Návrh zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

1. Úvodní ustanovení
2. Územní plánování
3. Stavební řád
4. Společná ustanovení
5. Přechodná a závěrečná ustanovení
6. Účinnost

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

ČÁST PRVNÍ

Hlava I

Předmět úpravy

§ 1

1. Zákon upravuje na úseku územního plánování

1. cíle a úkoly územního plánování,
2. nástroje územního plánování,
3. soustavu, postavení, působnost, pravomoc a součinnost orgánů územního plánování,
4. činnost orgánů územního plánování při vytváření a uplatňování nástrojů územního plánování,
5. postavení, práva a povinnosti subjektů, které se účastní procesů vytváření a uplatňování nástrojů územního plánování,
6. kvalifikační podmínky pro výkon územně plánovací činnosti,
7. podmínky směny pozemků, nezbytné pro naplnění cílů územního plánování,
8. evidenci územně plánovací činnosti,
9. obecné požadavky na využití území,
10. součinnost veřejné správy a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro realizaci veřejné infrastruktury, podmiňující změny ve využití území,
11. vyhodnocování vlivů vybraných nástrojů územního plánování na podmínky udržitelného rozvoje,
12. podmínky pro sloučení postupu při posuzování vlivu záměrů na životní prostředí s územním řízením nebo projednáním regulačního plánu.

2. Zákon upravuje na úseku stavebního řádu

1. povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení,
2. užívání staveb, odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení,
3. dohled a zvláštní oprávnění stavebních úřadů,
4. postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů,
5. soustavu stavebních úřadů a působnost obcí,
6. povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb.

3. Zákon dále upravuje

1. projektovou činnost a realizaci staveb,
2. požadavky na stavby,
3. účely vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám,
4. vstupy na pozemky a do staveb,
5. evidenci a ukládání dokumentace,
6. ochranu zvláštních zájmů a součinnost správních úřadů,
7. výjimky ze stavebního řádu,
8. sankce,
9. přechodná a závěrečná ustanovení,
10. společná procesní ustanovení.

Hlava II

Základní pojmy územního plánování

§ 2

1. Udržitelný rozvoj je vyvážený vztah požadavků na kvalitní životní prostředí, podmínek sociálních a hospodářského rozvoje, který uspokojuje požadavky současné generace, aniž jsou ohroženy potřeby a podmínky života budoucích generací.
2. Geografická informace je informace o stavu území, právech, povinnostech a omezeních, která se vážou k určité části území (ploše), pozemku nebo stavbě, která vznikla v souvislosti s výkonem činnosti orgánů veřejné správy, vlastníků, správců nebo provozovatelů veřejné infrastruktury (dále povinné subjekty) na základě právních předpisů nebo správních rozhodnutí a která podmiňuje rozhodování o změnách v území. Za geografickou informaci se považují též nezávazné podklady a informace o území, které povinné subjekty pro svoji činnost pořídily (např. oborové generely, plány, programy, ověřovací studie, záměry).
3. Zastavěné území je určeno především pro trvalý pobyt lidí a s ním spojené činnosti a je k tomuto účelu přetvářené zejména výstavbou. Součástí zastavěného území jsou zastavěné plochy,¹⁾ s nimi funkčně související jiné pozemky a ostatní plochy,¹⁾ pozemky vhodné k zástavbě, které takto doposud nebyly využity, a nezastavitelné pozemky a jejich soubory (nezastavitelné plochy).
4. Nezastavitelné území tvoří pozemky vně zastavěného území. V nezastavitelném území je prioritou ochrana zemědělského půdního fondu, pozemků plnících funkci lesa, ochrana přírody a krajiny a zachování přírodního charakteru nezastavitelného území. V nezastavitelném území nesmí být povolovány žádné stavby a jejich změny, změny využití území a jiná opatření v rozporu s jeho charakterem s výjimkou staveb a jejich změn, změn ve využití území a opatření pro zemědělství, lesnictví, ochranu přírody a veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, které mohou být povolovány v souladu s tímto zákonem a se zvláštními předpisy. Při splnění uvedených požadavků lze rovněž povolit taková technická opatření a stavby v nezastavitelném území, která zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu (např. cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra).
5. Nezastavitelný pozemek je v zastavěném území vymezen s ohledem k požadavkům na kvalitní životní prostředí v tomto území a na jeho ochranu. Jedná se zejména o veřejně přístupné parky a prostranství sloužící rekreaci a společenskému životu obce, chráněné části přírody, břehové porosty, pozemky s riziky pro umísťování staveb apod.
6. Zastavitelná plocha je plocha vymezená územním plánem k zastavění.
7. Přestavbová plocha je plocha vymezen á územním plánem ke změně uspořádání stávající zástavby.
8. Veřejná infrastruktura slouží pro veřejnou správu, veřejně prospěšné služby, veřejné dopravní a technické vybavení území, pro jiná opatření ve veřejném zájmu (např. ochrana území před povodněmi, ochrana obyvatelstva). Veřejnou infrastrukturu tvoří stavby, zařízení, pozemky a opatření ve veřejném zájmu na pozemcích.
9. Veřejná infrastruktura zahrnuje zejména

1. dopravní infrastrukturu (např. pozemní komunikace, dráhy, vodní cesty a související zařízení),
2. technickou infrastrukturu (např. rozvody vody, odpadních vod, energií, telekomunikační sítě a související zařízení),
3. občanskou infrastrukturu (např. stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání, sociální služby, zdravotní služby, veřejnou správu),
4. Veřejná prostranství⁴⁾ a opatření ve veřejném zájmu na pozemcích.

1. Pro účely plánovací smlouvy se za veřejnou infrastrukturu považuje veřejná infrastruktura, která je ve vlastnictví územní samosprávy nebo státu nebo je jimi provozována nebo je provozována subjekty k tomuto účelu územní samosprávou nebo státem zřízenými anebo územní samospráva nebo stát za ni odpovídá.
2. Stavebním pozemkem se rozumí část území určená územním rozhodnutím nebo regulačním plánem k umístění stavby; stavebním pozemkem se rozumí i zastavěný pozemek nebo soubor pozemků, který tvoří zastavěná plocha staveb, nádvoří staveb a popřípadě funkčně související jiné pozemky a ostatní plochy. )
3. Plocha nadmístního významu je část území vymezená pro umístění staveb nebo provedení opatření, které svým významem, rozsahem nebo důsledky ovlivní podmínky využívání území více obcí. Plocha určená pro umístění liniových staveb nebo opatření liniové povahy se pro účely zákona označuje též jako koridor.
4. Plocha územních rezerv je část území vhodná k zastavění pro stanovené účely, chráněna před provedením takových změn, které by vyloučily budoucí vymezení zastavitelných ploch.
5. Opatření ve veřejném zájmu je opatření nestavební povahy určené k ochraně území nebo ke změně jeho využití, stanovené v politice územního rozvoje nebo v územně plánovací dokumentaci (např. ochrana před povodněmi, podmínky ke zlepšení kvality nezastavitelného území, jeho retenční schopnosti apod.)

Hlava III

Základní pojmy stavebního řádu

§ 3

1. Za stavbu se považují veškerá stavební díla, která vznikají výstavbou na staveništi, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité materiály a konstrukce, účel a dobu trvání. Za stavbu se považují též výrobky, které plní funkci stavby.
2. Pokud se v tomto zákoně používá pojmu “stavba”, rozumí se tím i její část.
3. Stavby mohou být trvalé nebo dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání.
4. Změnami dokončených staveb jsou

1. nástavby, jimiž se stavby zvyšují,
2. přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,
3. stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.

1. Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny v provádění stavby oproti stavebnímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem.
2. Terénními úpravami se pro účely tohoto zákona rozumějí takové zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, například zavážky, příkopy, zásypy, lomy nebo úpravy pozemku pro zřízení odstavných a skladových ploch a hřišť.
3. Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní zařízení, popřípadě jiné konstrukce a technická zařízení, pokud nejde o stavbu podle odstavce 1. V pochybnosti, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu.
4. Údržbou stavby se rozumí práce, jimiž se zabezpečuje, aby stavba byla v dobrém stavebním stavu, nedocházelo k jejímu znehodnocení a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem a s povoleními stavebního úřadu.
5. Stavbami vojenské správy se rozumí stavby na území vojenských újezdů a mimo toto území stavby, které slouží anebo mají sloužit k obraně státu a jsou zřizovány v působnosti Ministerstva obrany.
6. Stavbami pro bezpečnost státu se rozumí stavby nebo jejich části sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra, organizačních složek státu zřízených Ministerstvem vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Státního archivu, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby s výjimkou staveb nebo jejich částí výhradně užívaných pro bytové nebo rekreační účely.
7. Stavbami Vězeňské služby se rozumí stavby pro služební účely Vězeňské služby a jejích útvarů.
8. Stavbami uranového průmyslu se rozumí stavby pořizované nebo sloužící k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely.
9. Stavbami jaderných zařízení se rozumí stavby vymezené zvláštními předpisy V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení, je určující vyjádření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
10. Pokud se v tomto zákoně používá pojmu

1. “vlastník”, rozumí se též osoba, která na základě zákona ve věcech upravených tímto zákonem jedná, a dále vlastník jednotky podle zvláštního předpisu^x),
2. “stavebník”, rozumí se tím osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo provedení stavby ohlašuje, jakož i její právní nástupce. Stavebníkem je dále osoba, která realizuje stavbu nebo zařízení nevyžadující povolení,
3. “dotčený správní úřad”, rozumí se jím orgán veřejné správy, oprávněný v řízeních vedených podle tohoto zákona hájit veřejný zájem podle zvláštního zákona v jeho rozsahu a mezích,
4. “jiná práva k pozemkům nebo stavbám", rozumí se tím věcná práva,
5. “liniová stavba”, rozumí se tím vedení energetická a telekomunikační, stavby vodovodů a kanalizací, ropovody a jiné produktovody, stavby drah a stavby pozemních komunikací, pokud jsou delší než 50 m,
6. “stavební firma”, rozumí se tím právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních předpisů,^hh)
7. “stavbyvedoucí”, rozumí se tím fyzická osoba, která zabezpečuje odborné vedení realizace stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního předpisu,
8. “stavební dozor”, rozumí se tím odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.

  nahoru  

ČÁST DRUHÁ

Hlava I

Cíle a úkoly územního plánování

Díl 1

Oddíl 1

- y -

§ 4

1. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, harmonizovat požadavky na kvalitní životní prostředí, hospodářské a sociální potřeby. Orgány územního plánování a stavební úřady ve veřejném zájmu soustavně a komplexně řeší funkční využití a prostorové uspořádání území a jeho změny (dále také jen “změny v území”), včetně umisťování staveb a opatření na pozemcích.
2. Územní plánování zjišťuje a chrání hodnoty území a vytváří podmínky pro jeho další zhodnocování, koordinuje a konkretizuje veřejné zájmy na ochraně přírodního a kulturního dědictví, na ochraně civilizačních hodnot, v souladu se zvláštními právními předpisy stanoví podmínky na ochranu nezastavitelného území a racionálního využívání zastavěného území.
3. Orgány územního plánování a stavební úřady jsou povinny zajistit zákonem stanoveným způsobem podmínky pro účast veřejnosti při územně plánovací činnosti.
4. Každý, kdo svou činností vyvolává požadavky na změny v území, musí vycházet z vlastností území a podmínek stanovených pro jeho využití, zejména v územně plánovací dokumentaci, v územních rozhodnutích a opatřeních podle tohoto zákona.
5. Územně plánovací činnost vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, zejména oborů architektura, urbanismus a územní plánování.

§ 5

Úkoly územního plánování

Územní plánování s ohledem na naplňování cílů uvedených v § 1 zahrnuje tyto úkoly a činnosti

1. vytvářet v území podmínky pro udržitelný rozvoj, tj. komplexní řešení problémů životního prostředí, sociálních a hospodářských problémů ve vzájemných souvislostech,
4. zajišťovat ochranu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, včetně ochrany urbanistického, architektonického a archeologického dědictví,
5. vymezovat na základě zákona veřejný zájem na využití území, vytvářet podmínky pro jeho využívání k obecnému prospěchu, koordinovat zájmy a záměry v území,
6. vytvářet předpoklady pro racionální uspořádání území a pro hospodárné vymezování stavebních pozemků,
7. posuzovat prospěšnost provádění změn v území, rozhodovat o nich, včetně stanovení podmínek pro umisťování a prostorového uspořádání staveb v něm a stanoví pořadí provádění změn v území včetně staveb a opatření na pozemcích,
8. prověřovat v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů,
9. vytvářet v území přírodě blízkým způsobem podmínky pro snižování nebezpečí a důsledků ekologických a přírodních katastrof,
10. vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn s možnými negativními vlivy na sociální a zdravotní podmínky života obyvatel, sociální soudržnost a smír,
11. podporovat různorodost zastavěného i nezastavitelného území jako jednu z podmínek udržitelného rozvoje,
12. podporovat obnovu a rozvoj sídelní struktury,
13. posuzovat vliv změn v území na veřejnou infrastrukturu,
14. prosazovat ochranu nezastavitelného území, zejména významných krajinných prvků, územního systému ekologické stability a nezastavitelných pozemků v zastavěném území,
15. zajišťovat podmínky pro kvalitní bydlení,
16. vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,
17. určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,
18. zajišťovat ochranu přírodních stanovišť a stanovišť druhů v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů, )
19. zajišťovat ochranu území podle zvláštních právních předpisů,²⁾ před negativními vlivy záměrů na změny v území a řešit kompenzaci v případech prokázaného veřejného zájmu,
20. zohledňovat estetické požadavky na využívání území a jeho změny,
21. sledovat, posuzovat a vyhodnocovat stav území a možnosti jeho využití,
22. poskytovat informace o územně plánovací činnosti.

§ 6

Orgány územního plánování a stavební úřady k naplňování cílů a úkolů územního plánování používají nástroje územního plánování, kterými jsou

1. územně plánovací podklady,

1. limity využití území,
2. rozbor podmínek udržitelného rozvoje,
3. vymezení zastavěného území,
4. územní studie,

1. politika územního rozvoje,
2. územně plánovací dokumentace,

1. zásady územního rozvoje,
2. územní plán,
3. regulační plán,

1. územní rozhodování,

1. územní rozhodnutí,
2. územní souhlas,

1. územní opatření,

6. úprava vztahu v území,

1. dohoda o přeparcelaci,
2. rozhodnutí o směně pozemků,
3. plánovací smlouva,
4. předkupní právo,
5. kompenzační opatření.

Hlava II

Nástroje územního plánování

Díl 1

Oddíl 1

§ 7

1. Územně plánovací podklady slouží k vyhodnocení stavu, možností a podmínek změn využití území. Zpracování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace nebo jejich změn a pro rozhodování v území.
2. Územně plánovací podklady tvoří

1. limity využití území,
2. rozbor podmínek udržitelného rozvoje,
3. vymezení zastavěného území,
4. územní studie.

1. Limity využití území a rozbor podmínek udržitelného rozvoje (dále také jen “povinné územně plánovací podklady“) zpracovávají a trvale a soustavně aktualizují úřady územního plánování (§ 113) a krajské úřady (§114). Vymezení zastavěného území a územní studie se zpracovávají podle potřeby orgánů územního plánování.

§ 8

1. Územně plánovací podklady zpracovávají orgány územního plánování zejména na základě

1. údajů katastru nemovitostí,
4. geografických informací vytvářených povinnými subjekty,
5. skutečností zjišťovaných orgány územního plánování.

1. Povinné subjekty poskytují úřadům územního plánování a krajským úřadům geografické informace a informace o vzniku, pořízení, zpracování, nabytí účinnosti případně o schválení geografických informací (dále jen metadata).
2. Za správnost, úplnost a aktuálnost poskytovaných geografických informací odpovídá povinný subjekt.
3. Podklady poskytnuté povinnými subjekty jsou orgány územního plánování a projektanty využívány pro zpracování a projednávání nástrojů územního plánování.
4. Povinný subjekt, s výjimkou orgánů veřejné správy a organizačních složek státu, je oprávněn požadovat úhradu nákladů spojených s přípravou geografických informací pro jejich poskytnutí podle zákona, jejichž výše nesmí překročit náklady na pořízení kopií geografických informací, opatření nosičů dat a jejich odeslání orgánu územního plánování.

§ 9

Povinné územně plánovací podklady

1. Povinné územně plánovací podklady zpracovávají úřady územního plánování pro své správní území v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů, regulačních plánů a pro územní rozhodování. Krajské úřady je zpracovávají pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje.
2. Úřady územního plánování a krajské úřady jsou povinny trvale a soustavně aktualizovat povinné územně plánovací podklady na základě nových geografických informací, jiných podkladů povinných subjektů a na základě vlastních informací o území, významných pro územně plánovací činnost.
3. Úřady územního plánování a krajské úřady zajistí každých 18 měsíců ověření správnosti poskytnutých geografických informací. Aktualizované povinné územně plánovací podklady projednají s povinnými subjekty a v případě potřeby je doručí spolu s metadaty k ověření správnosti jimi poskytnutých geografických informací.
4. Povinné subjekty nejpozději do 3 měsíců od doručení požadavku na ověření správnosti a aktuálnosti povinných územně plánovacích podkladů zašlou úřadům územního plánování a krajským úřadům aktualizované geografické informace v případě, že zjistí nedostatky v geografických informacích použitých ke zpracování aktualizovaných povinných územně plánovacích podkladů. Pokud tak neučiní v uvedené lhůtě, má se za to, že potvrzují správnost, úplnost a platnost jimi poskytovaných geografických informací, používaných pro činnost orgánů územního plánování a ostatních složek veřejné správy v řízeních podle stavebního zákona.
5. Je-li aktualizace povinných územně plánovacích podkladů zajišťována projednáním s povinnými subjekty nebo průběžně pomocí přenosu dálkových dat, povinné subjekty ve spolupráci s úřady územního plánování nebo krajskými úřady provedou vždy jednou za 18 měsíců kontrolu obsahu povinných územně plánovacích podkladů, kterou potvrdí protokolem o správnosti údajů.
6. Úřady územního plánování a krajské úřady poskytují povinné územně plánovací podklady na žádost obcím a orgánům veřejné správy, v úplném rozsahu je zveřejňují každé 2 roky a aktualizované nejméně každých 6 měsíců je zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu a v obsahu, který umožňuje tato technologie.
7. Obce a kraje jsou oprávněny požadovat úhradu nákladů, spojených s poskytnutím limitů využití území a vyhodnocení podmínek udržitelného rozvoje do výše nákladů na opatření nosičů dat, pořízení kopií a jejich odeslání. Tato povinnost se nevztahuje na orgány veřejné správy a organizační složky státu.
8. Povinné subjekty, které nesplní povinnost podle § 8 odst. 2 nebo § 9 odst. 4 zákona, odpovídají za škodu při územně plánovací činnosti a jsou povinny zejména uhradit náklady na aktualizaci povinných územně plánovacích podkladů, na aktualizaci a změny územně plánovací dokumentace, na změny územního rozhodnutí apod.

Oddíl 2

§ 10

1. Limity využití území jsou určeny ke zjišťování omezení a možností v provádění změn území. Limity využití území jsou

1. limity využití území vyplývající z právních předpisů,) a ze správních rozhodnutí (limity A),
2. limity využití území vyplývající ze zjištěného stavu, vlastností území a z jeho zjištěných hodnot (limity B).

1. Limity využití území obsahují textovou a grafickou část (zejména výkres limitů využití území).

Oddíl 3

§ 11

1. Rozbor podmínek udržitelného rozvoje je určen ke zjištění a posouzení vyváženého vztahu hospodářských a sociálních podmínek a požadavků ochrany kvalitního životního prostředí (podmínek udržitelného rozvoje) ve správním obvodu obce s rozšířenou působností a kraje. Rozbor podmínek udržitelného rozvoje je určen k vyhodnocení vlivu uplatňování územních plánů a zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj a ke stanovení požadavků na obsah jejich zadání.
2. Rozbor podmínek udržitelného rozvoje se aktualizuje každé 2 roky.
3. Aktualizovaný návrh rozboru podmínek udržitelného rozvoje, upravený úřadem územního plánování na základě aktualizovaných geografických informací podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona projedná rada udržitelného rozvoje. Takto projednaný návrh rozboru podmínek udržitelného rozvoje úřad územního plánování zveřejní nejpozději do dvou let po zveřejnění předcházejícího rozboru podmínek udržitelného rozvoje a předloží krajskému úřadu.
4. Krajský úřad zpracuje návrh rozboru podmínek udržitelného rozvoje za území kraje zejména na základě rozboru podmínek udržitelného rozvoje správních obvodů obcí s rozšířenou působností jako podklad pro vyhodnocení vlivu uplatňování zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj. Návrh rozboru podmínek udržitelného rozvoje kraje, upravený na základě aktualizovaných geografických informací podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona, projedná zastupitelstvo kraje. Takto projednaný návrh rozboru podmínek udržitelného rozvoje kraje krajský úřad zveřejní nejpozději do 2 let po zveřejnění předcházejícího rozboru podmínek udržitelného rozvoje a zašle je Ministerstvu pro místní rozvoj (dále jen “ministerstvo”) a Ministerstvu životního prostředí.

Oddíl 4

§ 12

1. Vymezení zastavěného území se provádí při projednání a schvalování územního plánu. Pokud není účelné pořízení územního plánu, může zastupitelstvo obce provést členění území na zastavěné a nezastavitelné rozhodnutím zastupitelstva obce o vymezení zastavěného území vydaným v přenesené působnosti.
2. Cílem vymezení zastavěného a nezastavitelného území obce je zejména

1. chránit území před jeho neodůvodněnou a nevratnou přeměnou na zastavěné území,
3. zajistit hospodárné využívání zastavěného území a veřejné infrastruktury tak, aby nedocházelo ke zbytečným záborům nezastavitelného území,
4. chránit nezastavitelné pozemky uvnitř zastavěného území, nezbytné pro zachování kvalitního životního prostředí,
5. zjednodušit procesní postupy při územním rozhodování v zastavěném území,
6. vytvořit podklady pro rozlišení pozemků s rozdílnou hodnotou za účelem stanovení daně z nemovitostí a tím podpořit hospodárnost využívání zastavěného území.

1. Měnit hranice mezi nezastavitelným a zastavěným územím a určovat nezastavitelné pozemky k zastavění nebo měnit jejich využití lze jen na základě územního plánu.

§ 13

Hlediska pro vymezování zastavěného území

1. Vymezení zastavěného území se provádí na základě z hranice zastavěné části obce ke dni 1. září 1966 zakreslené v katastrální mapě a z údajů katastru nemovitostí.
2. Do zastavěného území se zahrne intravilán a dále uvedené pozemky vně intravilánu, které s ním mají společnou hranici

1. zastavěné plochy,⁾ a nádvoří staveb kolaudovaných po 1.9.1966
4. pozemky,⁾ které s pozemky uvedenými pod písmenem a) souvisejí a vytvářejí s nimi funkční celek,
5. ostatní plochy, které s pozemky uvedenými v písmenu a) a b) sousedí, s výjimkou pozemních komunikací.

1. Hranici jednoho zastavěného území tvoří uzavřená obalová čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic parcel nebo bodů na těchto hranicích, určených rozhodnutím o vymezení zastavěného území.
2. Jako nezastavitelné pozemky se v zastavěném území vymezí

1. zemědělské pozemky a lesní pozemky o výměře nad 0,5 ha nebo soubory těchto pozemků plochu o celkové výměře nad 0,5 ha,
5. pozemky a soubory těchto pozemků, které slouží jako veřejná prostranství, ) bez ohledu na druh pozemku podle katastru nemovitostí,
6. pozemky chráněných částí přírody, břehové porosty, apod.

1. Nezastavitelné pozemky lze měnit na pozemky stavební pouze v odůvodněných případech, prokázaných územním plánem, kterým mohou být určeny jako zastavitelné plochy. Pro ochranu nezastavitelných pozemků (nezastavitelných ploch) platí přiměřeně ustanovení § 2 odst. 4 zákona.

