ještě před deseti lety tam nikdo nechtěl o bourání paneláků slyšet. Ale v posledních letech se zlikvidovalo 5000 bytů a městu se zajistilo hospodářské a sociální přežití. Starosta Jürgen Polzehl tam hovoří o "umění smršťování".

Míra neobývaných bytů na východě se sice snižuje, ale pořád pomalu. Podle údajů Spolkového svazu německých bytových podniků (GdW) bylo v roce 2003 prázdných 16 procent bytů, o rok později 14,9 procenta a předloni 13,4 procenta.

Na přestavbu východních měst vyčlenila vláda a regiony 2,5 miliardy eur (70 miliard korun). Po sjednocení Německa se velká sídliště stala problémem nejen na východě, ale i na západě Německa. Zejména proto, že se k nim obyvatelé začali obracet zády. Program obnovy, i když v menším měřítku, tak čeká například západní města Kassel, Pirmasens nebo Wilhelmshaven.

V Česku stát podporuje regeneraci panelových sídlišť několika programy, na něž šlo například v loňském roce přes dvě miliardy korun. Značná část peněz byla určena na krytí části úroků z úvěrů, které si vlastníci vezmou na opravy a modernizaci panelových domů. Kromě toho stát dotuje přímo opravy těchto domů (např. výměna či renovace oken) a zlepšování prostředí na sídlištích. Od letoška půjdou na opravy paneláků a rekonstrukce sídlišť také evropské peníze.

Bourání panelových domů podle názoru ministerstva pro místní rozvoj v podmínkách ČR není nutné, protože jejich opravou lze vytvořit kvalitu bydlení odpovídající technickým kritériím moderního bydlení.

Luboš Šebestík, dmr, boa, nlm, HoCh

Regenerace panelových bytových domů   >>

ABF, a.s., využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.