§ 14

Postup při vymezování zastavěného území

1. Návrh na vymezení zastavěného území zpracovává z podnětu obce úřad územního plánování.
2. Návrh na vymezení zastavěného území se projednává na veřejném jednání v obci, jehož součástí je odborný výklad. Místo a dobu konání veřejného jednání oznámí úřad územního plánování veřejnou vyhláškou nejméně 30 dnů předem a zajistí, aby byl v této lhůtě návrh vystaven k veřejnému nahlédnutí. Úřad územního plánování vyrozumí o veřejném jednání ve stejné lhůtě jednotlivě dotčené správní úřady.
3. Námitky proti návrhu vymezení zastavěného území mohou podat vlastníci těch pozemků, které jsou dotčeny ve smyslu § 13 odst. 3 a 4 zákona, a to nejpozději do 30 dnů ode dne konání veřejného jednání. Ve stejné lhůtě mohou podat svá stanoviska dotčené správní úřady a veřejnost své připomínky. K později podaným námitkám, stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží.
4. Úřad územního plánování projedná a odsouhlasí za účasti zástupce obce návrh na vymezení zastavěného území s dotčenými správními úřady hájícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů,³⁾ zejména na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu a ochrany lesa a s příslušným katastrálním úřadem, za účasti vlastníků dotčených pozemků podle odstavce 3, kteří podali námitky a posoudí připomínky veřejnosti.

§ 15

1. Na základě výsledků projednání návrhu vymezení zastavěného území zpracuje úřad územního plánování zprávu o projednání a předloží ji ke stanovisku krajskému úřadu.
3. Krajský úřad posoudí návrh vymezení zastavěného území zejména z hlediska

1. dodržení požadavků zákona na vymezování zastavěného území,
3. dohody dotčených správních úřadů,
4. způsobu vyřízení námitek vlastníků dotčených pozemků.

1. Krajský úřad vydá stanovisko k návrhu vymezení zastavěného území do 30 dnů ode dne předložení. V případě zjištění nedostatků stanoví závazné podmínky pro jejich odstranění. Rozhodnutí o vymezení zastavěného území lze vydat až na základě potvrzení krajského úřadu o odstranění nedostatků.

§ 16

Rozhodnutí o vymezení zastavěného území

1. Úřad územního plánování předkládá zastupitelstvu obce ke schválení návrh vymezení zastavěného území, který obsahuje zejména

1. výkres na podkladě katastrální mapy, obsahující hranice mezi nezastavitelným územím a zastavěným územím a vymezení nezastavitelných pozemků s  doložkou o dohodě dotčených správních úřadů (§ 14 odst.4),

3. zprávu o projednání návrhu zastavěného území,
4. stanovisko krajského úřadu.

1. Rozhodnutí zastupitelstva obce o vymezení zastavěného území obsahuje

1. schválení vymezení zastavěného území
2. rozhodnutí o námitkách vlastníků dotčených pozemků a staveb.

Oddíl 5

§ 17

1. Územní studii pořizuje příslušný úřad územního plánování nebo krajský úřad zejména k ověření požadavků na ochranu hodnot území, záměrů na změny v jeho využití, k navržení, prověření a posouzení možných variant řešení vybraných problémů v území, případně úprav nebo rozvoje některých funkčních systémů v území (dopravy, technické infrastruktury, ekosystémů apod.), které by mohly významně podmiňovat uspořádání území kraje, obce nebo jejich vybraných částí.
2. Územní studie se pořizuje v případech, kdy je to uloženo zásadami územního rozvoje nebo územním plánem. Orgán územního plánování může rozhodnout o pořízení urbanistické studie na základě podnětu orgánů veřejné správy nebo na základě podnětu, který může podat každý, kdo navrhuje ověřit požadavky a možnosti změn ve využití území.
3. Obsah, rozsah a důvody pro pořízení územní studie se stanoví v jejím zadání, které se dle potřeby konzultuje s dotčenými správními úřady a dotčenými obcemi.
4. Pořízená územní studie se projednává v případě potřeby s dotčenými správními úřady a dotčenými obcemi.
5. Úřad, který pořídil územní studii, je povinen po schválení zprávy o splnění jejího zadání podat návrh na její zápis do evidence územně plánovací činnosti. Po zveřejnění tohoto zápisu je územní studie podkladem pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území. K územní studii musí být vždy přihlédnuto, jiné řešení nebo rozhodnutí může být přijato jen v odůvodněných případech.

Díl 2

§ 18

1. Politika územního rozvoje určuje strategii pro naplňování cílů a úkolů územního plánování v celorepublikových, mezinárodních a přeshraničních souvislostech, zejména s ohledem na podmínky udržitelného rozvoje ve stanoveném období.
2. Politika územního rozvoje je určena ke koordinaci tvorby a uplatňování zásad územního rozvoje, resortních nástrojů (např. politik, koncepcí) a jiných dokumentů veřejné správy a k jejich vzájemné koordinaci z hlediska nároků na změny v území, které mohou vyvolávat, a s ohledem na možnosti území.
3. Politika územního rozvoje se zpracovává pro celé území státu.

§ 19

Politiku územního rozvoje zpracovává ministerstvo a schvaluje vláda.

§ 20

Obsah politiky územního rozvoje

1. V politice územního rozvoje vláda

1. stanoví cíle udržitelného rozvoje celostátního významu a z toho vyplývající úkoly pro územně plánovací činnost,
3. vymezí oblasti (urbanizační centra a osy) se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit celostátního a nadregionálního významu,
4. vymezí oblasti se soustředěním hodnot mezinárodního, celostátního a nadregionálního významu se zvýšenými požadavky na jejich ochranu (zejména chráněná území),
5. stanoví ve vymezených oblastech priority pro rozhodování a posuzování možných variant nebo alternativ změn v území, s ohledem na jejich budoucí význam, ohrožení, rozvoj, útlum, preference, rizika apod.,
6. vymezí plochy a koridory mezinárodního, celostátního a nadregionálního významu, pro které budou určeny regulačním plánem nebo územním rozhodnutím podrobné podmínky k provedení změn v území.

1. Součástí politiky územního rozvoje je i vyhodnocení jejího vlivu na podmínky udržitelného rozvoje, včetně vyhodnocení vlivu na životní prostředí podle zvláštních právních předpisů. ),)

§ 21

Pořízení politiky územního rozvoje

1. Ministerstvo zpracuje po konzultaci s ministerstvy, s dalšími ústředními správními úřady a s kraji návrh politiky územního rozvoje. Ministerstvo životního prostředí stanoví své požadavky na vyhodnocení vlivu uplatňování politiky územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje.
2. Návrh politiky územního rozvoje zpracovává ministerstvo zejména na základě

1. územně plánovacích podkladů,
3. dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje,
4. podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají vliv na využívání území státu (např. resortní politiky, strategie, koncepce, plány, programy, generely apod.)
5. zprávy o stavu životního prostředí, zpracované Ministerstvem životního prostředí. )

1. Ministerstvo zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivu jejího uplatňování na podmínky udržitelného rozvoje, jehož součástí je i vyhodnocení jejího vlivu na životní prostředí a stanovisko Ministerstva životního prostředí k tomuto vyhodnocení, vždy jednotlivě ministerstvům, dalším ústředním správním úřadům a krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska do 90 dnů po obdržení návrhu politiky územního rozvoje. Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se nepřihlíží.
2. Ministerstvo zveřejní informaci o zpracování návrhu politiky územního rozvoje a o tom, kde a kdy je možné se s ní seznámit a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 90 dnů. Připomínky veřejnosti se podávají prostřednictvím krajských úřadů nebo přímo ministerstvu. ).
3. Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zajistí konzultace návrhu politiky územního rozvoje se sousedními státy v případě jejího vlivu na území těchto států a informuje o tom Ministerstvo životního prostředí.
4. Ministerstvo vyhodnotí stanoviska, projedná je s těmi orgány, které je podaly, posoudí podané připomínky a zpracuje návrh na vypořádání stanovisek a připomínek a na jejich zapracování do politiky územního rozvoje. Tento návrh předloží k projednání alt.1 výboru pro politiku územního rozvoje alt.2 radě vlády pro udržitelný rozvoj.
5. Na základě návrhu projednaného podle odstavce 6 upraví ministerstvo návrh politiky územního rozvoje a předloží vládě ke schválení

1. návrh politiky územního rozvoje,
2. doklady o jejím projednání,
3. výsledky vyhodnocení vlivu politiky na podmínky udržitelného rozvoje, včetně vyhodnocení vlivu na životní prostředí.¹⁾
4. vyhodnocení připomínek veřejnosti,
5. stanovisko Ministerstva životního prostředí z hlediska vyhodnocení vlivu politiky územního rozvoje na životní prostředí,
6. stanovisko výboru pro politiku územního rozvoje alt. rady vlády pro udržitelný rozvoj, obsahující vyhodnocení vlivu uplatňování politiky územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje a zahrnující sdělení, jak bylo zohledněno stanovisko Ministerstva životního prostředí a připomínky veřejnosti k vlivu politiky na životní prostředí.).

§ 22

Schválení a zveřejnění politiky územního rozvoje

Ministerstvo zveřejní schválenou politiku územního rozvoje a místo, kde je možné do ní a do její dokladové dokumentace nahlížet a zašle ji krajským úřadům. Politika územního rozvoje se publikuje ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.

§ 23

Aktualizace politiky územního rozvoje

1. Ministerstvo předkládá vládě každé 2 roky zprávu o uplatňování politiky územního rozvoje v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před jejím předložením vládě konzultován s kraji, s ministerstvy a s dalšími ústředními správními úřady a podle výsledků těchto konzultací upraven na základě projednání ALT.1 ve Výboru pro politiku územního rozvoje. ALT.2 v Radě vlády pro udržitelný rozvoj.
2. Zpráva o uplatňování politiky územního rozvoje obsahuje zejména

1. vyhodnocení plnění úkolů uložených v politice,
2. návrhy na aktualizaci politiky a jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody na zpracování nové politiky územního rozvoje,
3. posouzení vlivu zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, podkladů a dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením (např. resortní politiky, programy, generely apod.) na uplatňování politiky územního rozvoje,
4. vyhodnocení uplatňování politiky s uvedením dopadů na životní prostředí, ) spolu s případnými návrhy na jejich eliminaci, minimalizaci či kompenzaci,
5. návrh opatření, která je nutno provést v územně plánovací činnosti krajů a obcí, v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních úřadů.

1. Při zpracování, projednání a schvalování aktualizace politiky územního rozvoje se postupuje přiměřeně podle ustanovení § 21 až § 22 zákona.

§ 24

alt.1 Výbor pro politiku územního rozvoje

1. Výbor pro politiku územního rozvoje se zřizuje pro koordinací stanovisek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů při přípravě politiky územního rozvoje.
2. Výbor pro politiku územního rozvoje se skládá ze zástupců ministerstev, dalších ústředních správních úřadů a krajů; každý z těchto orgánů veřejné správy může jmenovat jednoho zástupce. Jednání výboru řídí předseda, kterým je ministr pro místní rozvoj.
3. Ministerstvo zajišťuje podklady a odpovídá za přípravu a organizaci jednání Výboru pro politiku územního rozvoje.

alt.2 Rada vlády pro udržitelný rozvoj

1. Rada vlády pro udržitelný rozvoj se zřizuje pro koordinací stanovisek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů při přípravě politiky územního rozvoje.
2. Rada vlády pro udržitelný rozvoj se skládá ze zástupců ministerstev, dalších ústředních správních úřadů a krajů; každý z těchto orgánů veřejné správy může jmenovat jednoho zástupce. Jednání výboru řídí předseda, kterým je ministr pro místní rozvoj.
3. Ministerstvo zajišťuje podklady a odpovídá za přípravu a organizaci jednání Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

Díl 3

Oddíl 1

§ 25

1. Zásady územního rozvoje zpřesňují a rozvíjejí v potřebné podrobnosti a souvislostech cíle a úkoly územního plánování určené v politice územního rozvoje pro území kraje. Zásady územního rozvoje určují strategii pro rozvoj území kraje s ohledem na podmínky udržitelného rozvoje a stanoví požadavky hospodárné a obecně prospěšné organizace území.
2. Zásady územního rozvoje jsou určeny ke koordinaci tvorby a uplatňování územních plánů jednotlivých obcí, regulačních plánů a ke koordinaci všech nástrojů veřejné správy určených k uplatňování veřejných zájmů v území podle zvláštních zákonů.
3. Zásady územního rozvoje se zpracovávají pro celé území kraje.

§ 26

Zásady územního rozvoje zpracovává krajský úřad a schvaluje zastupitelstvo kraje v přenesené působnosti.

§ 27

Obsah zásad územního rozvoje

1. V zásadách územního rozvoje zastupitelstvo kraje

1. stanoví cíle územního rozvoje a zásady organizace území kraje,
3. stanoví úkoly nadmístního významu pro územně plánovací činnost obcí a požadavky nadmístního významu na obsah jejich územních plánů, popřípadě na jejich změny,
4. vymezí oblasti území kraje se zvýšenými požadavky na uplatnění některého z hledisek udržitelného rozvoje s cílem dosažení vyváženého vztahu podmínek hospodářských, sociálních a ochrany životního prostředí v rámci celého území kraje (dále jen “oblasti priorit udržitelného rozvoje”),
5. vymezí plochy a koridory nadmístního významu se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit nadmístního významu,
6. vymezí plochy a koridory nadmístního významu se zvýšenými požadavky na ochranu hodnot území,) (včetně ochrany před jejich ohrožením povodněmi apod.).
7. určí nástroje územního plánování pro vymezené oblasti, plochy a koridory a pro území chráněná podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kterými budou prověřeny (územní studie) nebo stanoveny (regulační plán anebo územní rozhodnutí) podrobné podmínky pro provedení změn ve využití území nebo jeho ochrany,
8. stanoví priority pro rozhodování a posuzování možných variant nebo alternativ změn ve využití vymezených oblastí, ploch a koridorů nadmístního významu, s ohledem na jejich budoucí význam, ohrožení, rozvoj, útlum, preference, rizika apod.,
9. stanoví požadavky na ochranu obyvatelstva,
10. posoudí vlivy uplatňování zásad územního rozvoje na ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. ⁾

1. Pro vymezené oblasti priorit udržitelného rozvoje se dále určují

1. úkoly pro dosažení udržitelného rozvoje,
4. požadavky na územně plánovací činnost obcí,
5. požadavky na zlepšení kvality životního prostředí, stanovené podle zvláštních právních předpisů, zejména na ochranu ovzduší, vody, půdy, přírody a krajiny, horninového prostředí a ochrany před povodněmi,
6. požadavky na úpravy, změny nebo vybudování veřejné infrastruktury nadmístního významu, nezbytné pro dosažení podmínek udržitelného rozvoje,
7. požadavky na kompenzační opatření pro zajištění zákonem stanovené ochrany území v případech převažujících veřejných zájmů na změny v jeho využití. ⁾

1. Pro plochy a koridory nadmístního významu vymezené v zásadách územního rozvoje se dále určuje

1. účel a základní podmínky využití ploch a koridorů,
2. místa napojení ploch na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, omezení druhu a intenzity dopravy,
3. požadavky na druh a rozsah pozemků veřejně prospěšných staveb, opatření ve veřejném zájmu a veřejných prostranství,⁴⁾
4. požadavky na kvalitu životního prostředí podle zvláštních právních předpisů, zejména na ochranu ovzduší, vody, půdy, přírody a krajiny, horninového prostředí a na řešení rozporů při této ochraně,
5. minimální rozsah plochy řešené regulačním plánem,
6. zadání regulačního plánu obsahující podmínky pro jeho zpracování,
7. minimální rozsah využití plochy (koridoru) k provedení směny pozemků,
8. požadavky na úpravy, změny nebo vybudování veřejné infrastruktury, veřejně přístupných pozemků apod., podmiňující využití zastavitelné plochy,
9. rozsah územních rezerv.

1. řešení územních podmínek a požadavků pro plochy a koridory podle odstavce 3 se zpracovává samostatně a v přiměřeném měřítku.

§ 28

Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivu jejich uplatňování na podmínky udržitelného rozvoje, včetně vyhodnocení vlivu na životní prostředí.^),) Vyhodnocení se zpracovává na základě územně plánovacího podkladu Rozbor podmínek udržitelného rozvoje.

§ 29

Zadání zásad územního rozvoje

1. Krajský úřad zpracuje návrh zadání zásad územního rozvoje, který schvaluje zastupitelstvo kraje v přenesené působnosti. Návrh zadání zásad územního rozvoje obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu zásad, obsah zadání stanoví prováděcí předpis. S ohledem na požadavky vyhodnocení vlivu uplatňování zásad územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje stanoví ministerstvo životního prostředí požadavky na vyhodnocení z hlediska vlivů na životního prostředí. )
2. Návrh zadání zásad územního rozvoje zpracovává krajský úřad zejména na základě

1. politiky územního rozvoje,
2. územně plánovacích podkladů,
3. průzkumů a rozborů nezbytných pro doplnění územně plánovacích podkladů,
2. zprávy o stavu životního prostředí, ⁾
3. dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje,
4. podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají vliv na využívání území kraje (např. resortní politiky, programy, generely apod.).

1. Krajský úřad zašle návrh zadání zásad vždy jednotlivě dotčeným obcím, dotčeným správním úřadům a sousedním krajům. Tyto orgány mohou uplatnit svá stanoviska do 30 dnů po obdržení návrhu zadání zásad. Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se nepřihlíží. S orgány, které uplatnily svá stanoviska ve stanovené lhůtě, musí být návrh zadání dohodnut.
2. Krajský úřad zveřejní oznámení o pořizování zásad spolu s návrhem jejich zadání a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 30 dnů. Připomínky veřejnosti se podávají prostřednictvím obecních úřadů nebo přímo krajskému úřadu. Komise kraje pro územní plánování posoudí podané připomínky veřejnosti.
3. Zastupitelstvo kraje může v zadání uložit zpracování konceptu zásad územního rozvoje, obsahující variantní řešení. Koncept řešení se zpracovává tehdy, jestliže tento požadavek vyplynul z jednání s dotčenými správními úřady o návrhu zadání. Koncept zásad se projednává stejně jako jejich návrh. Na základě výsledku projednání konceptu zásad a rozhodnutí o výběru jediného, invariantního řešení, obsahujícího zdůvodnění tohoto výběru s přihlédnutím k vyhodnocení vlivu variant na podmínky udržitelného rozvoje, zejména pak posouzení vlivu na životní prostředí,⁾ schvaluje zastupitelstvo kraje pokyny pro zpracování návrhu zásad.
4. Návrh zadání zásad územního rozvoje posoudí před jejich předložením krajskému zastupitelstvu ke schválení ministerstvo z hlediska souladu se zákony, s politikou územního rozvoje, dalšími celostátními koncepcemi a mezinárodními závazky. Bez tohoto stanoviska nelze zásady předložit ke schválení.

§ 30

Návrh zásad územního rozvoje

1. Na základě schváleného zadání nebo schválených pokynů pro zpracování návrhu zásad, krajský úřad zpracuje návrh zásad.
2. Krajský úřad zveřejní návrh zásad územního rozvoje, vyrozumí dotčené správní úřady a sousední krajské úřady a stanoví lhůtu pro podání námitek obcí a připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů ode dne zveřejnění.⁾ Krajský úřad provede odborný výklad návrhu zásad pro obce, kraje, dotčené správní úřady a sousední krajské úřady do 30 dnů ode dne zveřejnění.
3. Krajský úřad zveřejní návrh zásad územního rozvoje včetně vyhodnocení jejich vlivu na podmínky udržitelného rozvoje. Jeho součástí je vyhodnocení vlivu zásad územního rozvoje na životní prostředí ⁾ a stanovisko Ministerstva životního prostředí k tomuto vyhodnocení.
4. Dotčené správní úřady a sousední krajské úřady mohou svá stanoviska uplatnit do 30 dnů po konání odborného výkladu. S orgány, které uplatnily svá stanoviska ve lhůtě, musí být návrh zásad dohodnut. V případě rozporu se postupuje podle § X zákona. Připomínky veřejnosti se podávají prostřednictvím obecních úřadů nebo přímo krajskému úřadu. Krajský úřad vyhodnotí stanoviska dotčených správních úřadů, sousedních krajských úřadů, námitky obcí a připomínky veřejnosti a zpracuje podklady pro jednání komise kraje pro územní plánování.
5. Komise kraje pro územní plánování posuzuje využití připomínek veřejnosti a projednává a dohoduje s dotčenými správními úřady jejich stanoviska a s obcemi řešení námitek. O námitkách obcí k návrhu, aby kraj stanovil regulačním plánem v plochách nadmístního významu podrobné podmínky pro provedení změn, musí být vždy dosaženo dohody. Návrhy rozhodnutí o námitkách, dosažené dohody a vyhodnocení připomínek jsou součástí protokolu z jednání komise.
6. Vyhodnocení vlivu uplatňování zásad na podmínky udržitelného rozvoje, jehož součástí je i vyhodnocení jejich vlivu na životní prostředí, musí být projednáno v komisi kraje pro územní plánování za účasti zástupců Ministerstva životního prostředí,⁾ Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy a Ministerstva pro místní rozvoj.

§ 31

1. Návrh zásad územního rozvoje posuzuje před jejich schválením ministerstvo. Krajský úřad předloží ministerstvu ke zpracování jeho stanoviska

1. projednaný a dohodnutý návrh zásad, včetně zprávy o stavu životního prostředí kraje,
2. doklady o jejich projednání,
4. protokoly komise kraje pro územní plánování,
5. výsledky vyhodnocení vlivu uplatňování zásad na podmínky udržitelného rozvoje, včetně vyhodnocení jejich vlivu na životní prostředí, zahrnující sdělení, jak byla zohledněna stanovisko Ministerstva životního prostředí a připomínky veřejnosti k vlivu zásad na životní prostředí,⁾
4. stanovisko Ministerstva životního prostředí.

1. Ministerstvo posuzuje návrh zásad územního rozvoje z hlediska souladu jejich obsahu a postupu jejich projednání s tímto zákonem a s ostatními právními předpisy, zejména s ohledem na vypořádání námitek obcí. Z věcného hlediska posuzuje ministerstvo soulad zásad územního rozvoje s politikou územního rozvoje s ohledem na požadavky celostátní koordinace využívání území.

§ 32

1. Výsledek posouzení sdělí ministerstvo svým stanoviskem do 30 dnů ode dne předložení všech stanovených podkladů. Pokud ministerstvo nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě platí, že s předloženým návrhem zásad souhlasí. V případě, že ve stanovisku ministerstvo uvede nedostatky, je možné zásady schválit až na základě jeho potvrzení, že tyto nedostatky byly krajem odstraněny.
2. Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí informuje o zpracování návrhu zásad územního rozvoje příslušná ministerstva sousedních států v případě vlivu zásad územního rozvoje na území těchto států. Ministerstvo v tomto případy lhůtu pro vyjádření přiměřeně prodlouží.
3. Nedojde-li k vyřešení rozporu ve stanoviscích sousedních krajů, předloží ministerstvo rozpor k projednání vládě. Ministerstvo jej předloží k projednání ALT1. Výboru pro politiku územního rozvoje ALT2. Radě vlády pro udržitelný rozvoj.

§ 33

Schválení zásad územního rozvoje

1. Ke schválení zásad územního rozvoje se zastupitelstvu kraje předkládá

1. návrh zásad územního rozvoje,
2. doklady o jejich projednání,
3. protokoly komise kraje pro územní plánování,
4. výsledky vyhodnocení vlivu zásad na udržitelný rozvoj, včetně vyhodnocení jejich vlivu na životní prostředí, zahrnující sdělení, jak byla zohledněna stanovisko Ministerstva životního prostředí a připomínky veřejnosti k vlivu zásad na životní prostředí,⁷⁾
5. stanovisko Ministerstva životního prostředí,
6. stanovisko ministerstva,
7. návrh usnesení zastupitelstva.

1. Zastupitelstvo kraje schvaluje zásady územního rozvoje v přenesené působnosti usnesením, které obsahuje

1. výrok o schválení zásad územního rozvoje,
2. rozhodnutí o námitkách.

1. Schválené zásady územního rozvoje opatří krajský úřad schvalovací doložkou.
2. Schválené zásady jsou v celém rozsahu závazné pro obce a pro dotčené správní úřady při jejich rozhodování a činnostech, které mají vliv na využívání území kraje. Zásady nabývají účinnosti dnem zveřejnění usnesení zastupitelstva kraje o jejich schválení a publikují se ve věstníku kraje.

§ 34

1. Zásady územního rozvoje se ukládají u kraje, který je schválil spolu s usnesením zastupitelstva o jejich schválení; poskytují se v přiměřeném rozsahu stavebním úřadům, úřadům územního plánování na území kraje a sousedním krajským úřadům. Zásady územního rozvoje se zasílají ministerstvu.
2. Krajský úřad zveřejní schválené zásady územního rozvoje spolu s usnesením kraje a místa, kde je možné do nich a do dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí dotčeným správním úřadům jednotlivě.

§ 35

Aktualizace zásad územního rozvoje

1. Krajský úřad zpracuje nejméně jednou za 2 roky zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje v uplynulém období, která se předkládá zastupitelstvu kraje. Návrh zprávy musí být nejméně 3 měsíce před jejich předložením zastupitelstvu kraje konzultován s obcemi kraje a s dotčenými správními úřady je upraven podle výsledků těchto konzultací na základě projednání v komisi kraje pro územní plánování.
2. Zpráva o uplatňování zásad územního rozvoje obsahuje zejména

1. vyhodnocení plnění úkolů uložených v zásadách územního rozvoje,
3. vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje s uvedením, zda nebyly z tohoto důvodu zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí,⁾ včetně návrhu na jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci,
4. návrhy na aktualizaci zásad územního rozvoje a jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody pro zpracování nových zásad,
5. náměty na aktualizaci politiky územního rozvoje,
6. posouzení vlivu územních plánů na uplatňování zásad a návrh opatření, která je nutno provést v územně plánovací činnosti obcí a v činnosti stavebních úřadů.

1. Při aktualizaci zásad územního rozvoje se postupuje přiměřeně podle ustanovení § 29 až § 33 zákona.

Oddíl 2

§ 36

1. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje a uspořádání území obce, zejména změn jeho využití a ochrany jeho hodnot.
2. Územní plán zpřesňuje pro území obce cíle a úkoly územního plánování stanovené v zásadách územního rozvoje kraje.
3. Územní plán koordinuje uplatňování prováděcích nástrojů územního plánování, zejména regulačních plánů a územních rozhodnutí, které stanoví podmínky provedení územního plánu.
4. Územní plán se pořizuje pro celé území obce, může být pořízen též pro vymezenou část území hlavního města Prahy a územně členěných statutárních měst.

§ 37

1. Územní plán pořizuje obecní úřad, který splňuje podmínky pro výkon činnosti pořizovatele (§ 113 a § 116 odst. 1) a schvaluje ho zastupitelstvo obce v přenesené působnosti.
2. Na požádání obce, jejíž obecní úřad nesplňuje podmínky pro výkon činnosti pořizovatele (§ 116 odst.2), územní plán pořizuje úřad územního plánování a schvaluje jej v přenesené působnosti zastupitelstvo obce, pro kterou byl pořízen.

§ 38

Obsah územního plánu

1. V územním plánu zastupitelstvo obce

1. stanoví koncepci rozvoje a ochrany hodnot území obce,
2. vymezí plochy s rozlišnou funkcí a stanoví základní zásady pro plošnou a prostorovou regulaci jejich využití,
3. stanoví koncepci veřejné infrastruktury,
4. stanoví požadavky civilní ochrany,
5. vymezí zastavitelné a přestavbové plochy a stanoví základní podmínky pro provedení změn v jejich využití,
6. vymezí zóny zastavěného území s rozdílným charakterem a kvalitou životního prostředí, architektonickými a urbanistickými hodnotami,
7. určí, zda podrobné podmínky pro provedení změn v území budou stanoveny výhradně regulačním plánem,
8. vymezí plochy veřejně prospěšných staveb, ploch asanací (ozdravění) území, opatření ve veřejném zájmu a veřejných prostranství,⁾

8. vymezí plochy územních rezerv,
9. vymezí chráněná území, pokud nejsou vyhlašována podle zvláštních právních předpisů,
10. stanoví pořadí změn v území (etapizaci),
11. vymezí plochy se specifickými hodnotami, požadavky a omezeními pro provádění změn v jejich využití (např. rizika pro výstavbu z důvodů geologické skladby, architektonicko urbanisticky významná poloha apod.).

1. Pro zastavitelné plochy vymezené v územním plánu se dále určuje

1. funkce a intenzita jejich využití,
13. místa napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, omezení druhu a intenzity dopravy,
14. podlažnost a jiná základní omezení pro návrh zástavby,
15. požadavky na druh a rozsah pozemků veřejně prospěšných staveb, opatření ve veřejném zájmu a veřejných prostranství,⁴⁾
16. požadavky na kvalitu životního prostředí stanovené podle zvláštních právních předpisů, zejména ochranu ovzduší, vody, půdy, horninového prostředí,
17. požadavky na posouzení záměrů ve zjišťovacím řízení podle zvláštních právních předpisů, ⁾
18. podmínky pro zpracování regulačních plánů, zejména jejich etapy a minimální rozsah plochy řešené regulačním plánem,
19. minimální rozsah využití zastavitelné plochy a podmínky pro provedení směny pozemků,
20. podmínky pro úpravy, změny nebo vybudování veřejné infrastruktury podmiňující využití zastavitelné plochy.

§ 39

Součástí územního plánu je vyhodnocení vlivu jeho uplatňování na podmínky udržitelného rozvoje, včetně vyhodnocení vlivu na životní prostředí, stanoví-li tak krajský úřad ve zjišťovacím řízení. Vyhodnocení se zpracovává na základě územně plánovacího podkladu Rozbor podmínek udržitelného rozvoje území obce s rozšířenou působností.

§ 40

1. O pořízení územního plánu rozhodne zastupitelstvo obce v přenesené působnosti na základě

1. vlastního podnětu,
2. návrhu orgánu veřejné správy,
3. žádosti občana obce nebo fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo jiná práva k pozemku nebo stavbě na území obce.

1. Podkladem pro rozhodnutí o pořízení územního plánu jsou územně plánovací podklady, průzkumy a rozbory území a jejich vyhodnocení.

§ 41

Žádost o pořízení územního plánu

1. Žádost o pořízení územního plánu se podává u příslušné obce a obsahuje zejména

1. základní identifikační údaje o žadateli, včetně uvedení vlastnických nebo jiných práv k pozemku nebo stavbě na území obce,
7. navrhované změny využití ploch na území obce,
8. současné využití ploch dotčených návrhem žadatele,
9. důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změn.

1. Pořizovatel posoudí úplnost žádosti o pořízení územního plánu a v případě nedostatků vyzve žadatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Neodstraní-li žadatel nedostatky požadovaným způsobem a ve stanovené lhůtě, předloží pořizovatel zastupitelstvu obce návrh na rozhodnutí o zamítnutí žádosti.
2. Splňuje-li žádost všechny stanovené náležitosti, pořizovatel provede konzultace s dotčenými správními úřady, posoudí ji s ohledem na územně plánovací podklady a předloží ji bezodkladně k rozhodnutí zastupitelstvu obce .
3. Při pořizování územního plánu na návrh podle § 40 odst. 1 písm. b) se postupuje přiměřeně podle odstavce 1 až 3.

§ 42

Zadání územního plánu

1. Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu pořizovatel zpracuje návrh zadání územního plánu, který schvaluje zastupitelstvo obce. Návrh zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu.
2. V návrhu zadání pořizovatel uvede, zda je nezbytné vyhodnotit vliv uplatňování územního plánu na podmínky udržitelného rozvoje, zejména s ohledem na požadavky vyhodnocení jeho vlivu na životní prostředí.⁾
3. Návrh zadání územního plánu se zpracuje pořizovatel zejména na základě

1. zásad územního rozvoje,
24. územně plánovacích podkladů,
25. průzkumů a rozborů nezbytných pro doplnění územně plánovacích podkladů,
26. dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje,
27. podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají vliv na využívání území obce (např. politiky, programy resortů, programy, generely obcí apod.).

1. Návrh zadání územního plánu musí být zveřejněn a vystaven u pořizovatele, u příslušné obce, popř. na dalších stanovených místech, po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Ve lhůtě pro vystavení návrhu zadání může každý uplatnit své připomínky.
2. Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu vždy dotčeným správním úřadům, sousedním obcím a krajskému úřadu; v případě pořizování územního plánu podle § 37 odst. 2 zašle pořizovatel návrh zadání územního plánu obci, pro kterou územní plán pořizuje. Dotčené správní úřady a sousední obce mohou uplatnit svá stanoviska do 30 dnů po obdržení návrhu zadání územního plánu. Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se nepřihlíží. Stanoviska uplatněná ve stanovené lhůtě se projednávají v komisi pro územní plánování.
3. Krajský úřad posoudí návrh zadání územního plánu z hlediska souladu s politikou územního rozvoje, se zásadami územního rozvoje s ohledem na koordinaci využívání území kraje a z hlediska požadavků vyhodnocení vlivu uplatňování územního plánu na podmínky udržitelného rozvoje, včetně vyhodnocení vlivu na životní prostředí. Krajský úřad ve svém stanovisku uvede na základě výsledku zjišťovacího řízení, zda bude vyhodnocován vliv územního plánu na životní prostředí. Vyhodnocení vlivu územního plánu obce s rozšířenou působností se provádí vždy.
4. Zastupitelstvo obce může z vlastního podnětu nebo z podnětu dotčeného správního úřadu v zadání stanovit, že bude zpracován koncept územního plánu obsahující variantní řešení. V tomto případě se koncept územního plánu projednává stejně jako jeho návrh. Na základě výsledku projednání konceptu územního plánu a rozhodnutí o výběru jediného, invariantního řešení, obsahujícího zdůvodnění tohoto výběru s přihlédnutím k vyhodnocení vlivu variant na podmínky udržitelného rozvoje, zejména pak vlivu na životní prostředí,⁾ schvaluje zastupitelstvo obce pokyny pro zpracování návrhu územního plánu.

§ 43

Návrh územního plánu

1. Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu podle výsledků projednání konceptu pořizovatel zpracuje nebo zajistí zpracování návrhu územního plánu.
2. Návrh územního plánu se projednává na veřejném jednání, jehož součástí je odborný výklad, který zajistí pořizovatel. Oznámení o místě a době konání veřejného jednání pořizovatel zveřejní nejméně 30 dnů předem a zajistí, aby v této lhůtě byl návrh územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. Pořizovatel vyrozumí dotčené správní úřady, sousední obce a krajský úřad o veřejném jednání ve stejné lhůtě jednotlivě. Dotčené správní úřady a sousední obce vyzve, aby nejpozději do 30 dnů ode dne veřejného jednání uplatnily svá stanoviska. K později podaným stanoviskům se nepřihlíží.
3. O průběhu veřejného jednání vede pořizovatel protokol. Námitky, stanoviska a připomínky lze podat písemně anebo ústně do protokolu o veřejném jednání. Na požádání musí být námitky, stanoviska a připomínky upřesněny, popřípadě jejich zaznamenané znění musí být ověřeno podpisem nebo jiným způsobem odpovídajícím charakteru pořizovaného záznamu .
4. Vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou návrhem územního plánu dotčena, mohou podat své námitky do 30 dnů od konání veřejného jednání. Ve stejné lhůtě může uplatnit své připomínky veřejnost. K později podaným námitkám a připomínkám se nepřihlíží.
5. Komise obce pro územní plánování projedná námitky vlastníků, navrhne jejich rozhodnutí, dohodne ve lhůtě uplatněná stanoviska a vyhodnotí připomínky veřejnosti.
6. Vyhodnocení vlivu uplatňování územního plánu na udržitelný rozvoj, včetně posouzení jejich vlivu na životní prostředí,⁾ musí být projednáno v radě udržitelného rozvoje (§ 120).
7. Pořizovatel vyhodnotí výsledky projednání návrhu územního plánu, zpracuje zprávu o projednání a zajistí případnou úpravu návrhu podle výsledků projednání. V případě potřeby pořizovatel projedná upravený návrh na opakovaném veřejném jednání a zajistí postup podle odstavce 5. Zprávu a upravený návrh územního plánu zveřejní po dobu 15 dnů a poté je předloží krajskému úřadu.

§ 44

1. Návrh územního plánu posuzuje před jeho schválením krajský úřad. Pořizovatel předloží krajskému úřadu ke zpracování jeho stanoviska zejména

1. projednaný a dohodnutý návrh územního plánu,
31. doklady o projednání návrhu územního plánu,
32. protokoly komise pro územní plánování,
33. výsledky vyhodnocení vlivu uplatňování územního plánu na podmínky udržitelného rozvoje, včetně posouzení jeho vlivu na životní prostředí, zahrnující sdělení, jak byla zohledněna stanoviska dotčených správních úřadů a připomínky veřejnosti k vlivu územního plánu na životní prostředí,⁾
34. stanovisko krajského úřadu k posouzení vlivu na životní prostředí,
35. návrh na vypořádání připomínek veřejnosti.

1. Krajský úřad posuzuje návrh územního plánu z hledisek souladu jeho obsahu a postupu jeho projednávání s tímto zákonem a s ostatními právními předpisy, zejména s ohledem na vypořádání námitek. Z věcného hlediska posuzuje krajský úřad soulad územního plánu se zásadami územního rozvoje s ohledem na požadavky koordinace využívání území kraje.
2. Výsledek posouzení krajský úřad sdělí do 30 dnů ode dne předložení; pokud nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem územního plánu souhlasí. V případě, že krajský úřad shledá ve stanovisku z uvedených hledisek nedostatky, lze územní plán schválit až na základě potvrzení krajského úřadu o jejich odstranění.

§ 45

Schválení územního plánu

1. Ke schválení územního plánu se zastupitelstvu obce předkládá

1. návrh územního plánu,
38. doklady o projednání návrhu územního plánu,
39. protokoly komise pro územní plánování,
40. výsledky vyhodnocení vlivu uplatňování územního plánu na udržitelný rozvoj, včetně vyhodnocení jeho vlivu na životní prostředí, zahrnující sdělení, jak bylo zohledněno stanovisko příslušného krajského úřadu a připomínky veřejnosti k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí,⁾
41. stanovisko krajského úřadu podle § 44 odst. 2 zákona.

1. Zastupitelstvo obce schvaluje územní plán v přenesené působnosti usnesením, které obsahuje

1. výrok o schválení územního plánu,
44. rozhodnutí o námitkách.

1. Schválený územní plán opatří pořizovatel schvalovací doložkou.

§ 46

Vlastníkům, kteří uplatnili námitky ve stanovené lhůtě, oznámí pořizovatel do 30 dnů po schválení územního plánu, že námitkám bylo vyhověno nebo oznámí důvody, pro které jim vyhověno nebylo.

§ 47

1. Schválený územní plán je v celém rozsahu závazný pro orgány veřejné správy a pro dotčené správní úřady při jejich rozhodování a činnostech, které mají vliv na využívání území obce. Územní plán nabývá účinnosti dnem zveřejnění usnesení zastupitelstva obce o jeho schválení.
2. Územní plán se ukládá u obce, pro kterou byl pořízen, a poskytují se stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a krajskému úřadu.
3. Na místech uvedených v odstavci 2 je možné do územního plánu nahlížet a dělat si z něho výpisky. Schválení územního plánu a místa, kde je možné do něho nahlížet, pořizovatel zveřejní a oznámí dotčeným správním úřadům jednotlivě.

§ 48

1. Zpracování územního plánu a jeho změny hradí obec, která rozhodla o pořízení. Pokud je změna vyvolána výhradní potřebou navrhovatele nebo žadatele, může obec podmínit rozhodnutí o jejím pořízení úhradou nákladů na zpracování změny.
2. Náklady pořízení hradí pořizovatel. V případě pořizování územního plánu podle § 37 odst. 2 uhradí náklady na vyhotovení, doručování a zveřejňování písemností obec, pro kterou je územní plán pořizován, pokud se obce nedohodnou jinak.

§ 49

Vyhodnocování územního plánu a jeho změny

1. Pořizovatel zpracuje nejméně jednou za 2 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období, která se předkládá zastupitelstvu obce. Návrh zprávy musí být před jejím předložením zastupitelstvu obce konzultován s dotčenými správními úřady je upraven podle výsledků těchto konzultací a na základě projednání v komisi územního plánování obce.
2. Zpráva o uplatňování územního plánu obsahuje zejména

1. plnění úkolů uložených v územním plánu,
47. vyhodnocení uplatňování územního plánu s uvedením, zda nebyly zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí,⁸⁾ včetně návrhu na jejich eliminaci, minimalizaci a kompenzaci.
48. návrhy na změny, které je v územním plánu nutné provést, a jejich zdůvodnění,
49. náměty na aktualizaci zásad územního rozvoje.

1. Při pořizování, schvalování a ukládání změn územního plánu se postupuje přiměřeně podle ustanovení § 37 až § 48 zákona.

§ 50

Společné pořizování územních plánů

Obce mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu⁾ o společném pořízení územních plánů; územní plán vždy schvaluje zastupitelstvo příslušné obce.

§ 51

Opatření proti průtahům při pořizování územního plánu

Je-li při zpracování a projednávání návrhu zadání, popř. konceptu nebo návrhu územního plánu překročena lhůta 1 roku od předchozího rozhodnutí zastupitelstva obce, je pořizovatel povinen bez zbytečného odkladu předložit zastupitelstvu příslušné obce návrh rozhodnutí o dalším postupu pořizování územního plánu.

Oddíl 3

§ 52

1. Regulační plán je prováděcí nástroj územního plánování, kterým obec nebo kraj stanoví zejména podmínky pro provádění změn ve využití pozemků, pro prostorovou regulaci a podmínky ochrany hodnot území, jeho charakteru a kvality prostředí.
2. Regulační plán se zpracovává v zastavěných územích, na základě zadání schváleného v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje, v územích chráněných podle zákona o státní památkové péči nebo v územích chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny, pokud tak stanoví zásady územního rozvoje.

§ 53

Příslušnost k pořizování a schválení regulačního plánu

1. Regulační plán pořizuje příslušný úřad územního plánování (§ 113 a § 114) nebo obecní úřad (§ 116 odst. 1), který splňuje podmínky pro výkon činnosti pořizovatele (dále jen “pořizovatel”).
2. Regulační plán schvaluje zastupitelstvo obce nebo kraje v přenesené působnosti.

§ 54

Obsah regulačního plánu

1. V regulačním plánu zastupitelstvo obce nebo kraje s ohledem na charakter řešeného území

1. vymezí pozemky s rozdílnými přípustnými a nepřípustnými podmínkami jejich využití,
2. stanoví podmínky pro umístění staveb na pozemcích a jejich vzájemného uspořádání,
3. stanoví podmínky pro provádění staveb (jejich účel, umístění, rozsah, plošné a prostorové řešení),
4. vymezí nezastavitelné pozemky,
5. stanoví podmínky pro provádění jiných opatření nestavební povahy,
6. vymezí pozemky pro realizaci veřejně prospěšných staveb a veřejné infrastruktury, pro provedení opatření ve veřejném zájmu a pozemky veřejných prostranství,⁾ stanovuje požadavky na vlastnosti a uspořádání těchto pozemků,
7. stanoví požadavky civilní ochrany.

1. Regulační plán pro zastavěné území vymezené rozhodnutím zastupitelstva obce (§ 12) obsahuje členění tohoto území na zóny s rozdílnou kvalitou životního prostředí, architektonickou a urbanistickou hodnotou staveb a pozemků.
2. Zastupitelstvo obce nebo kraje stanoví, které druhy územního rozhodnutí regulační plán nahrazuje. Na základě regulačního plánu lze zejména

1. umisťovat stavby,
10. povolovat takové změny staveb, které mají vliv na využití území,
11. měnit využití území,
12. dělit a scelovat pozemky,
13. stanovit ochranná pásma a chránit důležité zájmy v území,
14. navrhovat směny pozemků.

§ 55

1. Regulační plán pro zastavěné území nebo jeho části (zóny) stanoví podmínky k ochraně charakteru a kvality prostředí a k ochraně jejich urbanistických a architektonických hodnot. Regulační plán umožňuje provádět pouze takové změny staveb, změny využití staveb a pozemků, výjimečné dostavby na pozemcích ve stavebních mezerách, které respektují charakter vymezených zón.
2. Regulační plán pro plochy určené územním plánem k přestavbě stanoví podmínky pro asanační zásahy, podmínky pro umisťování novostaveb, změn staveb, změn ve využití staveb, změn ve využití jednotlivých pozemků a podmínky dělení a scelování pozemků.
3. Regulační plán pro zastavitelné plochy určené územním plánem nebo zásadami územního rozvoje vymezí nové stavební pozemky a stanoví podmínky pro umisťování staveb a využití pozemků.
4. Regulační plán v nezastavitelném území stanoví podmínky pro jeho ochranu a uspořádání, podmínky umístění staveb pro zemědělství, lesnictví, ochranu přírody, podmínky technických opatření pro účely rekreace a cestovního ruchu, podmínky pro veřejnou infrastrukturu, které jsou nezbytné pro využívání tohoto území při zachování jeho charakteru a hodnot.
5. Regulační plán nezastavitelného území plní rovněž funkci plánu společných zařízení komplexních nebo jednoduchých pozemkových úprav a krajinářského plánu.
6. Podmínky regulačního plánu mohou být stanoveny odlišně od vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, pokud se při pořízení regulačního plánu prokáže, že je to v souladu s veřejnými zájmy na základě dohody všech dotčených správních úřadů nebo rozhodnutím o rozporu podle § xxx zákona.

§ 56

Rozhodnutí o pořízení regulačního plánu

O pořízení regulačního plánu rozhodne zastupitelstvo obce nebo kraje, příslušné ke schválení regulačního plánu v přenesené působnosti

1. na základě žádosti o pořízení regulačního plánu, kterou může podat každý, kdo doloží zákonem a prováděcími předpisy stanovené skutečnosti a doklady,
26. na návrh orgánu veřejné správy.

§ 57

Žádost o pořízení regulačního plánu

1. Žádost o pořízení regulačního plánu obsahuje zejména

1. základní identifikační údaje o žadateli, řešeném území, stavbách a zařízeních a o předmětu žádosti,
31. seznam vlastníků pozemků a staveb v řešeném území podle údajů z katastru nemovitostí a s ohledem na území dotčené vlivy změn ve využití území navrhovaných regulačním plánem,
32. údaje o souladu žádosti s územním plánem a se zásadami územního rozvoje,
33. údaje o stanoviscích dotčených správních úřadů předepsaných zvláštními zákony,
34. údaj, zda realizace změn využití území navrhovaných regulačním plánem vyžaduje posouzení vlivů záměru na životní prostředí.

1. K žádosti připojí žadatel

1. návrh regulačního plánu, obsahující návrh řešení a dokladovou část, dokumentující stav řešeného území,
39. dohodu o přeparcelaci a návrh směny pozemků, dohoda o přeparcelaci se v případech zastavitelných ploch uvnitř zastavěného území nepředkládá; dohodu o přeparcelaci lze nahradit dokladem, že žadatel je jediným vlastníkem všech pozemků a staveb v řešeném území,
40. údaje o nárocích na veřejnou infrastrukturu a vyjádření jejich správců a provozovatelů,
41. stanoviska dotčených správních úřadů předepsaná zvláštními zákony,
42. návrh plánovací smlouvy,
43. návrh na směny pozemků,
44. dokumentaci posouzení vlivů realizace regulačního plánu na životní prostředí, bude-li se v rámci pořízení regulačního plánu provádět záměr, který toto posouzení vyžaduje .

§ 58

1. Pořizovatel posoudí úplnost žádosti o pořízení regulačního plánu a v případě nedostatků vyzve žadatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Neodstraní-li žadatel nedostatky požadovaným způsobem a ve stanovené lhůtě, předloží pořizovatel zastupitelstvu obce(kraje) návrh na rozhodnutí o zamítnutí žádosti o pořízení regulačního plánu. Splňuje-li žádost všechny stanovené náležitosti, předloží ji pořizovatel k rozhodnutí zastupitelstvu obce (kraje).
2. Součástí rozhodnutí o pořízení regulačního plánu je stanovení podmínek pro jeho řešení, schválení návrhu plánovací smlouvy (podmiňující úpravy, změny nebo vybudování veřejné infrastruktury, veřejných prostranství apod.).

§ 59

1. Na základě rozhodnutí o pořízení regulačního plánu žadatel (navrhovatel) upraví návrh regulačního plánu. Pořizovatel zveřejní oznámení o zahájení pořizování regulačního plánu nejméně 30 dnů před dnem veřejného jednání a zajistí po tuto dobu vystavení návrhu regulačního plánu k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou regulační plán pořizuje.
2. V oznámení o zahájení pořízení regulačního plánu musí být uvedeny podmínky pro nahlédnutí do návrhu regulačního plánu, místo a doba konání veřejného jednání. Pořizovatel vyrozumí jednotlivě žadatele, dotčenou obec, dotčené správní úřady a krajský úřad (ministerstvo u regulačního plánu pořizovaného krajem).
3. Stanoviska dotčených správních úřadů, námitky vlastníků dotčených pozemků a staveb a připomínky veřejnosti k návrhu regulačního plánu lze uplatnit nejpozději při veřejném jednání. K později podaným námitkám, stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží. K námitkám, stanoviskům a vyjádřením veřejnosti, které mohly být uplatněny při projednávání územního plánu (zásad územního rozvoje) se nepřihlíží.
4. O průběhu veřejného jednání vede pořizovatel protokol. Všechny námitky, stanoviska a připomínky je třeba uplatnit tak, aby mohly být při veřejném jednání projednány, lze je podat písemně anebo ústně do protokolu o veřejném jednání. Námitky, stanoviska a připomínky musí být na požádání upřesněny, popřípadě jejich zaznamenané znění musí být ověřeno podpisem nebo jiným způsobem odpovídajícím charakteru pořizovaného záznamu .
5. Dojde-li po veřejném jednání k doplnění návrhu regulačního plánu a předpisy stanovených podkladů, které nemohly být bez zavinění toho, v jehož prospěch svědčí, předloženy dříve, a může-li mít toto doplnění podstatný vliv na schválení regulačního plánu, koná se opakované veřejné jednání.

§ 60

Žadatel je povinen nejméně 30 dnů před dnem konání veřejného jednání označit dotčené území tabulí se základními informacemi na místě určeném pořizovatelem.

§ 61

1. Pořizovatel vyhodnotí výsledky veřejného jednání o návrhu regulačního plánu a prověří, zda je návrh regulačního plánu v souladu zejména

1. se schválenou územně plánovací dokumentací a územně plánovacími podklady,
142. s charakterem a poměry v území, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,
143. s vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území a s požadavky zvláštních právních předpisů,
144. s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
145. s požadavky na ochranu veřejných zájmů a právem chráněných zájmů účastníků řízení, zejména s požadavky ochrany veřejného zdraví a životního prostředí.

1. Komise územního plánování dohodne stanoviska uplatněná dotčenými správními úřady, vyhodnotí připomínky veřejnosti, rozhodne o námitkách vlastníků dotčených pozemků a staveb a doručí jim toto rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí lze podat do 15 dnů ode dne doručení stížnost ke krajskému úřadu (ministerstvu), který ji přezkoumá v rámci posouzení návrhu regulačního plánu před jeho schválením podle § 62 odst. 2 zákona.

§ 62

1. Na základě výsledků projednání návrhu regulačního plánu a výsledků jednání komise pro územní plánování pořizovatel návrh regulačního plánu upraví nebo předá žadateli (navrhovateli) k úpravě, na základě toho dohodne plánovací smlouvu a zpracuje zprávu o projednání regulačního plánu, kterou zveřejní po dobu 15 dnů. Poté předloží návrh regulačního plánu krajskému úřadu (ministerstvu).
2. Návrh regulačního plánu posuzuje před jeho schválením krajský úřad nebo ministerstvo (u regulačních plánů pořizovaných krajem). Pořizovatel předloží krajskému úřadu (ministerstvu) ke zpracování jeho stanoviska zejména

1. upravený návrh regulačního plánu,
51. zprávu o projednání návrhu regulačního plánu,
52. protokoly komise pro územní plánování,
53. rozhodnutí o námitkách
54. návrh plánovací smlouvy,
55. návrh na směnu pozemků.

1. Krajský úřad (ministerstvo) posuzuje návrh regulačního plánu z hlediska souladu jeho obsahu a postupu při jeho projednání se zákonem a ostatními právními předpisy a přezkoumává rozhodnutí o námitkách. Z věcného hlediska posuzuje krajský úřad (ministerstvo) soulad regulačního plánu s územním plánem (zásadami územního rozvoje). Výsledek posouzení krajský úřad (ministerstvo) sdělí do 30 dnů ode dne předložení pořizovateli; ve stejné lhůtě sdělí výsledek přezkoumání rozhodnutí o námitkách těm, kteří tyto námitky podali.
2. V případě, že krajský úřad ve svém posouzení shledá v návrhu regulačního plánu nedostatky nebo změní rozhodnutí o námitkách, lze regulační plán schválit teprve na základě potvrzení krajského úřadu, že pořizovatel zjištěné nedostatky odstranil a návrh regulačního plánu upravil.

§ 63

1. Regulační plán schvaluje zastupitelstvo obce (kraje) na základě návrhu předloženého pořizovatelem spolu se stanoviskem krajského úřadu (ministerstva). Rozhodnutí zastupitelstva obce (kraje) o schválení regulačního plánu obsahuje

1. schválení regulačního plánu,
57. schválení plánovací smlouvy,
58. stanovení doby platnosti regulačního plánu,
59. schválení návrhu na směnu pozemků.

1. Dojde-li pořizovatel na základě projednání k závěru, že návrh regulačního plánu je v rozporu s veřejným zájmem nebo právem chráněnými zájmy účastníků, předloží zastupitelstvu obce (kraje) návrh na rozhodnutí o zastavení pořizování regulačního plánu.

§ 64

Pořizování regulačního plánu na návrh orgánu veřejné správy

1. Orgán veřejné správy připraví návrh a podklady pro rozhodnutí o pořízení regulačního plánu v rozsahu žádosti podle § 57 zákona. Dohoda o přeparcelaci a návrh plánovací smlouvy se nepřikládají.
2. Součástí rozhodnutí o schválení regulačního plánu je vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření ve veřejném zájmu.
3. Při pořizování regulačního plánu na návrh orgánu veřejné správy se postupuje přiměřeně podle § 56 až § 63 zákona.

§ 65

Změna regulačního plánu

Schválený regulační plán lze měnit na základě žádosti nebo na návrh orgánu veřejné správy. Při pořizování a schvalování změny regulačního plánu se postupuje přiměřeně podle ustanovení § 56 až § 63 zákona.

§ 66

Posouzení vlivu regulačního plánu na životní prostředí

ALTERNATIVA 1

1. Vyžaduje-li záměr obsažený v návrhu regulačního plánu posouzení vlivu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu, je žadatel povinen zajistit toto posouzení před podáním žádosti, nestanoví-li ve zjišťovacím řízení příslušný úřad, že postup při posouzení vlivu na životní prostředí lze sloučit s projednáním regulačního plánu.
2. V případě sloučení postupu při posouzení vlivu regulačního plánu na životní prostředí s projednáním regulačního plánu žadatel zajistí zpracování dokumentace o vlivech záměru na životní prostředí, kterou připojí k žádosti o pořízení regulačního plánu.
3. Pořizovatel dokumentaci o vlivech záměru na životní prostředí zveřejní a stanoví lhůtu pro zajištění posudku k dokumentaci o vlivech záměru na životní prostředí osobou k tomu oprávněnou podle zvláštního právního předpisu.⁾ Zpracovaný posudek pořizovatel zveřejní a současně zašle k vyjádření dotčeným správním úřadům.
4. Dokumentace o vlivech záměru na životní prostředí, zpracovaný posudek a vyjádření dotčených správních úřadů a veřejnosti musí být projednány na veřejném jednání konaném podle § 59 zákona.
5. Příslušný úřad vydá své stanovisko posouzení vlivu záměru na životní prostředí v rámci projednání regulačního plánu jako podklad pro jeho schválení.

ALTERNATIVA 2

1. Vyžaduje-li záměr, uvedený v příloze č.1, kategorii II, sloupce B zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, obsažený v návrhu regulačního plánu, posouzení vlivu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu, je žadatel povinen zajistit toto posouzení před podáním žádosti.
2. Je-li pořizovatelem regulačního plánu krajský úřad, může ve zjišťovacím řízení úřad příslušný podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí stanovit, že lze posouzení vlivů na životní prostředí sloučit s pořízením a projednáním regulačního plánu. Lhůty pro jednotlivé fáze posouzení musí být v souladu se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí.
3. V případě sloučení postupu při posouzení vlivu regulačního plánu na životní prostředí s projednáním regulačního plánu, žadatel zajistí zpracování dokumentace o vlivech záměru na životní prostředí, které připojí k žádosti o pořízení regulačního plánu.
4. Příslušný úřad vydá své stanovisko o posouzení vlivu záměru na životní prostředí v průběhu projednání regulačního plánu jako podklad pro jeho schválení. Při tom musí být dodrženy lhůty podle zvláštního právního předpisu.⁾

§ 67

Sloučený regulační plán a územní plán

V odůvodněných případech je možno pořídit regulační plán společně s územním plánem. V územním plánu musí být v takovém případě samostatně vyznačeno území, pro které územní plán plní funkci regulačního plánu. V tomto území musí sloučený plán splňovat požadavky na obsah a postup při projednání a schválení pro územní i regulační plán. Změny sloučeného územního a regulačního plánu je možné pořizovat pro každou část samostatně, nevylučuje-li to povaha věci

§ 68

Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu

1. Náklady na zpracování regulačního plánu hradí žadatel (navrhovatel).
2. Náklady na pořízení regulačního plánu hradí pořizovatel. Při podání žádosti o pořízení regulačního plánu se platí správní poplatek.⁾ U regulačního plánu pořizovaného na návrh hradí navrhovatel náklady na vyhotovení, doručování a zveřejňování písemností, nedohodnou-li se pořizovatel a navrhovatel jinak.

Díl 4

§ 69

1. Umisťovat stavby a jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak.
2. Územním rozhodnutím je

1. rozhodnutí o umístění stavby,
2. rozhodnutí o změně využití území,
3. rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území,
4. rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků,
5. rozhodnutí o ochranném pásmu.

1. Územním rozhodnutím se schvaluje uskutečnění požadovaného záměru z hlediska souladu s cíli a záměry územního plánování a veřejných zájmů chráněných právními předpisy a stanoví se podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby. V územním rozhodování se vždy rozhoduje o námitkách účastníků řízení a stanoví se doba platnosti rozhodnutí.
2. Územní rozhodnutí vydává stavební úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení.

§ 70

1. V případech stanovených zákonem lze územní rozhodnutí nahradit souhlasem příslušného stavebního úřadu s oznámením požadovaného záměru v území (dále jen “územní souhlas”). Při vydávání územního souhlasu se nevede územní řízení. Územní souhlas postačí v zastavěných územích, pokud je oznámený záměr v souladu s veřejnými zájmy, zejména s vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní rozhodnutí nelze nahradit územním souhlasem, pokud záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu.⁾
2. Na území obce, pro které není vymezeno zastavěné území podle tohoto zákona, lze územní rozhodnutí nahradit územním souhlasem jen u staveb, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, přístaveb a nástaveb stávajících staveb. Ustanovení o zjednodušeném územním řízení se v těchto územích nepoužije. Podmínky pro nezastavitelné území se neuplatní na území obce vymezeném jako zastavěné území k 1.září 1966.
3. Územní rozhodnutí se nevydává v území, pro které je schválen regulační plán, a to v rozsahu, v jakém schválený regulační plán nahrazuje příslušná územní rozhodnutí. Ostatní územní rozhodnutí v území se schváleným regulačním plánem lze nahradit územním souhlasem za podmínek podle odstavce 1.

§ 71

Rozhodnutí o umístění stavby

1. Rozhodnutím o umístění stavby se vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovaná stavba na pozemku, stanoví se její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace a pro napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
2. Rozhodnutí o umístění stavby obsahuje zejména

1. základní identifikační údaje o žadateli, navrhované stavbě, pozemku, na němž se umístění stavby navrhuje a o účastnících řízení,
9. podmínky umístění stavby na pozemku, zejména její vzdálenosti od hranic pozemku a od sousedních staveb, půdorysnou velikost, výšku, tvar stavby, podmínky pro zachování architektonických a urbanistických hodnot v území,
10. podmínky, kterými se zabezpečí soulad s územně plánovací dokumentací, se záměry a cíli územního plánování, ochrana veřejných zájmů, zejména ochrana zdraví a životního prostředí, soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území a ochrana práv a oprávněných zájmů fyzických a právnických osob,
11. podmínky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,
12. podmínky napojení na veřejnou technickou a dopravní infrastrukturu,
13. podmínky vyplývající ze stanovisek a požadavků dotčených správních úřadů,
14. rozhodnutí o námitkách účastníků řízení a vyhodnocení připomínek veřejnosti,
15. dobu platnosti rozhodnutí.

1. Rozhodnutí o umístění stavby se může nahradit územním souhlasem v případech ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení (§ 128). V těchto případech se územní souhlas slučuje se souhlasem k ohlášené stavbě a při jeho vydání se postupuje podle ustanovení § 129.
2. rozhodnutí o umístění stavby u staveb, jejich změn a zařízení, které nevyžadují povolení ani ohlášení (§ 127 ) může být nahrazeno územním souhlasem pro

1. budovy, a to

1. stavby do 25 m² zastavěné plochy a 4,5 m výšky, které neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění a neslouží k užívání zvířaty,
2. stavby pro zemědělství s výjimkou staveb pro chovatelství a pro plnění funkcí lesa do 70 m² zastavěné plochy s výškou do 5 m bez podsklepení,
3. stavby pro chovatelství o zastavěné ploše do 16 m² a do 4 m výšky, zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m² zastavěné plochy a do 4 m výšky,
4. přístřešky, které slouží veřejné dopravě a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m² zastavěné plochy a 4 m výšky nemající pobytové prostory,

1. inženýrské sítě a zařízení pro zajištění vody, odkanalizování, rozvod energií, topení a větrání, a to

1. nadzemní a podzemní vedení telekomunikačních sítí, včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů, a telefonní budky,
2. stavby a zařízení elektrizační soustavy a pro telekomunikace do 20 m² zastavěné plochy a 4 m výšky,
3. topné agregáty, tepelná čerpadla a sluneční zařízení na střechách a na pláštích budov, přípojky vodovodní, kanalizační, telekomunikační a energetické v délce nad 15 m,

1. stožáry, antény a jiná zařízení, a to

1. antény včetně nosných konstrukcí do výše 10 m,
2. sirény včetně podpěrných konstrukcí a souvisejících zařízení do celkové výše 1 m,
3. informační a reklamní zařízení do 10 m výšky, s reklamní plochou do 20 m², jejichž doba trvání je nejvýše tři měsíce,
4. větrné elektrárny do 10 m výšky,

1. zásobníky, nádrže na vodu, opěrné zdi, oplocení, a to

1. zásobníky na zkapalněné uhlovodíkové plyny do objemu 5 m³ ,
2. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m³ a výšky 3 m,
3. zásobníky na kvašené krmivo do výšky 10 m mající atest, ostatní zásobníky pro uskladnění zemědělských produktů do výšky 3 m,
4. nádrže na vodu do 100 m³ obsahu ve vzdálenosti minimálně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi,
5. oplocení pozemku ,
6. opěrné zdi od výšky 1 m, které nehraniční s veřejnými komunikacemi a s veřejnými prostranstvími

1. ostatní stavby a zařízení

1. stavby mostních vah,
2. přenosné stavby, zařízení a konstrukce, pokud jejich doba umístění na pozemku přesahuje 30 dnů a není delší než 3 roky.

1. Rozhodnutí o umístění stavby nevyžadují

1. stavby umisťované v uzavřených prostorách existujících staveb, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání a pokud mají doplňkovou funkci k těmto stavbám a nenaruší veřejné zájmy a které nevyžadují posouzení záměru vlivu na životní prostředí,
27. informační a reklamní zařízení o ploše menší než 0,6 m²,
28. stožáry pro vlajky,
29. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřičské účely,
30. bleskosvody a související zařízení,
31. informační značky a oznámení na veřejných pozemních komunikacích,
32. opěrné zdi do výšky 1 m,
33. propustky na neveřejných účelových komunikacích,
34. přenosné stavby, zařízení a konstrukce, jejichž doba umístění na pozemku nepřesáhne 30 dnů,
35. přípojky elektrické energie, plynu, tepla, vody, kanalizace a přípojky na telekomunikační vedení v délce do 15 m,
36. signální a monitorovací zařízení umisťovaná na stávajících stavbách,
37. důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,
38. cirkusové stany a scénické stavby pro film a televizi.

§ 72

Rozhodnutí o změně využití území

1. Rozhodnutím o změně využití území se stanoví nový způsob užívání pozemků a podmínky jejich využití.
2. Rozhodnutí o změně využití území obsahuje

1. základní identifikační údaje o žadateli, dotčených pozemcích a stavbách a o účastnících řízení,
50. určení nového využití území,
51. podmínky nového využití území, kterými se stanoví, jak má být území upraveno, jeho odvodnění a napojení na komunikace a sítě technického vybavení, ochrana veřejných zájmů, zejména zdraví a životního prostředí,
52. podmínky, kterými se zabezpečí soulad s územně plánovací dokumentací, se záměry a cíli územního plánování, ochrana veřejných zájmů, zejména ochrana zdraví a životního prostředí, soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území a ochrana práv a oprávněných zájmů fyzických a právnických osob, podmínky zajišťující urbanistické hodnoty území,
53. podmínky vyplývající ze stanovisek a požadavků dotčených správních úřadů,
54. rozhodnutí o námitkách účastníků řízení a vyhodnocení připomínek veřejnosti,
55. dobu platnosti rozhodnutí.

1. Rozhodnutí o změně využití území vyžadují

1. terénní úpravy měnící podstatně vzhled, odtokové poměry a životní prostředí,
61. těžební práce na povrchu ( např. lomy, pískovny, štěrkovny),
62. stanovení dobývacího prostoru,
63. skládky, skladovací, manipulační, prodejní a odstavné plochy, tržiště,
64. hřiště a sportoviště,
65. hřbitovy,
66. změny kultury pozemků zejména zřizování, rušení a větší úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím,
67. úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.

1. Územní rozhodnutí o změně využití území může nahradit územní souhlas u terénních úprav malého rozsahu, jde-li o

1. úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m² a nehraničí s veřejnými komunikacemi a veřejnými prostranstvími,
2. skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m² mimo vrakovišť a skládek odpadu.

1. Obsahuje-li žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území též žádost o umístění stavby, vydá stavební úřad pouze rozhodnutí o umístění stavby, ve kterém rozhodne i o změně využití území.

§ 73

Rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území

1. Rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území stanoví podmínky pro požadovanou změnu stavby a její nové využití nebo podmínky upravující účinky na území nebo životní prostředí a nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
2. Rozhodnutí o změně stavby a vlivu stavby na využití území obsahuje zejména

1. základní identifikační údaje o žadateli, stavbě, pozemku, na němž je umístěna a o účastnících řízení,
72. vymezení změn stavby a jejího vlivu na využití území,
73. podmínky, kterými se zabezpečí soulad s územně plánovací dokumentací, se záměry a cíli územního plánování, ochrana veřejných zájmů, zejména ochrana zdraví a životního prostředí, soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území a ochrana práv a oprávněných zájmů fyzických a právnických osob,
74. podmínky pro požadovanou změnu stavby a změněný způsob jejího využití včetně podmínek zabezpečujících architektonické a urbanistické hodnoty v území,
75. podmínky vyplývající ze stanovisek a požadavků dotčených správních úřadů,
76. rozhodnutí o námitkách účastníků řízení a vyhodnocení připomínek veřejnosti,
77. dobu platnosti rozhodnutí.

1. Rozhodnutí o změně stavby a jejího vlivu na využití území vyžadují

1. nástavby,
87. přístavby,
88. změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně mění nároky stavby na okolí zejména na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a vlivy na životní prostředí.

1. Rozhodnutí o změně stavby a jejího vlivu na využití území nevyžadují

1. stavební úpravy,
92. změny ve způsobu užívání stavby, které nemění nároky stavby na okolí zejména na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a vlivy na životní prostředí,
93. udržovací práce.

1. Rozhodnutí o změně stavby může být nahrazeno územním souhlasem u změn staveb, které splňují podmínky podle § 70 zákona.

§ 74

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků

1. Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků.
2. Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků obsahuje

1. základní identifikační údaje o žadateli, předmětných pozemcích a účastnících řízení,
97. podmínky pro rozdělení nebo scelení pozemků a pro zajištění přístupu ke všem pozemkům z veřejné pozemní komunikace, podmínky pro zachování urbanistických hodnot v území,
98. rozhodnutí o námitkách účastníků řízení a vyhodnocení připomínek veřejnosti,
99. podmínky vyplývající ze stanovisek a požadavků dotčených správních úřadů,
100. dobu platnosti rozhodnutí.

1. Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků, které jsou předmětem rozhodnutí.
2. Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevydává, pokud podmínky pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány jiným rozhodnutím nebo územním souhlasem stavebního úřadu.

§ 75

Rozhodnutí o ochranném pásmu

1. Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo území před negativními vlivy okolí anebo chrání okolní území stavby či zařízení před jejich negativními účinky.
2. Rozhodnutí o ochranném pásmu obsahuje zejména

1. základní identifikační údaje o žadateli, o chráněné stavbě, zařízení či území,
107. podmínky ochrany,
108. podmínky vyplývající ze stanovisek a požadavků dotčených správních úřadů,
109. rozhodnutí o námitkách účastníků řízení a vyhodnocení připomínek veřejnosti,
110. dobu platnosti rozhodnutí.

1. Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny na základě zvláštního právního předpisu.

Územní řízení

§ 76

Příslušnost k vydání územního rozhodnutí

1. K územnímu řízení a vydání územního rozhodnutí je příslušný stavební úřad.
2. Krajský úřad si může vyhradit pravomoc k územnímu řízení a vydání územního rozhodnutí u jednotlivých staveb nebo opatření zvlášť technologicky obtížných nebo neobvyklých, podléhajících integrovanému povolení,⁾ nebo v případech záměrů posuzovaných z hlediska vlivu na životní prostředí podle zvláštních právních předpisů⁾ krajským úřadem nebo ministerstvem životního prostředí.
3. Pokud je žadatelem o územní rozhodnutí obec, jejíž úřad vykonává pravomoc stavebního úřadu, stanoví krajský úřad jiný stavební úřad v jeho působnosti, který povede územní řízení a vydá územní rozhodnutí. Ministerstvo stanoví příslušný stavební úřad v případech, kdy žadatelem o územní rozhodnutí je hl. m. Praha a pravomoc stavebního úřadu vykonává Magistrát hl.m. Prahy.

§ 77

Dotčené správní úřady

1. Dotčené správní úřady, o nichž to stanoví tento zákon nebo zvláštní zákon, uplatňují v územním řízení veřejné zájmy. Územní rozhodnutí lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného správního úřadu.
2. V územním řízení má vždy postavení dotčeného správního úřadu příslušný úřad územního plánování a příslušný stavební úřad, jestliže nevydává územní rozhodnutí. Obecní úřad, který není úřadem územního plánování, má postavení dotčeného správního úřadu a uplatňuje veřejné zájmy v rozsahu schváleného územního plánu.
3. Stanoviska dotčených správních úřadů uplatňovaná v územním řízení navazují na stanoviska uplatněná při projednávání územně plánovací dokumentace. Nedojde-li v průběhu územního řízení k úpravě žádosti, může týž správní úřad v územním řízení uplatnit jen jedno stanovisko v průběhu řízení, které nemůže změnit bez změny podkladů pro zadání územního rozhodnutí. Uplatněné stanovisko lze změnit pouze postupem v rámci řešení rozporů (§ 190).
4. Stanoviska dotčených správních úřadů mohou být uplatňovaná pouze v rozsahu jejich působnosti stanovené zvláštním právním předpisem.
5. Rozpory mezi stanovisky dotčených správních úřadů, včetně rozporů mezi těmito stanovisky a stanoviskem stavebního úřadu se řeší před vydáním územního rozhodnutí (§ 190).

§ 78

Účastníci územního řízení

1. Účastníky územního řízení jsou

1. žadatel,
2. vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být uskutečněn záměr, není-li sám žadatelem,
3. osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být územním rozhodnutím dotčeno,
4. osoby, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis,
5. obec.

1. Za účastníka územního řízení podle odstavce 1 písm. c) je považován i nabyvatel stavby nebo pozemku anebo práva odpovídajícího věcnému břemeni, pokud se po uzavření smlouvy o převodu práva stavebnímu úřadu přihlásí a doloží, že smlouva byla uzavřena a že byl podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí. Za účastníka územního řízení je považován i ten, komu bylo vlastnické právo přiklepnuto ve veřejné dražbě, pokud tuto skutečnost doloží .
2. Za účastníka podle odstavce 1 písm. c) je považován i vlastník jednotky podle zvláštního právního předpisu,⁾ pokud jeho vlastnické právo může být územním rozhodnutím dotčeno.
3. Účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků.
4. Určování účastníků územního řízení provádí stavební úřad při zahájení řízení, v průběhu řízení a před vydáním územního rozhodnutí s přihlédnutím k charakteru požadovaného záměru, k uvažovaným vlivům záměru na sousední pozemky a stavby a k podmínkám v území. U záměrů posuzovaných podle zvláštních právních předpisů příslušný orgán ve svém stanovisku vždy vymezí pozemky a stavby, které jsou dotčeny vlivy posuzovaného záměru; v těchto případech se ustanovení odstavce 4 neuplatní. V řízení podle § 86 zákona se okruh účastníků územního řízení vymezí ve zjišťovacím řízení.

§ 79

Žádost o vydání územního rozhodnutí

1. Územní řízení je zahájeno dnem, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému stavebnímu úřadu.
2. Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje

1. základní identifikační údaje o žadateli, dotčeném území, stavbách a o předmětu žádosti,
122. údaje o účastnících řízení podle údajů z katastru nemovitostí s ohledem na vymezení území dotčeného vlivy stavby nebo požadovaného opatření podle dokumentace připojené k žádosti,
123. údaje o souladu žádosti s územně plánovací dokumentací,
124. údaj, týká-li se žádost vlastního pozemku nebo zda vlastník pozemku se žádostí souhlasí,
125. údaje o rozhodnutích a stanoviscích dotčených správních úřadů předepsaných zvláštními zákony, o stanovisku stavebního úřadu a obce,
126. údaje o nárocích a napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
127. údaj, zda stavba či záměr vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí.

1. K žádosti připojí žadatel

1. situační výkres současného stavu území na snímku katastrální mapy s vyznačením předmětu žádosti a s vymezením území dotčeného jeho vlivy,
135. dokumentaci stanovenou prováděcími předpisy,
136. pravomocná rozhodnutí a stanoviska dotčených správních úřadů a obce,
137. písemné oznámení o podání žádosti zaslané doporučeně těm účastníkům územního řízení, která mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, mající společnou hranici s pozemkem jenž je předmětem územního řízení,
138. stanoviska správců (provozovatelů) veřejné dopravní a technické infrastruktury,
139. souhlas vlastníka pozemku se stavbou nebo záměrem, pokud žadatel nemá vlastnické nebo jiné právo k pozemku,
140. vyžaduje-li záměr posouzení vlivu na životní prostředí, stanovisko příslušného orgánu podle zvláštního právního předpisu nebo dokumentaci vlivu záměru na životní prostředí, bude-li hodnocení tohoto vlivu prováděnou souběžně s územním řízením (§ 86).

1. Jestliže žadatel o vydání územního rozhodnutí nemá vlastnické nebo jiné právo k pozemku (stavbě), který je předmětem územního řízení, musí předložit souhlas vlastníka pozemku (stavby) nebo dohodu o přeparcelaci. Tento souhlas nebo dohoda o přeparcelaci se nepředkládá, pokud lze pro navrhovanou stavbu nebo opatření pozemky (stavbu) vyvlastnit nebo směnit (§ 98).

§ 80

1. Stavební úřad posoudí, zda žádost obsahuje stanovené náležitosti a zda je doložena stanovenými přílohami.V případě, že tomu tak není, vyzve žadatele, aby závady v přiměřené lhůtě odstranil a řízení přeruší.
2. Stavební úřad řízení přeruší také v případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování příslušných nových staveb a zařízení realizovat, a vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy.
3. Územní řízení lze přerušit na dobu, která v souhrnu nepřekročí 12 měsíců. Nejsou-li závady odstraněny ve stanovené lhůtě nebo není-li v odůvodněných případech lhůta prodloužena, stavební úřad řízení zastaví. Rozhodnutí o přerušení a rozhodnutí o zastavení řízení se oznamuje pouze žadateli.
4. Pokud je žádost o vydání územního rozhodnutí úplná a projednání schopná, zveřejní stavební úřad oznámení o zahájení územního řízení a nařídí veřejné jednání. Veřejné jednání se může konat nejdříve po 15 dnech ode dne oznámení zahájení řízení.
5. Žadatele, známé účastníky řízení a dotčené správní úřady vyrozumí stavební úřad o zahájení řízení jednotlivě; to však nemá vliv na běh lhůt.
6. V případě žádosti o vydání územního rozhodnutí v území, pro které nebyl schválen územní plán nebo regulační plán, doručuje stavební úřad oznámení o zahájení řízení účastníkům řízení do vlastních rukou, pokud jsou dány podmínky pro doručování veřejnou vyhláškou .

§ 81

1. Žadatel je povinen zajistit, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo nařízeno veřejné jednání, vyvěšena na vhodném veřejně přístupném místě u staveb nebo pozemků, na nichž se má záměr uskutečnit. Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat na architektonickou a urbanistickou podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Žadatel musí dbát i o to, aby informace o jeho záměru mohla vejít v obecnou známost v místě záměru do dne veřejného jednání
2. Má-li být záměr uskutečněn mimo zastavěné území obce, vyvěsí se informace na místě určeném obecním úřadem.

§ 82

1. V územním řízení se koná vždy veřejné jednání; je-li potřeba konat místní šetření, spojí se s veřejným jednáním.
2. Stavební úřad určí a v oznámení o zahájení řízení uvede, zda se ve věci bude konat veřejné jednání spojené s místním šetřením, nebo samostatné veřejné jednání v případech, kdy není třeba konat místní šetření.
3. Námitky, stanoviska a připomínky účastníků řízení, jiných osob nebo dotčených správních úřadů musí být uplatněny nejpozději při veřejném jednání, jinak se k nim nepřihlíží.
4. K námitkám účastníků řízení, jakož i ke stanoviskům dotčených správních úřadů, které mohly být uplatněny při projednání územního plánu (regulačního plánu), se nepřihlíží.
5. Při uplatňování námitek musí účastník řízení uvést vždy skutečnosti, které zakládají jeho postavení účastníka řízení a důvody podání námitek. Dotčené správní úřady musí vždy ve svém stanovisku uvést ustanovení zvláštního právního předpisu, na základě kterého uplatňují svoji působnost v územním řízení a na základě kterého stanoví podmínky pro územní rozhodnutí. K námitkám a stanoviskům, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží.
6. Všechny námitky, stanoviska a připomínky, které nebudou uplatněny přímo při veřejném jednání, je třeba uplatnit písemně v potřebném předstihu tak, aby mohly být při veřejném jednání projednány. Námitky účastníků řízení lze podat při veřejném jednání nebo mimo veřejné jednání písemně anebo do protokolu. Námitky podávané při veřejném jednání musí účastník řízení na požádání upřesnit, popřípadě jejich zaznamenané znění ověřit podpisem nebo jiným způsobem odpovídajícím charakteru pořizovaného záznamu.

§ 83

Dojde-li po veřejném jednání k doplnění podkladů územního rozhodnutí, které nemohly být předloženy dříve bez zavinění toho, v jehož prospěch svědčí, a může-li mít toto doplnění podstatný vliv na obsah územního rozhodnutí, koná se opakované veřejné jednání. Ustanovení § 82 se užije obdobně.

§ 84

V územním řízení stavební úřad zkoumá zejména, zda je záměr žadatele v souladu

1. se schválenou územně plánovací dokumentací a územně plánovacími podklady,
2. s charakterem území, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,
3. s vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území a s požadavky zvláštních právních předpisů,
4. s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
5. s požadavky na ochranu veřejných zájmů a právem chráněných zájmů účastníků řízení, zejména s požadavky ochrany veřejného zdraví a životního prostředí.

§ 85

Územní rozhodnutí

1. Na základě výsledků územního řízení vydá územní rozhodnutí stavební úřad. Dojde-li však k závěru, že navrhovaný záměr je v rozporu s veřejným zájmem nebo právem chráněnými zájmy účastníků řízení, žádost o územní rozhodnutí zamítne.
2. Po nabytí právní moci územního rozhodnutí předá žadateli stavební úřad jedno vyhotovení územního rozhodnutí s vyznačením právní moci rozhodnutí spolu s ověřenou grafickou přílohou v měřítku katastrální mapy; územní rozhodnutí s vyznačením právní moci rozhodnutí zašle stavební úřad obci a popřípadě speciálnímu stavebnímu úřadu.
3. Územní rozhodnutí je závazné pro orgány veřejné správy a pro účastníky řízení. Územní rozhodnutí je závazné i pro právní nástupce účastníků řízení.

§ 86

Posuzování vlivů na životní prostředí v rámci územního řízení

ALTERNATIVA 1

1. Pokud není potřebné zpracovávat varianty umístění záměru, může příslušný krajský úřad rozhodnout ve zjišťovacím řízení podle zvláštního právního předpisu, ¹⁸⁾ o sloučení postupu při posuzování vlivů na životní prostředí s územním řízením.
2. V případě, že příslušný krajský úřad rozhodl o sloučení postupu při posuzování vlivů na životní prostředí s územním řízením podle odstavce 1, připojí žadatel k žádosti o vydání územního rozhodnutí ověřenou dokumentaci o vlivech záměru na životní prostředí.
3. Stavební úřad zveřejní spolu s oznámením o zahájení územního řízení informaci o dokumentaci o vlivech záměru na životní prostředí s tím, že každý se může vyjádřit k této dokumentaci ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů.
4. Stavební úřad po uplynutí lhůty podle odstavce 3 stanoví lhůtu pro zajištění posudku k dokumentaci o vlivech záměru na životní prostředí osobou k tomu oprávněnou podle zvláštního právního předpisu. Lhůta nesmí být delší než 60 dnů. Zpracovaný posudek stavební úřad zveřejní a současně zašle k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným obcím a nařídí veřejné jednání. Dokumentace o vlivech záměru na životní prostředí, zpracovaný posudek a vyjádření dotčených správních úřadů, obcí a veřejnosti musí být projednány na veřejném jednání konaném podle § 82 zákona.
5. Příslušný krajský úřad vydá své stanovisko o posouzení vlivu záměru na životní prostředí v rámci územního řízení jako podklad pro vydání územního rozhodnutí.

ALTERNATIVA 2

1. Příslušný krajský úřad může v případech, kdy si vyhradí provedení územního řízení a vydání územního rozhodnutí ve smyslu ustanovení (§ 76 odst. 2) rozhodnout ve zjišťovacím řízení podle zvláštního právního předpisu (tj.v případě záměru vyjmenovaných v příloze 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí kategorie II, písm. B), pokud není potřebné zpracovávat varianty umístění záměru, o sloučení některých fází postupu při posuzování vlivů na životní prostředí s územním řízením.
2. V případě, že příslušný krajský úřad rozhodl o sloučení postupu při posuzování vlivů na životní prostředí s územním řízení podle odstavce 1, připojí žadatel k žádosti o vydání územního rozhodnutí dokumentaci o vlivech záměru na životní prostředí, zpracovanou autorizovanou osobou podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
3. Krajský úřad zveřejní spolu s oznámením o zahájení územního řízení informaci o dokumentaci o vlivech záměru na životní prostředí s tím, že každý se může vyjádřit k této dokumentaci ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů (podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí).
4. Krajský úřad (odbor územního plánování) po uplynutí lhůty podle předchozího odst. dohodne s příslušným odborem životního prostředí krajského úřadu zpracování posudku osobou k tomu oprávněnou podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Pro zpracování posudku platí lhůty podle zvláštního zákona. ⁾ Dokumentace o vlivech záměru na životní prostředí, zpracovaný posudek a vyjádření dotčených správních úřadů, obcí a veřejnosti musí být projednány na veřejném projednání.
5. Příslušný krajský úřad vydá své stanovisko o posouzení vlivu záměru na životní prostředí v průběhu územního řízení jako podklad pro vydání územního rozhodnutí.

§ 87

Zjednodušené územní řízení

1. Stavební úřad může rozhodnout o umístění stavby, změně využití území, změně stavby a jejího vlivu na využití území, o oddělení a zcelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení, jestliže

1. záměr se umisťuje v zastavěném území nebo v zastavitelném území vymezeném územním plánem,
148. záměr nevyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí,
149. žádost má všechny předepsané náležitosti, musí z ní být jednoznačně zřejmé umístění záměru na pozemku, vzdálenosti (např. od hranic pozemku a sousedních staveb), začlenění stavby do existující zástavby z hlediska urbanistického a architektonického, napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
150. žádost je doložena souhlasnými stanovisky dotčených správních úřadů a účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, mající společnou hranici s pozemkem jenž je předmětem územního řízení.

1. Stavební úřad posoudí obsah žádosti o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení. Pokud žádost nesplňuje podmínky pro provedení zjednodušeného územního řízení, stavební úřad žadateli sdělí, že bude provedeno územní řízení podle § 76 až § 85 zákona.
2. Pokud žádost splňuje podmínky pro provedení zjednodušeného územního řízení, stavební úřad navrhne výrok územního rozhodnutí a zveřejní oznámení o zahájení zjednodušeného územního řízení spolu s návrhem znění výrokové části územního rozhodnutí. Žadatele a dotčené správní úřady vyrozumí stavební úřad o zahájení zjednodušeného územního řízení jednotlivě.
3. Žadatel je povinen zajistit, aby oznámení o zahájení řízení bylo bezodkladně vyvěšeno na vhodném veřejně přístupném místě u staveb nebo pozemků, na nichž se má záměr uskutečnit.
4. Účastníci řízení jsou oprávnění podat proti konání zjednodušeného územního řízení písemné námitky ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění. Dotčené správní úřady mohou ve stejné lhůtě podat své nesouhlasné stanovisko se zjednodušeným územním řízením. Po podáním námitek nebo nesouhlasného stanoviska je zahájeno územní řízení podle ustanovení § 76 až § 85 zákona.
5. Jestliže nebyly ve lhůtě podle odstavce 5 uplatněny námitky nebo nesouhlasná stanoviska proti zjednodušenému územnímu řízení, územní rozhodnutí podle návrhu výroku zveřejněného ve zjednodušeném územním řízení nabude právní moci uplynutím lhůty.
6. Po nabytí právní moci územního rozhodnutí předá žadateli stavební úřad jedno vyhotovení územního rozhodnutí s vyznačením právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou v měřítku katastrální mapy; územní rozhodnutí s vyznačením právní moci zašle stavební úřad obci, příslušnému úřadu územního plánování a popřípadě speciálnímu stavebnímu úřadu.

§ 88

Platnost územního rozhodnutí

1. Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně vlivu stavby na využití území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Stavební úřad může stanovit v odůvodněných případech delší lhůtu. Územní rozhodnutí však nepozbývá platnosti, byla-li v této lhůtě podána žádost o stavební povolení nebo jiné obdobné povolení podle tohoto zákona nebo bylo-li započato s využitím území pro stanovený účel; to neplatí bylo-li stavební řízení nebo jiné povolovací řízení zastaveno nebo byla-li žádost zamítnuta.
2. Územní rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, zařízení nebo chráněného útvaru, nestanoví-li stavební úřad jinou lhůtu.
3. Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost podanou před uplynutím lhůty. Podáním žádosti se staví běh lhůty platnosti územního rozhodnutí. Zahájení řízení o prodloužení platnosti oznámí stavební úřad účastníkům územního řízení a dotčeným správním úřadům s tím, že mohou podat nejpozději do 15 dnů od doručení oznámení námitky proti prodloužení platnosti územního rozhodnutí. Pro řízení o prodloužení platnosti platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o územním řízení.
4. Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně vlivu stavby na využití území a o dělení nebo scelování pozemků pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení navrhovatele nebo jeho právního nástupce, že upustil od záměru, k němuž se rozhodnutí vztahuje, pokud realizace záměru nebyla dosud zahájena.
5. Územní rozhodnutí lze smluvně převést na jinou osobu. Smlouva musí být písemná a její přílohou musí být územní rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci, jinak je smlouva neplatná. Účinnost smlouvy nastává dnem, kdy obě smluvní strany oznámily uzavření smlouvy stavebnímu úřadu spolu s předložením jednoho vyhotovení smlouvy. Nejsou-li splněny zákonem stanovené požadavky, rozhodne stavební úřad o tom, že k převodu územního rozhodnutí nedošlo.

§ 89

Změna a zrušení územního rozhodnutí

1. Územní rozhodnutí lze změnit na žádost toho, komu přísluší vykonávat práva z něho vyplývající. Při změně územního rozhodnutí se původní územní rozhodnutí, které je v právní moci, nahradí novým rozhodnutím . Návrh na změnu územního rozhodnutí se projedná s účastníky řízení v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká jeho práv, právem chráněných zájmů nebo povinností, a s dotčenými správními úřady v rozsahu, v jakém se změna dotýká zájmu jimi chráněných podle zvláštních právních předpisů.
2. Územní rozhodnutí o ochranném pásmu lze změnit nebo zrušit i na žádost osoby, které z tohoto rozhodnutí vyplývá povinnost; vyžaduje-li to veřejný zájem, lze územní rozhodnutí o ochranném pásmu změnit nebo zrušit i z úředního podnětu. Z územního rozhodnutí o ochranném pásmu lze na žádost osoby, které z tohoto rozhodnutí vyplývá povinnost, povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové činnosti.
3. Při změně nebo zrušení územního rozhodnutí se užijí ustanovení o územním řízení obdobně.

§ 90

Územní souhlas

1. Územní souhlas nahrazuje v zákonem stanovených případech územní rozhodnutí na základě oznámení o záměru v území.
2. Oznámení o záměru v území obsahuje zejména

1. základní identifikační údaje o oznamovateli, o dotčeném území a o předmětu oznámení,
163. údaje o dotčených vlastnících pozemků nebo staveb,
164. údaje o rozhodnutích a stanoviscích dotčených správních úřadů předepsaných zvláštními právními předpisy a o stanovisku obce,
165. údaje o nárocích a napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

1. K oznámení o záměru se připojí zejména

1. situační výkres současného stavu území na snímku katastrální mapy s vyznačením záměru a s vymezením území dotčeného jeho vlivy,
172. jednoduchý technický popis záměru, popř. doplněný výkresy pohledů,
173. pravomocná rozhodnutí a stanoviska dotčených správních úřadů, pokud jsou vyžadována zvláštními právními předpisy,
174. stanoviska správců (provozovatelů) veřejné dopravní a technické infrastruktury,
175. souhlasy dotčených vlastníků pozemků nebo staveb vyznačené na situačním výkresu.

1. Stavební úřad posoudí oznámený záměr zejména z hlediska souladu

1. se schválenou územně plánovací dokumentací a územně plánovacími podklady,
2. s charakterem území, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, s vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území,
3. s požadavky na ochranu veřejných zájmů zejména ochrany veřejného zdraví a životního prostředí.

1. Pokud dojde stavební úřad na základě posouzení záměru oznamovatele k závěru, že tento záměr musí být projednán v územním řízení a lze jej realizovat pouze na základě územního rozhodnutí, uvědomí o tom oznamovatele a obec.
2. V případě, že stavební úřad posoudí oznámený záměr podle odstavce 4 a neshledá důvody, pro které by musel být posouzen v územním řízení, vydá souhlas s realizací záměru. Při vydání územního souhlasu opatří stavební úřad situační výkres ověřovací doložkou.
3. Územní souhlas platí 12 měsíců ode dne jeho vydání. Nepozbude však platnosti , pokud v této lhůtě bude požádáno o stavební povolení nebo budou provedeny práce nebo zařízení.

Díl 5

§ 91

Územní opatření

1. Úřad územního plánování může vydat územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území jako opatření obecné povahy, které se přímo dotýká práv, povinností nebo oprávněných zájmů blíže neurčeného okruhu osob.
2. Územní opatření o stavební uzávěře omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost v území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo schváleno její zadání, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území.
3. Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.
4. Územní opatření o asanaci území se vydává na území postiženém živelní pohromou nebo náhlou havárií, v jejímž důsledku došlo k podstatnému zásahu do využití území a je nezbytné stanovit podmínky pro odstranění následků živelní pohromy nebo havárie a pro další využití území. Územní opatření o asanaci území se vydává rovněž pro zastavěné území, ve kterém jsou závadné stavby, z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, u nichž je ve veřejném zájmu nutné nařídit odstranění závad staveb a úpravy staveb a nařídit opatření k asanaci krajiny.
5. Krajský úřad může vydat územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území, jestliže se dotýká území obvodů více obcí s rozšířenou působnosti.

§ 92

1. Územní opatření vydává úřad územního plánování z vlastního podnětu nebo z podnětu orgánu veřejné správy.
2. Návrh územního opatření úřad územního plánování projedná s dotčenými správními úřady, které jsou povinny sdělit své stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání.
3. Návrh územního opatření se zveřejní po projednání s dotčenými správními úřady s tím, že ve lhůtě 15 dnů mohou podat osoby, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být územním opatřením dotčeny, námitky. Ve stejné lhůtě může veřejnost uplatnit své připomínky.
4. Návrh na vydání územního opatření musí obsahovat zejména

1. vymezení dotčeného území,
10. rozsah omezení nebo zákazu stavební činnosti,
11. rozsah zásahu při asanaci území, stanovení územních a stavebních podmínek pro odstraňování důsledku živelní pohromy nebo havárie pro další využití území,
12. důvody vedoucí k vydání územního opatření,
13. lhůta a místo pro podání námitek a připomínek,
14. poučení o možnosti nahlédnout do podkladů pro vydání územního opatření.

1. Řízení o návrhu územního opatření je písemné pokud úřad územního plánování vzhledem k okolnostem daného případu neurčí, že se k projednání návrhu bude konat veřejné jednání. V případě nařízení veřejného jednání, které lze konat nejdříve patnáctý den od zveřejnění návrhu, mohou dotčené osoby uplatnit své námitky nejpozději při tomto jednání.
2. Pokud osoby, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být územním opatřením dotčeny, uplatní ve stanovené lhůtě námitky, rozhoduje o nich úřad územního plánování před vydáním územního opatření. Rozhodnutí o námitkách je samostatné správní rozhodnutí. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat, je možné je změnit nebo zrušit v přezkumném řízení podle správního řádu. Změna nebo zrušení pravomocného rozhodnutí o námitkách může být důvodem změny nebo zrušení územního opatření.
3. Územní opatření úřad územního plánování zveřejní. Územní opatření musí vždy obsahovat odůvodnění s uvedením rozhodnutí o námitkách. Územní opatření nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni zveřejnění. Hrozí-li vážná újma veřejnému zájmu, může úřad územního plánování stanovit, že územní opatření nabývá účinnosti již dnem zveřejnění. Úřad územního plánování musí umožnit každému nahlédnout do vydaného územního opatření.
4. Proti územnímu opatření nelze podat opravný prostředek.
5. Soulad územního opatření s právními předpisy lze posoudit v přezkumném řízení podle správního řádu, které lze zahájit do 3 let od účinnosti územního opatření.

§ 93

1. Územní opatření o stavební uzávěře obsahuje zejména

1. vymezení dotčeného území,
19. rozsah omezení nebo zákazů stavební činnosti,
20. dobu trvání stavební uzávěry,
21. odůvodnění včetně uvedení zákonných podmínek pro vydání územního opatření,
22. odůvodnění rozhodnutí o námitkách,
23. poučení o možnosti udělení výjimky.

1. Součástí územního opatření je ověřená grafická příloha v měřítku katastrální mapy s vyznačením dotčeného území.

§ 94

Úřad územního plánování může na žádost povolit výjimku ze stavební uzávěry, jestliže povolením výjimky není ohrožen účel sledovaný územním opatřením o stavební uzávěře. Proti rozhodnutí o povolení výjimky se lze odvolat.

§ 95

1. Územní opatření o asanaci území se vydává na základě průzkumu dotčeného území a vyhodnocení stavu staveb a pozemků z hlediska ohrožení života nebo zdraví osob nebo z hlediska požadavků na využití území v důsledku odstraňování živelní pohromy nebo havárie.
2. Územní opatření o asanaci území obsahuje zejména

1. vymezení dotčeného území,
30. seznam staveb a pozemků, které musí být odstraněny nebo zabezpečeny z důvodu ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby značných majetkových škod,
31. stanovení územních a stavebních podmínek pro odstraňování důsledků živelní pohromy nebo havárie,
32. stanovení územních a stavebních podmínek pro budoucí využití území,
33. součástí územního opatření o asanaci je grafická příloha s vyznačením dotčeného území a stanovených územních a stavebních podmínek.

1. Dnem účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá platnosti schválená územně plánovací dokumentace v dotčeném území. Do doby schválení změny nebo pořízení nové územně plánovací dokumentace nahrazují územní plánovací dokumentaci v dotčeném území územní opatření.

§ 96

Úřad územního plánování poskytne náhradu újmy osobám, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům či stavbám, jež byla v důsledku omezení nebo znemožnění užívání staveb nebo pozemků dotčena (§ 110).

Díl 6

Oddíl 1

§ 97

1. Dohoda o přeparcelaci je určena k zajištění realizace záměru podle regulačního plánu nebo územního rozhodnutí. Vyjadřuje souhlas vlastníků dotčených pozemků a staveb se záměrem a s rozdělením nákladů a prospěchu spojených se změnou využití pozemků. V rámci dohody o přeparcelaci vlastníci dotčených pozemků a staveb zmocňují žadatele, k podání žádosti o pořízení regulačního plánu nebo žádosti o územní rozhodnutí.
2. Dohoda o přeparcelaci obsahuje zejména

1. údaje o vlastnících dotčených pozemků a staveb v řešeném území podle katastru nemovitostí,
2. podíl jednotlivých vlastníků stanovený podle hodnoty pozemků a staveb nebo podle výměry pozemků v řešeném území,
3. podíl osoby účastnící se na realizaci záměru peněžitými nebo nepeněžitými vklady,
4. závazek vlastníků ke snížení svého podílu postoupením plochy pozemků určených pro veřejně prospěšné stavby, opatření ve veřejném zájmu a pro veřejná prostranství ^x) ,
5. souhlas vlastníků s dělením, scelováním nebo směnou pozemků, která umožní nové využití a uspořádání řešeného území při zachování podílu jejich vlastnictví na celkové rozloze řešeného území, upraveného způsobem uvedeným v písm. d),
6. dohoda o majetkového vyrovnání v případě, že vlastníci se neúčastní na realizaci záměrů nebo nové využití území neumožní zachovat jejich podíl nemovitého majetku, tj. zejména souhlas se směnou pozemku za pozemek mimo řešené území nebo souhlas s prodejem pozemku žadateli,
7. závazek osoby k vložení peněžitých nebo nepeněžitých vkladů pro realizaci záměru,
8. úpravu vlastnických vztahů k nově vytvořeným stavebním pozemkům.

1. Pokud v území dotčeném dohodou se nacházejí pozemky ve vlastnictví obce, kraje nebo státu, musí být tyto pozemky přednostně využity ke směně za pozemky nezbytné pro navrhované veřejně prospěšné stavby, opatření ve veřejném zájmu a veřejná prostranství.
2. Žadatel předkládá dohodu o přeparcelaci k žádosti o pořízení regulačního plánu nebo k žádosti o vydání územního rozhodnutí. Dohoda o přeparcelaci musí být uzavřena s vlastníky pozemků o rozloze nejméně 75% území, řešeného regulačním plánem nebo územním rozhodnutím.

Díl 6

Oddíl 2

§ 98

1. K racionálnímu využití zastavěného území, k ochraně nezastavitelného území před neodůvodněným rozšiřováním zastavěného území zřizováním nových zastavitelných ploch a k hospodárnému využití a uspořádání nezastavitelného území může úřad územního plánování po splnění podmínek tohoto zákona rozhodnout o směně pozemků určených ve veřejném zájmu k zastavění nebo k opatření ve veřejném zájmu za přiměřené pozemky, k nimž má navrhovatel směny vlastnické nebo obdobné právo.
2. O směně pozemků může úřad územního plánování rozhodnout v případě pozemků určených k zastavění nebo k opatření ve veřejném zájmu regulačním plánem nebo územním rozhodnutím, pokud navrhovatel zajistí vlastnické nebo jiné právo k 75% ploch pozemků z plochy určené k zástavbě nebo dohodu o přeparcelaci zajišťující práva k 75% pozemků.
3. Návrh na směnu pozemků může navrhovatel podat, pokud prokáže, že cíle směny nelze dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.

§ 99

1. Návrh na směnu pozemků obsahuje zejména

1. základní identifikační údaje o navrhovateli,
10. údaje o účastnících řízení podle katastru nemovitostí,
11. identifikace pozemků podle katastru nemovitostí navrhovaných ke směně a snímek katastrální mapy, popř. geometrický plán, u návrhu na směnu části pozemku,
12. důkaz o tom, že pokus o získání práva k pozemku dohodou byl bezvýsledný,
13. osvědčení o souladu návrhu na směnu pozemků s regulačním plánem nebo územním rozhodnutím,
14. doklad o tom, že navrhovatel má vlastnické nebo jiné právo k 75% pozemků z plochy určené k zástavbě nebo dohodu o přeparcelaci zajišťující práva k 75% pozemků z určené plochy určené k zástavbě,
15. doklad o vlastnickém právu k pozemkům nabízeným ke směně,
16. posudek o přiměřenosti pozemků nabízených ke směně.

§ 100

1. Návrh na směnu pozemku musí odpovídat původním pozemkům přiměřeně polohou, cenou, výměrou a podle možnosti i druhem pozemku. Porovnání přiměřenosti se provádí celkem za všechny pozemky vlastníka určené ke směně.
2. Za pozemku určené ke směně v území řešeném regulačním plánem budou nabídnuty ke směně nejprve pozemky v rámci zastavitelné plochy popřípadě zastavitelného území. Je-li územním plánem vymezeno více zastavitelných území, ve kterých jsou přiměřené pozemky vhodné pro směnu, lze provést směnu mezi těmito zastavitelnými územími. Za pozemky v zastavěném území budou nejprve nabízeny přiměřené pozemky v zastavěném území a nebude-li takových, pak pozemky v nově vymezených zastavitelných územích.
3. Cena je přiměřená, pokud není ve srovnání s původní cenou vyšší nebo nižší o více než 4%.
4. Za pozemky určené ke směně v území řešeném regulačním plánem pro opatření ve veřejném zájmu budou nabídnuty ke směně pozemky v nezastavitelném území.
5. Výměra směnovaných pozemků ve přiměřená, pokud rozdíl výměry původních pozemků a pozemků navrhovaných ke směně nepřesahuje 10% výměry původních pozemků.

§ 101

1. Účastníky řízení o směně pozemků je navrhovatel, vlastník původního pozemku určeného ke směně, osoby, které mají u pozemků jiná práva a obec.
2. Účastníky řízení nejsou nájemci pozemků.

§ 102

1. K projednání návrhu na směnu pozemků nařídí úřad územního plánování ústní jednání, jehož konání oznámí účastníkům řízení písemně, nejméně 15 dní předem.
2. Vlastníci pozemků mohou uplatnit k návrhu námitky nejpozději při ústním jednání. K námitkám uplatněným později nebo k námitkám, které byly nebo mohly být uplatněny při pořizování regulačního plánu nebo v územním řízení podle tohoto zákona se nepřihlíží.
3. V řízení o směně pozemků úřad územního plánování posoudí, zda jsou splněny podmínky tohoto zákona pro směnu pozemků, a to zejména

1. soulad s územně plánovací dokumentací,
33. přiměřenost pozemků navrhovaných ke směně,
34. ochranu práva vlastníka původního pozemku zastavět nebo jinak užívat pozemek za podmínek vyplývajících z územně plánovací dokumentace nebo územního rozhodnutí.

§ 103

1. Na základě výsledků řízení vydá úřad územního plánování rozhodnutí o směně pozemků.
2. Rozhodnutí o směně pozemků obsahuje

1. identifikační údaje navrhovatele a vlastníka směňovaného pozemku,
37. údaje o směňovaných pozemcích podle katastru nemovitostí,
38. výrok o směně pozemků,
39. účel směny a lhůta, ve které musí být započato s využitím směněného pozemku.

1. Proti rozhodnutí o směně pozemků nelze vyloučit odkladný účinek odvolání.

§ 104

1. Směněné pozemky lze užívat jen k účelům podle rozhodnutí o směně pozemků a v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.
2. S využitím pozemku pro účel, pro který byla provedena směna musí být započato ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o směně, nejpozději do 4 let od právní moci rozhodnutí.
3. Na žádost vlastníka původního pozemku, který byl směněn na základě rozhodnutí o směně, zruší úřad územního plánování zcela nebo zčásti rozhodnutí o směně, jestliže nebylo ve stanovené lhůtě započato s jejich užíváním v souladu s rozhodnutím o směně nebo je užívání v rozporu s ustanovením odstavce 1.

§ 105

Směna ve veřejném zájmu

Je-li prokázáno schválenou územně plánovací dokumentací, že pro pro veřejně prospěšné stavby, pro opatření ve veřejném zájmu a pro veřejná prostranství je nezbytné použít soukromé pozemky, bude nejprve řešena jejich směna za pozemky ve vlastnictví státu a poté ve vlastnictví obce, jestliže takové pozemky jsou v území řešeném regulačním plánem.

Díl 6

Oddíl 3

§ 106

1. Plánovací smlouva upravuje podmínky spoluúčasti žadatele o pořízení regulačního plánu nebo žadatele o vydání územního rozhodnutí na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury podmiňující navrhované změny v území. Plánovací smlouvou garantují orgány veřejné správy žadateli podmínky pro realizaci záměru podle regulačního plánu nebo územního rozhodnutí.
2. Účelem plánovací smlouvy je zabezpečit, aby provedení navrhovaných změn v území nezhoršovalo dosavadní kvalitu služeb a stav životního prostředí zajišťovaných veřejnou infrastrukturou.
3. Plánovací smlouva je smlouvou mezi žadatelem a obcí, která bude regulační plán schvalovat nebo na jejímž území leží pozemky dotčené návrhem na vydání územního rozhodnutí. V případech, kdy dotčená veřejná infrastruktura se nachází na území jiné obce, je tato obec rovněž účastníkem smlouvy. V případech dotčené veřejné infrastruktury kraje nebo státu je účastníkem smlouvy kraj nebo stát.
4. Pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, která není ve vlastnictví nebo správě obce, kraje nebo státu a jejíž vybudování obec, kraj nebo stát nezajišťuje, musí žadatel k návrhu plánovací smlouvy doložit dohody s příslušnými vlastníky, správci nebo provozovateli veřejné dopravní a technické infrastruktury.

§ 107

1. Plánovací smlouva obsahuje zejména

1. údaje o dotčené veřejné infrastruktuře,
2. navrhované změny stávající veřejné infrastruktury nebo nároky na vybudování nové veřejné infrastruktury,
3. podíl žadatele na nezbytných změnách nebo budování nové veřejné infrastruktury,
4. podíl orgánů veřejné správy na nezbytných změnách nebo budování nové veřejné infrastruktury,
5. podíl třetích osob na nezbytných změnách nebo budování nové veřejné infrastruktury,
6. závazek žadatele obsahující výši finančního příspěvku na dotčenou veřejnou infrastrukturu, popř. závazek na její vybudování,
7. harmonogram realizace navrhovaných změn v území podle regulačního plánu v návaznosti na termíny změn stávající nebo budování nové veřejné infrastruktury,
8. záruky orgánů veřejné správy k realizaci veřejné infrastruktury podle regulačního plánu nebo územního rozhodnutí.

1. K plánovací smlouvě se dokládá

1. dokumentace o změnách stávající nebo o nově budované veřejné infrastruktuře,
2. odhad nákladů na provedení změn stávající veřejné infrastruktury nebo na vybudování nové veřejné infrastruktury,
3. doklady o právech žadatele k existující veřejné infrastruktuře,
4. doklady o právech žadatele k pozemkům, na kterých navrhuje realizovat novou infrastrukturu,
5. dohody s vlastníky, správci nebo provozovateli veřejné dopravní a technické infrastruktury, popř. s vlastníky dotčených pozemků pro realizaci nové infrastruktury.

§ 108

Obec nebo kraj založí pro účely splácení finačních příspěvků k plnění závazků vyplývajících z plánovací smlouvy účelově vázaný účet (Fond veřejné infrastruktury a rekultivace území).

Oddíl 4

§ 109

1. K pozemku určenému územně plánovací dokumentací pro občanskou infrastrukturu, veřejná prostranství a opatření ve veřejném zájmu, který nelze vyvlastnit, má předkupní právo obec, kraj nebo stát podle jejich příslušnosti k vlastnictví v souladu se zvláštními právními předpisy. ⁾
2. Vlastník pozemku je povinen v případě zamýšleného převodu pozemek nabídnout obci, kraji nebo státu ke koupi za cenu obvyklou, zjištěnou znaleckým posudkem. Náklady na znalecký posudek a na případné oddělení části pozemku hradí obec, kraj nebo stát po uzavření kupní smlouvy.
3. Předkupní právo může být vykonáno do 6 měsíců ode dne doručení nabídky. Po uplynutí této lhůty předkupní právo zaniká. Oprávněná obec, kraj nebo stát se může předkupního práva výslovně vzdát i před uplynutím uvedené lhůty.
4. Je-li územně plánovací dokumentací určena ve veřejném zájmu podle odstavce 1 část pozemku, je předmětem nabídky příslušná část pozemku oddělená v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů. V případě pochybností o určení příslušné části pozemku, rozhoduje úřad územního plánování.
5. Vlastník pozemku je oprávněn nabídnout pozemek určený územně plánovací dokumentací pro účely podle odstavce 1 koupi obci, kraji nebo státu za podmínek podle odstavce 2 až 4. V případě neuzavření kupní smlouvy na základě této nabídky do 6 měsíců ode dne jejího doručení, předkupní právo obce, kraje nebo státu podle odstavce 1 zanikne.
6. Po zániku předkupního práva podle odstavce 2 nebo odstavce 5 má obec nebo kraj povinnost bezodkladně provést příslušnou změnu územně plánovací dokumentace. Pokud obec nebo kraj nerozhodne o pořízení změny územně plánovací dokumentace do 6 měsíců a pokud tato změna není do 3 let provedena nebo není z tohoto důvodu schválena nová územně plánovací dokumentace, může vlastník dotčených pozemků podat žalobu k soudu s návrhem na pozastavení platnosti územně plánovací dokumentace nebo její části.

Oddíl 5

§ 110

1. Vlastníkům pozemků nebo staveb, jejichž práva byla na základě opatření ve veřejném zájmu podle schválené územně plánovací dokumentace podstatně omezena nebo kterým bylo na základě územního opatření o stavební uzávěře znemožněno užívání staveb nebo pozemků, náleží náhrada.
2. Povinnost poskytnout náhradu má obec nebo kraj, který schválil územně plánovací dokumentaci nebo úřad územního plánování, který vydal územní opatření o stavební uzávěře.
3. Náhrada se poskytuje v penězích. Výše náhrady se stanoví na základě znaleckého posudku. Příslušný orgán je povinen o svém stanovisku k uplatněnému nároku na náhradu vyrozumět žadatele do šesti měsíců. Ve sporech o poskytnutí náhrady rozhoduje obecný soud.

Díl 2

Oddíl 1

§ 111

Působnost na úseku územního plánování vykonávají úřady územního plánování, obecní úřady, zastupitelstva obcí a krajů, komise územního plánování, rada udržitelného rozvoje a ministerstvo obrany. Orgány obcí a krajů vykonávají působnosti na úseku územního plánování v přenesené působnosti.

§ 112

Soustava úřadů územního plánování

Soustavu úřadů územního plánování tvoří:

1. obecní úřady územního plánování, kterými jsou odbory územního plánování obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a na území hlavního města Prahy odbor územního plánování úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy,
2. krajské úřady územního plánování, kterými jsou odbory územního plánování krajských úřadů a na území hlavního města Prahy odbor územního plánování Magistrátu hlavního města Prahy,
3. nejvyšší stavební úřad, kterým je ministerstvo.

§ 113

1. Obecní úřad územního plánování (dále jen “úřad územního plánování”)

1. vykonává činnost pořizovatele územního plánu, regulačního plánu a územních studií pro obce ve svém správním obvodu,
2. zpracovává povinné územně plánovací podklady,
3. navrhuje vymezení zastavěného území obce,
4. vydává územní opatření,
5. poskytuje územně-plánovací informace,
6. je dotčeným správním úřadem v řízeních podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů,
7. vydává rozhodnutí o směně pozemků,
8. vede evidenci územně plánovací činnosti.

1. Není-li ve zvláštním právním předpisu stanoveno jinak, vykonává úřad územního plánování ve správním obvodu obce s rozšířenou působností působnost dotčeného správního úřadu na úseku územního plánování.

§ 114

Krajský úřad územního plánování (dále jen “krajský úřad”)

1. zpracovává zásady územního rozvoje,
3. vykonává činnost pořizovatele územních studií a dále regulačních plánů v zákonem stanovených případech,
4. zpracovává povinné územně plánovací podklady,
5. vydává územní opatření pro území více obcí,
6. poskytuje územně plánovací informace,
7. vede územní řízení a vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech,
8. určuje obecní úřad příslušný k územnímu řízení v zákonem stanovených případech,
9. je dotčeným správním úřadem v řízeních podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů,
10. vykonává dozor nad územně plánovací činností obcí.

§ 115

Ministerstvo

3. je ústředním orgánem územního plánování,
4. zpracovává politiku územního rozvoje,
3. vykonává dozor nad územně plánovací činností krajů a obcí,
4. pořizuje územní studie,
5. jmenuje zvláštní komisi podle § odst. 7 zákona.

§ 116

Obecní úřady

1. Obecní úřad, který splňuje podmínky pro výkon činnosti pořizovatele

1. vykonává činnost pořizovatele územního plánu, regulačního plánu a územních studií,
2. poskytuje územně plánovací informace,
3. je dotčeným správním úřadem v řízeních podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů,
4. podává návrhy na zápis do evidence územně plánovací činnosti.

1. Obecní úřad, který nesplňuje podmínky pro výkon činnosti pořizovatele

1. předává informace pro zpracování územně plánovacích podkladů,
3. podává návrhy na zápis do evidence územně plánovací činnosti,
4. je dotčeným správním úřadem v řízeních podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů.

1. Pro území obcí, jejichž obecní úřad nesplňuje podmínky pro výkon činnosti pořizovatele vykonává tuto činnost úřad územního plánování.

§ 117

Zastupitelstvo obce

Zastupitelstvo obce v přenesené působnosti

1. rozhoduje o pořízení územního plánu, regulačního plánu,
2. schvaluje zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu územního plánu,
3. schvaluje územní plán a regulační plán,
4. schvaluje vymezení zastavěného území obce,
5. schvaluje plánovací smlouvu,
6. schvaluje stanovisko k zásadám územního rozvoje kraje.

§ 118

Zastupitelstvo kraje

Zastupitelstvo kraje v přenesené působnosti

1. schvaluje zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu zásad územního rozvoje,
2. schvaluje zásady územního rozvoje,
3. schvaluje regulační plán v zákonem stanovených případech,
4. schvaluje plánovací smlouvu v zákonem stanovených případech.

§ 119

Komise pro územní plánování

1. Pro účely pořizování územně plánovací dokumentace se zřizují komise územního plánování ) obcí nebo krajů.
2. Komise pro územní plánování

1. projednává a dohoduje stanoviska dotčených správních úřadů a orgánů územního plánování uplatněná při pořizování územně plánovací dokumentace,
2. projednává námitky uplatněné při pořizování územně plánovací dokumentace,
3. vyhodnocuje připomínky veřejnosti uplatněné při pořizování územně plánovací dokumentace a předkládá zastupitelstvu návrh na jejich vypořádání.

1. Komise pro územní plánování je nejméně tříčlenná. Členy komise jsou vždy pověřený člen zastupitelstva příslušné obce nebo kraje a zaměstnanec úřadu obce nebo kraje, který pořizuje územně plánovací dokumentaci. Předsedou komise může být pouze osoba se zvláštní odbornou způsobilostí pro úsek územního plánování. Komise ke svému jednání přizve zástupce nadřízeného orgánu územního plánování a dále si může přizvat příslušné odborníky a dožádat si jejich odborná stanoviska.
2. Stanoviska dotčených správních úřadů a orgánů územního plánování se projednávají za přítomnosti jejich zástupců, projektanta územně plánovací dokumentace a zástupce veřejnosti (§ 188).
3. Námitky se projednávají za přítomnosti těch, kteří je podali nebo jejich zástupců, projektanta územně plánovací dokumentace a zástupce veřejnosti (§ 188).
4. Připomínky veřejnosti se vyhodnocují za přítomnosti projektanta územně plánovací dokumentace a zástupce veřejnosti (§ 188).
5. Jednání komise svolává pořizovatel. Oznámení o jednání komise zasílá, zveřejní a jednotlivě vyrozumí účastníky jednání podle odstavce 3 až 6. Komise může jednat i v nepřítomnosti pozvaných účastníků nebo jejich zástupců pokud nejsou omluveni ze závažných důvodů.
6. Komise vede o svém jednání protokol, který vždy obsahuje

1. dohodu o stanoviscích dotčených správních úřadů a orgánů územního plánování, případně konstatování rozporu,
2. návrh rozhodnutí o námitkách, popřípadě rozhodnutí o námitkách (§ 61),
3. vyhodnocení připomínek a návrh na jejich zohlednění.

1. Náležitosti protokolu stanoví prováděcí předpis. Protokol musí být nejpozději do 5 dnů po jednání komise zveřejněn.

§ 120

Rada udržitelného rozvoje

1. Pro správní obvod obce s rozšířenou působností se zřizuje Rada udržitelného rozvoje. Členy Rady jsou zástupci obcí, jejím předsedou je starosta obce s rozšířenou působností.
2. Rada udržitelného rozvoje projednává zejména rozbor podmínek udržitelného rozvoje správního obvodu obce s rozšířenou působností (§ 11) a vyhodnocení vlivu uplatňování územního plánu na udržitelný rozvoj (§ 43 odst. 6).

§ 121

Dozor nad výkonem přenesené působnosti obce

1. Dozor nad výkonem přenesené působnosti obcí na úseku územního plánování vykonávají ministerstvo a krajský úřad v přenesené působnosti. Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm soulad nařízení obce se zákony a soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánu obce, které nejsou nařízeními obce, se zákony jinými právními předpisy nebo v jejich mezích též s usneseními vlády nebo se směrnicemi ústředních správních úřadů, a opatřeními kraje.
2. Opatření orgánů obce v přenesené působnosti, které je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, v jejich mezích též usnesením vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu, nebo opatřením kraje, krajský úřad pozastaví a vyzve příslušný orgán obce, aby své opatření změnil nebo zrušil. Nezjedná-li orgán obce nápravu ve stanové lhůtě, podá krajský úřad návrh krajskému soudu na zrušení napadeného opatření.

§ 122

Dozor nad výkonem přenesené působnosti kraje

1. Dozor nad výkonem přenesené působnosti kraje na úseku územního plánování vykonává ministerstvo. Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm soulad nařízení obce se zákony a soulad usnesení, rozhodnutí a jiným opatřením orgánů kraje, které nejsou nařízeními kraje, se zákony jinými právními předpisy nebo v jejich mezích též s usneseními vlády nebo se směrnicemi ústředních správních úřadů.
2. Opatření orgánů kraje v přenesené působnosti, které je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, v jejich mezích též usnesením vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu. Ministerstvo pozastaví a vyzve příslušný orgán kraje, aby své opatření změnil nebo zrušil. Nezjedná-li orgán kraje nápravu ve stanové lhůtě, podá ministerstvo návrh krajskému soudu na zrušení napadeného opatření.

§ 123

Ministerstvo obrany

Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů

1. vykonává činnosti pořizovatele územních plánů, regulačních plánů a územních studií,
2. zpracovává povinné územně plánovací podklady,
3. poskytuje územně plánovací informace,
4. je dotčeným správním úřadem v řízeních podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů,
5. podává návrhy na zápis do evidence územně plánovací činnosti.

Oddíl 2

§ 124

1. Krajské úřady a obecní úřady zabezpečují výkon územně plánovací činnosti fyzickými osobami, které splňují kvalifikační předpoklady stanovené tímto zákonem. Územně plánovací činností pro úsek územní plánování se rozumí pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, správní činnost při vydávání územního rozhodnutí, územního souhlasu, územního opatření a rozhodnutí o směně pozemků.
2. Kvalifikačními předpoklady se rozumí splnění požadavků na odpovídající vzdělání, praxi, znalost příslušných právních předpisů a schopnost jejich aplikace.
3. Kvalifikační předpoklad vzdělání a praxe splňují autorizovaní architekti, kterým byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo ve všech oborech.⁾
4. Kvalifikační předpoklad vzdělání splňuje dále fyzická osoba, která má

1. vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování,
2. vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování
3. úplné středoškolské vzdělání s maturitou se stavebním zaměřením.

1. Kvalifikační předpoklad praxe dále splňuje fyzická osoba

1. uvedená v odstavci 4 písmeno a), která má nejméně 3 roky praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě (dále jen “odpovídající praxe”),
2. uvedená v odstavci 4 písmeno b) a má nejméně 3 roky odpovídající praxe,
3. uvedená v odstavci 4 písmeno c) a má nejméně 5 let odpovídající praxe.

1. Kvalifikační předpoklady znalosti příslušných právních předpisů a schopnosti jejich aplikace se ověřují zkouškou a prokazují osvědčením podle zvláštního předpisu. ⁾
2. Osvědčení pro úsek územní plánování a pro správní činnost územní řízení ⁾ má platnost 10 let od jeho vydání. Platnost osvědčení se o 10 let prodlužuje na základě potvrzení, že uchazeč vyhověl při ústní rozdílové zkoušce zaměřené na znalost změn právních předpisů. Zkušební komisi pro rozdílové zkoušky jmenuje ministerstvo. Na rozdílovou zkoušku se přiměřeně vztahují ustanovení pro zvláštní odbornou způsobilost podle zvláštního předpisu.⁾

§ 125

1. Obecní úřad splňuje podmínky pro výkon činnosti pořizovatele, pokud příslušná obec zaměstnává v trvalém pracovním poměru fyzickou osobu splňující kvalifikační předpoklady podle § .. zákona.
2. Pokud obecní úřad nesplňuje podmínky pro výkon činnosti pořizovatele, nesmí tuto činnost vykonávat. Nesplnění podmínek neprodleně oznámí příslušnému úřadu územního plánování a předá mu dokladovou část procesu pořizování, který nebyl ukončen. Činnosti a podklady z období, kdy obecní úřad splňoval podmínky pro výkon činnosti pořizovatele, zůstávají v platnosti.

  nahoru  

ČÁST TŘETÍ

Hlava I

Stavby, terénní úpravy a zařízení

Díl 1

Oddíl první

§ 126

1. Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich, jakož i terénní úpravy a zařízení, lze provádět jen na základě povolení, pokud zákon nestanoví jinak.
2. Povolení se vydává na žádost stavebníka rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen “stavební povolení”) nebo souhlasem stavebního úřadu na základě ohlášení stavebníka anebo uplynutím lhůty stanovené v § 129 odst. 1.

§ 127

Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující povolení stavebního úřadu

1. Povolení nevyžadují tyto stavby a jejich změny, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce

1. budovy, a to

1. stavby do 25 m² zastavěné plochy a 4,5 m výšky, které neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění a neslouží k užívání zvířaty,
2. stavby pro zemědělství s výjimkou staveb pro chovatelství, a pro plnění funkcí lesa do 70 m² zastavěné plochy s výškou do 5 m bez podsklepení,
3. stavby pro chovatelství o zastavěné ploše do 16 m² a do 4 m výšky,
4. zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m² zastavěné plochy a do 4 m výšky,
5. přístřešky, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m² zastavěné plochy a 4 m výšky nemající pobytové prostory.

1. Stavby uvedené v bodech 1., 3. – 5. mohou mít jedno podzemní podlaží.

1. inženýrské sítě a doprovodná zařízení pro zajištění rozvodu vody, odkanalizování, energií, topení a větrání, a to

1. nadzemní a podzemní vedení telekomunikačních sítí včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů, a telefonní budky,
2. vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy,
3. povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa,
4. stavby a zařízení energetické soustavy a pro telekomunikace do 20 m² zastavěné plochy a 4 m výšky,
5. stavební úpravy kotelen, pokud se podstatně nemění jejich parametry,
6. topné agregáty, tepelná čerpadla a sluneční zařízení na střechách a na pláštích budov,
7. větrné elektrárny do 10 m výšky,
8. stavební úpravy vedení telekomunikačních, vodovodů a kanalizací, a dále energetických vedení bez omezení napětí, pokud se nemění jejich trasa,
9. přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m.

1. stožáry, antény a jiná zařízení, a to

1. konstrukce vinic a chmelnic,
2. antény včetně jejich nosných konstrukcí do výše 10 m,

1. sirény včetně jejich podpěrných konstrukcí a souvisejících zařízení, do celkové výšky 1 m,

1. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,
2. podpěry lanových drah, které nevedou přes veřejné komunikační plochy a slouží pro nákladní dopravu, o jejichž umístění bylo rozhodnuto,
3. stožáry pro vlajky,
4. bleskosvody a související zařízení,
5. informační a reklamní zařízení o ploše menší než 0,6 m2,
6. informační a reklamní zařízení do 10 m výšky, s reklamní plochou do 20 m2, jejichž doba byla územním rozhodnutím omezena na dobu nejvýše tří měsíců,
7. informační značky a oznámení na veřejných komunikacích,
8. označení budov státních orgánů a orgánů veřejné správy, označení veřejně prospěšných staveb a staveb právnických osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů.

1. zásobníky, nádrže na vodu, opěrné zdi, oplocení, a to

1. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do objemu 5m³
2. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m³ a výšky 3 m,
3. zásobníky na kvašené krmivo do výšky 10 m mající atest, ostatní zásobníky pro uskladnění zemědělských produktů do výšky 3 m,
4. nádrže na vodu do 100 m³ obsahu ve vzdálenosti minimálně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi,
5. ploty do výšky 1,8 m, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejným prostranstvím, ^{§34 zák. č.128/2000 Sb.)}
6. oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky,
7. opěrné zídky do výšky 1,0 m, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejným prostranstvím,
8. propustky na účelových komunikacích.

1. udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví, požární bezpečnost stavby, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání.
2. terénní úpravy a zařízení malého rozsahu, a to

1. úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky , pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími ^{§ 34 zákona č. 128/2000),}
2. skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m²,
3. odstavné plochy pro jízdní kola,
4. stavby mostních vah.

1. ostatní stavby a zařízení

1. důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů,
2. cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi a divadlo,
3. přenosná zařízení a konstrukce, včetně lešení, které nevyžaduje projektovou dokumentaci
4. výrobky, které mají plnit funkci stavby včetně spodních staveb pro ně neuvedené v § 128 písm. i).

8. stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí^žp).

1. Stavebník je povinen splnit požadavky zvláštních předpisů, jsou-li pro stavby a jejich změny, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v odstavci 1 stanoveny.

____________________________

1. žp) Zákon č. 100/2002 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

Oddíl druhý

§ 128

Ohlášení stavebnímu úřadu podléhají tyto stavby a jejich změny, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce (dále jen “ohlášená stavba”):

1. stavby pro bydlení o zastavěné ploše 150 m² o jednom podzemním podlaží do hloubky 3 m a třech nadzemních podlažích,
2. stavby s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 25 m² a výška 4,5 m,
3. podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m² a hloubka 3 m,
4. zařízení staveniště,
5. stavby, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300m² a výška 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly o zastavěné ploše do 1000 m² a výšce do 15 m, pokud budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a budou povolovány jako stavby dočasné na dobu nejdéle 3 let,
6. přípojky neuvedené v § 127 odst. 1 písm. b) bod 9,
7. stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí^eia),
8. informační a reklamní zařízení o ploše větší než 0,6 m² na pozemku nebo stavbě s výjimkou zařízení uvedených v § 1 odst. 1 písm. c, bod 9,
9. stavba-výrobek, která bude sloužit k užívání osobami nebo zvířaty, včetně spodní stavby pro ní,
10. udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, a udržovací práce neuvedené v § 127 odst.1 písm. e),
11. terénní úpravy neuvedené v § 127 odst. 1 písm . f) bod 1.

______________________

§ 160

Údržba stavby

1. Není-li stavba řádně udržována a její vlastník neuposlechne výzvy stavebního úřadu k provedení udržovacích prací, stavební úřad mu nařídí zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby. Uživatelé bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit provedení nařízené údržby stavby.
2. U stavby určené k užívání veřejností může stavební úřad nařídit jejímu vlastníkovi, aby mu předložil časový a věcný návrh plánu udržovacích prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení (pasport údržby).

§ 161

Vyklizení stavby

1. Jestliže jsou závadami na stavbě bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví osob či zvířat anebo má být nařízeno neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce podle § 156 odst. 1 a 3 stavební úřad nařídí všem osobám, které se ve stavbě zdržují, aby ji neprodleně opustily. Podle okolností též nařídí, aby ze stavby byla vyvedena zvířata.
2. Stavební úřad může nařídit provedení prací souvisejících s vyklizením stavby oprávněné osobě, která je způsobilá vyklizení provést. Může jí též nařídit odstranění přenosných věcí nebo i částí stavby a zařízení, které je možné bez ohrožení života a zdraví osob ze stavby vyjmout. Postupem podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona^{239/2000 Sb.)} .
3. Nařizuje-li stavební úřad vyklizení stavby a hrozí nebezpečí z prodlení, omezí průběh řízení na zjištění stavu kontrolní prohlídkou a na vydání ústního příkazu k vyklizení. O průběhu kontrolní prohlídky a obsahu vydaného příkazu musí být sepsán protokol. Stavební úřad oznámí ústně vydané nařízení vyklizovaným osobám, vlastníkovi stavby, vyklizující oprávněné osobě a obci nejpozději do 3 dnů písemně.
4. Obce jsou povinny v mezích své působnosti k výzvě stavebního úřadu poskytnout při vyklizování stavby veškerou potřebnou součinnost.

§ 162

Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě

1. Pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě.
2. Ten, v jehož prospěch byla povinnost podle odstavce 1 uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předešlého stavu; nesplní-li tuto povinnost nebo nedojde k jiné dohodě, postupuje se podle obecných předpisů o náhradě škody^x o.z.).

§ 163

Účastníci řízení

1. Účastníky řízení podle § 149,150, 156, 158, 160, 161 a 162 a jsou osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k dotčeným pozemkům a stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže tato práva mohou být rozhodnutím přímo dotčena.
2. Účastníkem řízení je i stavební firma, popřípadě její organizační složka, která bude provádět neodkladné odstranění stavby, nařízené nutné zabezpečovací práce, jakož i oprávněná osoba, která bude zabezpečovat vyklizení stavby.

Hlava III

Autorizovaný inspektor

§ 164

1. Autorizovanými inspektory mohou být po vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen “Komora”) jmenovány a odvolávány ministrem pro místní rozvoj fyzické osoby, které

1. dosáhly magisterského vzdělání v oboru architektura nebo stavitelství a byla jim udělena autorizace v oboru pozemních staveb podle zvláštního předpisu ^x),
2. prokázaly minimálně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení realizace staveb anebo na obecném stavebním úřadu, mají-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního předpisu^yx),
3. prokázaly svou bezúhonnost,
4. prokázaly právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před komisí, jejíž členy jmenuje ministr pro místní rozvoj.

1. Autorizovaným inspektorem může být jmenován i odborník z vysoké školy, výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i když nesplňuje předepsanou praxi.
2. Autorizovaný inspektor je pro výkon funkce jmenován s působností pro celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba může být na jeho žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o deset roků, jestliže prokazatelně činnost autorizovaného inspektora soustavně vykonával.
3. Funkce autorizovaného inspektora zaniká

1. smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
2. omezením nebo ztrátou způsobilosti k právním úkonům,
3. prohlášením autorizovaného inspektora,
4. odvoláním z důvodů disciplinárních ⁾, popřípadě pro nečinnost delší než 3 roky,
5. uplynutím lhůty podle odstavce 3.

1. Ministr pro místní rozvoj odvolá autorizovaného inspektora

1. jestliže při své činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné zájmy, které měl chránit, nebo se dopustil jednání, neslučitelného s postavením autorizovaného inspektora,
2. pokud přestal být osobou bezúhonnou podle odstavce 1 písm. c).

1. O pravomocném rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření Komora bezodkladně uvědomí ministra pro místní rozvoj.
2. Činnost autorizovaného inspektora není živností podle zvláštního předpisu^s) a může být vykonávána jako svobodné povolání.

§ 165

Za bezúhonnou se pro účely jmenování autorizovaným inspektorem nepovažuje osoba,

1. která byla pravomocně odsouzena za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s přípravou nebo prováděním stavby anebo s činností autorizovaného inspektora podle tohoto zákona,
2. které bylo Komorou pravomocně uloženo disciplinární opatření pokuty nebo pozastavení autorizace anebo odnětí autorizace, nebylo-li k návrhu autorizované osoby zrušeno příslušným soudem.^po)

_____________________

____________________

1. Působnost podle tohoto zákona vykonávají v I. stupni obecné stavební úřady uvedené v odstavci 1 písm. c) ,d) a e), v jejichž správním obvodu se nachází pozemek nebo stavba, kterých se navrhované opatření týká., jako přenesenou působnost.
2. Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený stavební úřad. Ten může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v jehož správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.

§ 173

Nejvyšší stavební úřad

Zřizuje se Nejvyšší stavební úřad jako správní úřad s celostátní působností podřízený Ministerstvu pro místní rozvoj. Předsedu Nejvyššího stavebního úřadu (dále jen “Úřad”) jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj.

§ 174

Ministerstvo jako nejvyšší stavební úřad vykonává tuto působnost

1. dbá, aby se v činnosti a metodách orgánů územního plánování a stavebních úřadů uplatňovaly soudobé poznatky urbanistické, architektonické a stavebně technické, jakož i veřejné zájmy ve výstavbě a stavebnictví, zejména v ochraně životů a zdraví, v péči o životní prostředí a v ochraně kulturního a přírodního dědictví,
2. vykonává pravomoci na úseku územního plánování a stavebního řádu podle tohoto zákona a zvláštních předpisů,
3. může si vyhradit vydání územního rozhodnutí u staveb s  mimořádnými účinky na životní prostředí v jejich okolí nebo u staveb zvlášť rozsáhlých, přesahujících hranice dvou nebo více krajů nebo u staveb s vlivem na území sousedních států,
4. může si vyhradit vydání stavebního povolení u staveb neobvyklé konstrukce nebo neobvyklého použití materiálu nebo postupu při realizaci stavby,
5. vytváří přehled a analýzu týkající se závažných nebo opakujících se vad ve výstavbě, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet. Za tím účelem může právnickým nebo fyzickým osobám podnikajícím, ve výstavbě, popřípadě vlastnícím stavby, a stavebním úřadům, uložit povinnost ohlašovat podle zásad stanovených prováděcím předpisem havárie a výsledky šetření příčin havárií staveb, kde došlo ke ztrátám nebo ohrožení životů osob nebo značným škodám anebo u poruch staveb, které se hromadně opakují,
6. může si vyhradit vedení stavebně technického zjišťování příčin havárií staveb nebo účast na něm, pokud se svým rozsahem nebo důsledky značnou měrou dotýkají veřejných zájmů,
7. soustavně sleduje účinnost technických předpisů na stavby a dbá o jejich rozvoj, navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce a prvky a může dávat podněty k úpravě ČSN nebo certifikace výrobků anebo k jiným stavebnětechnickým opatřením,
8. přezkoumává rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona krajskými úřady jako obecnými stavebními úřady.

§ 175

1. Obecné stavební úřady jsou povinny sdělovat Úřadu údaje o haváriích staveb a výsledky jejich šetření. Doplňující technické údaje o havárii stavby jsou povinny sdělovat též právnické a fyzické osoby, které projektovaly nebo prováděly stavbu, popřípadě vlastníci staveb. Podrobnosti stanoví prováděcí předpis.
2. Jestliže si Úřad vyhradí působnost podle § 174 odst. 1 písm. f), stavební úřad a správní úřady zúčastněné na šetření jsou povinny pracovníkům Úřadu nebo osobám jím pověřeným poskytovat součinnost a napomáhat k objasnění příčin havárie.

§ 176

Ministerstvo zřizuje odbornou právnickou osobu k rozvoji koncepčních otázek teorie a praxe v oboru územního plánování, architektury a urbanismu a odbornou právnickou osobu k  navrhování technických požadavků na stavby, k soustavným pracím na jejich rozvoji a k vyhodnocování příčin havárií staveb. Touto činností může být pověřena i jiná již existující odborně způsobilá právnická osoba.

Speciální, vojenské a jiné stavební úřady

§ 177

1. U staveb leteckých, staveb drah a na dráze včetně zařízení na dráze, staveb pozemních komunikací a zařízení v ochranných pásmech těchto komunikací a u vodních děl vykonávají působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady").
2. Působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů vykonávají podle tohoto zákona orgány Ministerstva obrany.
3. Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, vykonávají podle tohoto zákona dále

1. Ministerstvo obrany u staveb vojenské správy mimo území vojenských újezdů,
2. Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu,
3. Ministerstvo spravedlnosti u staveb Vězeňské služby,
4. Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb uranového průmyslu na území vyhrazeném pro tyto účely.

1. Při pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle odstavce 3 je rozhodující stanovisko příslušného ústředního správního úřadu, jehož působnosti se stavba týká.

§ 178

Speciální, vojenské a jiné stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak. Povolení pro stavby, s výjimkou staveb na území vojenských újezdů, mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Jestliže se územní rozhodnutí nevydává, postačí vyjádření o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.

§ 179

Působnost obcí, které nejsou stavebním úřadem

1. Obecní úřady, které nejsou stavebním úřadem, vykonávají tuto působnost

1. sledují veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se rozvíjela v souladu se záměry územního plánování,
2. dozírají na stav staveb,
3. sledují, zda se stavby, jejich změny a udržovací práce na nich, terénní úpravy a zařízení podle tohoto zákona neprovádějí nebo neužívají bez povolení nebo v rozporu s tímto zákonem.

1. Zjistí-li obecní úřad, že se stavba, její změna a udržovací práce na ní, terénní úpravy a zařízení provádějí bez povolení nebo v rozporu s ním anebo se užívají v rozporu s povoleným způsobem užívání, projedná zjištěné nedostatky podle povahy věci se stavebníkem, vlastníkem stavby, pozemku nebo zařízení a vyrozumí o tom příslušný stavební úřad.
2. Obecní úřady vykonávají činnosti podle odstavců 1 a 2 jako přenesenou působnost.
3. Za podmínek stanovených zvláštním předpisem^{x obecní zřízení)} může činnosti podle odstavců 1 a 2 vykonávat komise rady obce jako přenesenou působnost..

§ 180

Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu

1. Nadřízený stavební úřad si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu prvního stupně u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo neobvyklých staveb nebo u opatření s většími nebo rozsáhlejšími účinky na životní prostředí v jejich okolí.
2. Vyhradí-li si nadřízený stavební úřad pravomoc ve věcech upravených v části třetí, hlavě I tohoto zákona, provádí rovněž kontrolní prohlídky stavby a vykonává pravomoc podle § 141, 142, 144 a 145 zákona..

Hlava V

Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb

§ 181

Stavebník

1. Stavebník podle tohoto zákona odpovídá za řádnou přípravu a provádění stavby, její změny, terénních úprav a zařízení, zejména za bezpečnost osob, zvířat a majetku a za šetrnost k životnímu prostředí. Tuto odpovědnost má přiměřeně povaze věci i v případech, jde-li o stavby a jejich změny nevyžadující povolení nebo o provedení jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. U staveb prováděných svépomocí stavebník rovněž odpovídá za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací.
2. Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám.
3. Při provádění stavby a její změny je stavebník povinen

1. oznámit stavebnímu úřadu nejméně 15 dnů předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavební firmy, která bude stavbu provádět, u svépomocné formy výstavby jméno stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor. Změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu,
2. před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby se stanovenými identifikačními údaji a ponechat jej tam až do dokončení stavby, případně do vydání osvědčení k užívání (§ 142). Rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem (např. tabulí) s uvedením údajů ze štítku,
3. zajistit, aby na stavbě, popřípadě na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie,
4. umožnit provedení kontrolní prohlídky stavby a pokud tomu nebrání vážné důvody se této prohlídky zúčastnit,
5. ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují její bezpečnost, životy či zdraví osob.

1. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební firma jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby odborně způsobilou osobou.

§ 182

Osoba vykonávající projektovou činnost ve výstavbě

1. Osoba vykonávající projektovou činnost ve výstavbě podle zvláštních předpisů^x) je povinna dbát právních předpisů a technických požadavků vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Podle tohoto zákona odpovídá za správnost a úplnost jí zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle ní, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Statické popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace stavby zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.
2. Odborně způsobilá osoba zpracovávající územně plánovací dokumentaci odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jejího zpracování, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinna působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a podat odborný výklad při veřejném projednání návrhu územně plánovací dokumentace.

§ 183

Stavbyvedoucí a stavební dozor

1. Stavbyvedoucí [§ 6 odst. 14 písm. g)] podle tohoto zákona odpovídá

1. za provádění prací zhotovitelem stavby v souladu s územním rozhodnutím, povolením stavebního úřadu a ověřenou projektovou dokumentací stavby,
2. za dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce při provádění stavby a její změny, vyplývajících ze zvláštních předpisů^cc),
3. za řádné uspořádání staveniště a provoz na něm, včetně jeho účinků na okolí,
4. za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací stavby,
5. za dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace a jiných technických předpisů.^dd)

1. Stavbyvedoucí je povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a oznámit takové závady stavebnímu úřadu, pokud se mu nepodaří odstranit je v rámci vedení stavby. Je rovněž povinen vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídky stavby (§ 155), spolupracovat s technickým dozorem stavebníka, je-li zřízen, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^ee), působí-li na staveništi.
2. Osoba vykonávající stavební dozor [§ 6 odst. 14 písm. h)] sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití výrobků a stavebních hmot a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě. Spolu se stavebníkem odpovídá za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a jiných technických předpisů a za dodržení podmínek povolení vydaných k uskutečnění stavby. Osoba vykonávající stavební dozor působí k odstranění závad při provádění stavby a pokud se mu nepodaří odstranit takové závady v rámci vykonávání dozoru, oznámí je stavebnímu úřadu.

§ 184

Vlastník stavby a zařízení

1. Vlastník stavby je povinen

1. provádět údržbu stavby po celou dobu její existence,
2. neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují její bezpečnost, životy či zdraví osob nebo zvířat,
3. umožnit kontrolní prohlídku stavby a pokud tomu nebrání vážné důvody se této prohlídky zúčastnit,
4. uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání osvědčení k užívání stavby (§ 142 odst. 1), popřípadě od dokončení stavby pokud se osvědčení nevyžaduje,
5. uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby (§ 147), rozhodnutí, osvědčení, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se stavby, jakož i dokumentaci ověřenou při povolování stavby, po celou dobu trvání stavby.

1. Vlastník stavby uvedené v § 130 a 142 odst. 1 je povinen nejpozději do 1 roku od účinnosti tohoto zákona vést knihu o provozu stavby (§ 146).
2. Vlastník zařízení, které podléhá tomuto zákonu, je povinen

1. provádět údržbu zařízení po celou dobu jeho existence,
2. neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na zařízení, které ohrožují bezpečnost jeho okolí, životy či zdraví osob nebo zvířat,
3. umožnit kontrolní prohlídku zařízení a pokud tomu nebrání vážné důvody se této prohlídky zúčastnit,
4. uchovávat dokumentaci skutečného provedení zařízení, rozhodnutí, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se zařízení po celou dobu jeho existence.

§ 185

Vlastníci sítí technického vybavení

1. Vlastníci sítí technického vybavení (vedení telekomunikačních, energetických, vodovodních, kanalizačních) a produktovodů jsou povinni vést o nich evidenci. Na žádost stavebníka nebo osoby jím zmocněné sdělí ve lhůtě do 30 dnů údaje o jejich poloze, ochraně, podmínkách napojení a další údaje nezbytné pro projektovou přípravu a provedení stavby. Na výzvu stavebního úřadu jsou povinni poskytnout nezbytnou součinnost při plnění úkolů podle toho zákona.
2. Podklady poskytnuté správcem nebo majitelem inženýrských sítí Registru inženýrských sítí nebo pověřené osobě budou povinně obsahovat

1. situaci inženýrské sítě v měřítku listu katastrální mapy, tedy 1:1000 nebo 1:2880.
2. podélné profily inženýrské sítě
3. charakteristické příčné řezy

1. Podklady uvedené v odstavci 3 budou předány jak v grafickém vyhotovení tak i ve vyhotovení digitálním. Veškeré polohopisné souřadnice budou uvedeny v jednotném souřadném systému, výškové souřadnice budou uvedeny v nadmořských výškách BPV.
2. Majitelé a správci inženýrských sítí jsou ode dne účinnosti tohoto zákona povinni pořídit a archivovat dokumentaci podle odstavce 3 a 4 tak, aby ji mohli v lhůtě do 30 dnů předat Registru inženýrských sítí nebo Ministerstvem pro místní rozvoj pověřené právnické osobě.
3. Majitelé a správci inženýrských sítí jsou povinni předat podklady uvedené v odstavci 3 a 4 pověřené právnické osobě nebo Registru inženýrských sítí

u nově zřizovaných inženýrských staveb do

1. 30 dnů od kolaudace stavby nebo,
2. 30 dnů od zahájení zkušebního nebo definitivního provozu v případě, že stavba není kolaudována,
3. 30 dnů od okamžiku, kdy je inženýrská síť uložena tak, že její polohu není možno určit a to v případě, že není kolaudována a není provozována,
4. 5 let u již realizovaných inženýrských sítí, jejichž realizace odstavec 6 písm. a) byla provedena po 31.12.1993,
5. 7 let u inženýrských sítí jejichž realizace byla provedena po 31.12.1945,
6. 10 let u ostatních inženýrských sítí.

  nahoru  

ČÁST ČTVRTÁ

Hlava I

§ 186

Zveřejňování písemností na úseku územního plánování

1. Zveřejňování písemností na úseku územního plánování při pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, v územním řízení a při vydávání územního nařízení se provádí tak, že příslušný správní úřad (úřad územního plánování, krajský úřad) písemnost vyvěsí na své úřední desce a současně je zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud se věc dotýká správních obvodů více obcí, zašle ji nejpozději v den vyvěšení dotčeným obecním úřadům, které jsou povinny písemnost bez odkladu vyvěsit na svých úředních deskách a potvrzení o tom zaslat příslušnému úřadu.
2. Nestanoví-li zákon jinak, považuje se za zveřejněnou písemnost vyvěšená na úřední desce příslušného správního úřadu a dotčeného obecního úřadu po dobu 15 dnů, přičemž pro počítání lhůt od zveřejnění (oznámení) se považuje za rozhodný den uplynutí 15 denní lhůty pro vyvěšení na úřední desce v případě vyvěšení na několika úředních deskách poslední den 15 denní lhůty vyvěšení na poslední z nich.
3. Pokud není vzhledem k rozsahu písemnosti možné nebo účelné zveřejnit vyvěšením na úřední desce celý její obsah, zveřejní příslušný správní úřad, pokud zákon nestanoví jinak, pouze oznámení o základních údajích jejího obsahu s uvedením kde a kdy je možné do písemnosti nahlédnout.
4. K zajištění lepší informovanosti veřejnosti správní úřad vždy využije jeden z dalších prostředků v místě obvyklých, např. sdělení v místním tisku, rozhlase, televizním okruhu apod.
5. Písemností se rozumí i grafické zobrazení stanovené v prováděcích předpisech.

§ 187

Územně plánovací informace

1. Krajský úřad, úřad územního plánování a stavební úřad poskytují v rámci své působnosti územně plánovací informace:

1. o podmínkách využívání území a změn ve využití území na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,
2. o podmínkách vydání územního opatření v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí,
3. o podmínkách vydání územního rozhodnutí a o požadavcích na žádost o něj, včetně seznamu dotčených správních úřadů,
4. o nárocích na veřejnou infrastrukturu.

1. Žadatel o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní požadavky na informaci a o záměru na využití území, zejména o účelu a technickém provedení stavby nebo jiného opatření v území.
2. Územně plánovací informace se oznamuje žadateli nebo jím zmocněné osobě. Na postup při podání územně plánovací informace se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
3. Úřad územního plánování a stavební úřady evidují poskytnuté územně plánovací informace podle § 189.

§ 188

Účast veřejnosti

1. Každý může podávat připomínky při pořizování územně plánovací dokumentace a v územním řízení způsobem a ve lhůtách stanovených tímto zákonem.
2. Účast veřejnosti při pořizování územně plánovací dokumentace a při územním řízení je umožněna na zákonem stanovených veřejných jednáních, kterých se může kdokoliv zúčastnit.
3. K zastupování veřejnosti při jednáních komise pro územní plánování o stanoviscích, námitkách a připomínkách může být zástupce veřejnosti volen anebo jmenován. Zástupce veřejnosti je oprávněn se uvedených jednání zúčastňovat. Komise pro územní plánování informuje zástupce veřejnosti o připravovaných jednáních vždy přímo a náležitým způsobem.
4. Veřejnost z důvodu účasti na pořizování územně plánovací dokumentace může zvolit jako svého nástupce občana České republiky, který je způsobilý k právním úkonům. Tohoto zástupce veřejnosti musí zvolit nejméně 200 občanů příslušné obce v případě územního nebo regulačního plánu nebo 2000 občanů kraje v případě zásad územního rozvoje. Zvolení se dokládá podpisovou listinou, v níž je uvedeno jméno, příjmení, trvalé bydliště, rodné číslo a podpis osob s uvedením, že jmenovaného zástupce veřejnosti volí.
5. Na žádost více než 200 občanů příslušné obce v případě územního nebo regulačního plánu nebo 2000 občanů kraje v případě zásad územního rozvoje může jmenovat Česká komora architektů zástupcem veřejnosti architekta s autorizací pro obor územního plánování. Jmenovaný zástupce veřejnosti má povinnost účinným a srozumitelným způsobem veřejnosti zprostředkovávat odborné informace zejména o problémech území řešeného územně plánovací dokumentací, jejího pořizování a důsledcích jednotlivých kroků pořizovacího procesu. Česká komora architektů může z podnětu nadpoloviční většiny zastupovaných občanů odvolat jmenovaného zástupce veřejnosti.

Evidence územně plánovací činnosti

§ 189

1. Účelem evidence územně plánovací činnosti je poskytovat veřejnosti a orgánům veřejné správy aktuální informaci o

1. schválených územních plánech, průběhu jejich pořizování a aktualizace,
2. úkolech uložených v zásadách územního rozvoje a průběhu jejich plnění,
3. vymezených zastavitelných územích a podmínkách jejich využití,
4. povinných územně plánovacích podkladech,
5. obecně platných územně plánovacích informacích,
6. platných územních rozhodnutích,
7. probíhajících územních řízeních a pořizovaných regulačních plánech, jejichž schválení je podmíněno posouzením vlivu na životní prostředí,
8. ukončených územních studiích,
9. vymezených zastavěných územích.

1. Návrh na zápis do evidence podávají orgány územního plánování a stavební úřady, z jejichž činnosti vzešel údaj, který je předmětem evidence a které zodpovídají za správnost a úplnost potřebných údajů. Evidenci provádí ministerstvo, krajské úřady a úřady územního plánování.
2. Evidence územně plánovací činnosti se zveřejňuje v elektronické podobě umožňující dálkový přístup prostřednictvím telekomunikačních zařízení.

§ 190

Řešení rozporů

1. Dojde-li při projednávání vymezení zastavěného území, územně plánovací dokumentace, při územním řízení, stavebním řízení nebo při jiných řízeních, která provádějí orgány územního plánování nebo stavební úřady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních předpisů, k protichůdným stanoviskům spolupůsobících dotčených správních úřadů nebo mezi stanoviskem úřadu, který pořizuje nebo vede řízení, a dotčeného správního úřadu, řeší je ve lhůtě 60 dnů nejblíže společně nadřízený správní orgán, jemuž příslušný úřad věc bez prodlení předloží. Nedojde-li ve stanovené lhůtě k dohodě nebo nemají-li správní orgány společně nadřízený správní orgán, projednají tyto rozpory ve stejné lhůtě věcně příslušné ústřední správní úřady.
2. Nedojde-li k dohodě mezi ústředními správními úřady ve lhůtě 60 dnů, řeší rozpor komise ustavená ministrem vnitra, složená z členů jmenovaných pro konkrétní případ vedoucími příslušných ústředních správních úřadů a z předsedy, jmenovaného ministrem vnitra.
3. Komise rozhoduje ve sboru většinou hlasů jmenovaných členů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise, jehož si její členové zvolí. O průběhu jednání a přijatých závěrech pořizuje předseda komise protokol. Závěry komise, které nemají povahu správního rozhodnutí, jsou pro rozhodování orgánů územního plánování nebo pro další řízení závazné. Na jednání komise se nevztahuje správní řád.

§ 191

Vztah ke správnímu úřadu

1. Na pořizování limitů využití území, rozboru podmínek udržitelného rozvoje, územní studie, politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje, územního plánu a na vydávání územního souhlasu se nevztahuje správní řád.
2. Na projednávání a schvalování vymezení zastavěného území, regulačního plánu a územního opatření se vztahují ustanovení správního řádu o opatřeních obecné povahy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 192

Žaloby ve věcech územního plánování

1. Vlastníci dotčených pozemků a staveb, obce a zástupci veřejnosti (§ 188) jsou oprávněni podat žalobu proti usnesení nebo opatření orgánu územního plánování. Na rozhodování o žalobě se vztahuje zvláštní právní předpis ^x) .
2. Pro rozhodování o žalobách proti správním rozhodnutím na úseku územního plánování platí zvláštní právní předpis ^x) .

Hlava II

§ 193

Projektová činnost a realizace staveb

1. Územně plánovací dokumentaci, dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, projektovou dokumentaci pro vydání povolení stavebního úřadu (§…), ohlašovaných staveb uvedených v § 4 odst. 7 věta druhá a pro realizaci takových staveb může zpracovat jen osoba, která má k této činnosti oprávnění podle zvláštního právního předpisu.^x) Dokumentaci ostatních ohlašovaných staveb [§ 4 písm.a) až e)] může též zpracovat osoba, která má vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb.
2. Provádět stavbu a její změnu může jako zhotovitel jen stavební firma, která při její realizaci zabezpečí odborné vedení stavby stavbyvedoucím, pokud v odstavci 3 a 5 není stanoveno jinak. Stavební firma zabezpečí, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.
3. Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět stavbu rodinného domu, její nástavbu a přístavbu a dále stavbu nebo její změnu, pokud stavební úřad takový způsob výstavby na žádost stavebníka povolí s ohledem na stavebně technickou nenáročnost stavby a jejího provádění a na požadavek zajištění bezpečnosti a ochrany okolí.
4. Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět rovněž

1. stavby pro individuální rekreaci,
2. ohlášené stavby (§ 128),
3. stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 127 odst. 1 písm. a), písm. b) body 2 až 4 a 9, písm. c) body 1, 6, 8 až 11, písm. d) body 5 až 8, písm. e), písm. f), písm. g) body 2 a 3 a písm. h),
4. pokud zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý.

1. U staveb a jejich změn uvedených v odstavci 3 a u změn stavby která je kulturní památkou je stavebník povinen zajistit odborné vedení stavby stavbyvedoucím a před zahájením stavby sdělit stavebnímu úřadu jeho jméno a adresu.

§ 194

Požadavky na stavby

1. Pro stavbu a její změnu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání (včetně užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace), ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.
2. Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby, jakož i jejich požadované vlastnosti, jsou stanoveny a ověřovány podle zvláštních právních předpisů^mnm).
3. Požadavky na stavby, které se uplatňují při jejich navrhování a provádění, podrobněji upraví prováděcí předpis.

§ 195

Stavební deník

1. Při provádění stavby a její změny vyžadující povolení stavebního úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u ohlašovaných staveb postačí jednoduchý záznam o stavbě. Povinnost vést stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě má zhotovitel stavby a u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku, dále technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, a koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.
2. Zhotovitel předá po dokončení stavby originál stavebního deníku stavebníkovi.
3. Náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě, podrobnosti jejich vedení a využití upraví prováděcí předpis.

§ 196

Obecné technické požadavky na výstavbu

1. Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné správní orgány jsou povinny při navrhování, umísťování, projektování, povolování, realizaci, užívání a odstraňování staveb a jejich změn postupovat podle obecných technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen “technické požadavky na výstavbu”).
2. Výjimku z technických požadavků je možné v odůvodněných jednotlivých případech povolit na žádost stavebníka pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, z nichž povolení výjimky tento předpis výslovně umožňuje a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby; řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného technickými požadavky.
3. O výjimkách z technických požadavků rozhoduje ve správním řízení stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci v dohodě se správním úřadem, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, jichž se odchylné řešení dotýká. Rozhodnutí může být vydáno v samostatném řízení nebo v řízení sloučeném s územním nebo stavebním řízení.
4. Obec může nařízením stanovit požadavky na výstavbu, kterými zabezpečí zachování tradičních urbanistických a architektonických hodnot v místě.

§ 197

Účely vyvlastnění

1. Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných opatření ve veřejném zájmu podle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit jen pro účely

1. umístění veřejně prospěšné stavby, která je uvedena ve schválené územně plánovací dokumentaci, včetně plochy nezbytné k zajištění jejího řádného užívání pro stanovený účel, a pro průmyslové zóny,
2. vytvoření území pro veřejně prospěšné využití, které jako takové je označeno ve schválené územně plánovací dokumentaci,
3. stavby a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu,
4. vyhlášení ochranného pásma nebo chráněného území,
5. asanaci (ozdravění) území,
6. vytvoření podmínek pro nezbytný přístup nebo příjezd k pozemku nebo stavbě.

1. Řízení o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, včetně příslušnosti k jeho vedení, upravuje zvláštní právní předpis.^oo)

__________________________________

§ 198

Vstupy na pozemky a do staveb

1. Pracovníci stavebních úřadů, orgánů územního plánování a dalších správních úřadů a osoby uvedenými orgány pověřené, jakož i autorizovaní inspektoři a soudní znalci, jsou oprávněni vstupovat s vědomím vlastníků do staveb a na pozemky, pokud plní úkoly pro účely územního plánování a stavebního řádu, zejména

1. při provádění kontrolní prohlídky stavby,
2. při opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí nebo opatření,
3. ke zjišťování stavu stavby a pozemku, včetně zjišťování vlastností základové půdy a horninového prostředí.

1. Do obydlí mohou osoby oprávněné podle odstavce 1 vstupovat jen pokud je to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení bezpečnosti a pořádku; toto omezení neplatí, pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti.
2. Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem. Pokud je to třeba, smí oprávněná osoba přizvat na pozemek a do stavby další osoby, a je-li to nezbytné též účastníky řízení.
3. Pokud vlastník pozemku nebo stavby bude bránit vstupu oprávněným osobám nebo jimi přizvaným osobám, může mu stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, povinnost umožnit vstup nařídit. Případné odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
4. V případě ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat anebo při přípravě a provádění neodkladného odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce nebo vyklizení stavby ve veřejném zájmu (§ ….) může oprávněná osoba vstoupit na pozemek a do stavby i bez vědomí jejich vlastníků. Tuto okolnost musí bez zbytečných odkladů vlastníku oznámit a uvést důvody, které k tomu vedly.
5. Oprávněné osoby i přizvané osoby jsou povinny dbát, aby při vstupu na pozemek nebo do stavby nedošlo ke škodě, které bylo možno zabránit.
6. Zvláštní právní předpisy o vstupu na pozemky nebo do staveb v okruhu zájmů obrany, bezpečnosti nebo jiného zájmu státu nejsou dotčeny.

§ 199

Expertní součinnost

1. V souvislosti s dohledem a uplatňováním svých zvláštních oprávnění může stavební úřad zabezpečit součinnost autorizovaného inspektora, znalce, specializovaného odborného nebo vědeckého pracoviště.
2. Půjde-li o opatření ukládané výhradně ve veřejném zájmu, kdy stav stavby a opatření stavebního úřadu nejsou vyvolány neplněním povinností vlastníka stavby, hradí náklady na expertní práce, zejména zpracování posudků, stanovisek a jiných podkladů stavební úřad. V ostatních případech nese podle okolností tyto náklady nebo jejich část vlastník stavby, popřípadě stavebník. Povinnost hradit náklady nebo jejich část uloží stavební úřad rozhodnutím.
3. Obdobně se postupuje, nařídí-li stavební úřad sejmutí a přezkoušení vzorků, zkoušky stavebních materiálů, popřípadě provedení jiných odborných úkonů a zkoušek.
4. Právní úprava úhrady dalších nákladů, zejména nákladů správního řízení, tím není dotčena.

§ 200

Evidence a ukládání dokumentace

Veškeré podklady pro správní řízení a dokumentaci týkající se stavby, jejího užívání a jiných opatření eviduje a ukládá příslušný stavební úřad a místně příslušný obecní úřad, který není stavebním úřadem. Tyto úřady jsou povinny umožnit osobám, které prokáží odůvodněnost svého požadavku, nahlížet do uložených podkladů a dokumentace stavby a pořizovat z ní výpisy. Při tom je třeba zajistit, aby nebyly porušeny zvláštní právními předpisy o ochraně utajovaných skutečností, ochraně osobních údajů a ochraně obchodního tajemství.^xx)

______________

Hlava III

Ochrana zvláštních zájmů a součinnost správních úřadů

Ochrana zvláštních zájmů

§ 201

1. Dotýká-li se řízení nebo postup podle tohoto zákona zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, rozhodne stavební úřad jen v dohodě, popřípadě se souhlasem dotčeného správního úřadu, který chráněné zájmy hájí. Dotčený správní úřad může svůj souhlas vázat na splnění podmínek stanovených ve svém stanovisku, popřípadě v jiném správním aktu nevydávaném ve správním řízení, v souladu se zvláštním zákonem, na jehož podkladě a v jehož rozsahu je oprávněn zájem chránit.
2. Stavební úřad zajišťuje vzájemný soulad požadavků uplatněných dotčenými správními úřady a začlení je do podmínek svého rozhodnutí. Pokud se nepodaří docílit vzájemného souladu stanovisek a požadavků, stavební úřad věc řeší jako rozpor podle § 190 odst. 1. Právo dotčených správních úřadů vydat samostatné správní rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu zůstává nedotčeno.
3. Stavební úřady a dotčené správní úřady, které vydávají stanoviska podle odstavce 1, jsou povinny spolupracovat. Zejména jsou povinny dbát, aby věcně související řízení na sebe navazovala, využívat všestranně výsledků těchto řízení, předávat včas, úplná a věcně správná stanoviska.

§ 202

1. Při plnění úkolů na úseku územního plánování a stavebního řádu je nutno dbát zájmů obrany a bezpečnosti státu.
2. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra mohou vymezit území, v nichž lze v zájmu zajištění obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra; tyto orgány mohou svůj souhlas vázat na splnění zvláštních podmínek pro umístění, provedení a užívání těchto staveb. Vymezená území oznámí stavebním úřadům.
3. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra mohou v územích určených podle odstavce 2 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí souhlas ke změnám stavby; náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní požadavek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra hradí tyto orgány.

§ 203

1. Dojde-li při řízení nebo postupu podle tohoto zákona k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo k archeologickým nálezům, stanoví stavební úřad v dohodě s příslušným dotčeným správním úřadem podmínky k zabezpečení zájmů státní památkové péče, ochrany přírody a archeologických nálezů.
2. Stavebník, stavební firma nebo osoba zabezpečující přípravu stavby či provádějící jiné práce podle tohoto zákona, neprodleně nález ohlásí stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče, popřípadě archeologickému ústavu nebo orgánu ochrany přírody. Učiní nezbytná opatření, aby nález nebyl poškozen nebo zničen a prováděné práce přeruší. Pokračovat v nich může na základě souhlasu stavebního úřadu vydaného po projednání s dotčeným správním úřadem podle odstavce 1.
3. Stavební úřad může vydané stavební povolení nebo dodatečné povolení stavby změnit nebo zrušit ve veřejném zájmu, dojde-li během provádění stavby k nálezu kulturně cenného předmětu, detailu stavby, jakož i k archeologickému nálezu, jehož význam potvrdí Ministerstvo kultury. To současně rozhodne, jak budou stavebníkovi uhrazeny prokázané náklady a ztráty vzniklé v souvislosti se změnu nebo zrušením vydaného stavebního povolení, v souvislosti s prodloužením doby výstavby nebo z důvodu nařízeného zvláštního režimu výstavby. Proti rozhodnutí Ministerstva kultury lze podat řádný opravný prostředek k soudu.

§ 204

Výjimky ze stavebního řádu

1. Pokud při vyhlášení krizového stavu nebo stavu ohrožení podle zvláštního právního předpisu ^{k.z. č.240/2000 Sb.,zák.č. 254/2000 Sb.)} anebo při hrozící živelní pohromě či náhlé havárii je třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných účinků mimořádné události, lze se v mezích odstavců 2 až 4 odchýlit od postupů stanovených tímto zákonem.
2. Opatření na stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i v provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se bezprostředně předchází důsledkům hrozící živelní pohromy nebo náhlé havárie, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám, mohou být zahájena bez předchozího povolení podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však musí být neprodleně oznámeno, že jsou taková opatření prováděna.
3. Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené živelní pohromou nebo náhlou havárií mají obnovit ve shodě s původními povoleními stavebního úřadu, postačí, že takové opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno; pro tento postup platí ustanovení § 129 obdobně s tím, že lhůta pro písemné sdělení stavebního úřadu, že proti obnovení stavby nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou údaje o stavbě, která má být obnovena, jednoduchý technický popis prací a dále právnická nebo fyzická osoba, která bude činnost provádět.
4. U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést ke zmírnění nebo odvrácení důsledků živelní pohromy nebo náhlé havárie stavby, může být

1. po projednání se stavebním úřadem omezen obsah návrhu (žádosti) a jeho příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,
2. po projednání se stavebním úřadem upuštěno od vydání územního rozhodnutí, popřípadě sloučeno územní řízení se stavebním řízením nebo s jinými řízeními podle tohoto zákona anebo stanoveno, že stavbu nebo terénní úpravy lze provést na základě jejich ohlášení,
3. stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k návrhu (žádosti), popřípadě jiné doklady budou předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně,
4. v odůvodněných případech vydáno předběžné povolení, v němž se stanoví lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich předložení se provede řízení a vydá rozhodnutí,
5. zkrácena lhůta pro provedení právního úkonu účastníků řízení, nejvíce však na polovinu tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem stanovené lhůty; o zkrácení lhůt musí stavební úřad informovat účastníky řízení při oznámení zahájení řízení.

1. Odvolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle odstavce 3 nemají odkladný účinek.

Hlava V

Přestupky

§ 205

1. Přestupku se dopustí ten, kdo

1. provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu s ním anebo takovou stavbu, její změnu, terénní úpravy nebo zařízení užívá,
2. neoznámí stavebnímu úřadu zahájení stavby, fázi výstavby pro provedení kontrolní prohlídky stavby, brání provedení kontrolní prohlídky, nesplní výzvu stavebního úřadu nebo neprovede opatření přijaté stavebním úřadem k zjednání nápravy,
3. jako stavebník nebo projektant anebo osoba odpovědná za odborné vedení realizace stavby nebo osoba vykonávající dozor nad realizací stavby se na výzvu stavebního úřadu nezúčastnil kontrolní prohlídky stavby,
4. odstraní stavbu, terénní úpravy nebo zařízení uvedené v 128 bez ohlášení, pokud ho pro odstranění bylo třeba,
5. znemožňuje pověřeným osobám vstup na svůj pozemek, stavbu nebo do ní § ,
6. přes výzvu stavebního úřadu neplní povinnosti, které má při výkonu stavebního dozoru.

1. Za přestupek podle písmene a) až f) lze uložit pokutou až do výše 200 000 Kč. Dopustí-li se tohoto protiprávního jednání právnická osoba, lze jí uložit pokutu do stejné výše.
2. Přestupku se dopustí ten, kdo

1. provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním anebo činnosti územním rozhodnutím zakázané,
2. jako stavebník provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
3. užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě stavebním povolením nebo v rozporu s účelem stavby provedené na základě ohlášení; stejně bude potrestán ten, kdo takové užívání stavby umožní jiné osobě,
4. užívá změnu stavby v rozporu s oznámením nebo osvědčením (§ 141,142) anebo v rozporu s povolenou změnou v užívání stavby; stejně bude potrestán ten, kdo takové užívání stavby umožní jiné osobě,
5. odstraňuje nebo odstraní stavbu, k jejímuž provedení bylo třeba stavební povolení, bez ohlášení, popřípadě bez povolení, jestliže stavební úřad na základě ohlášení stanovil, že je k odstranění stavby povolení třeba,
6. nepředloží ve stanovené lhůtě či rozsahu projektovou dokumentaci nebo jiné podklady pro nařízení nezbytné úpravy (§ 158 odst. 3) anebo neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 158 odst. 2) nebo neprovede ve stanovené lhůtě nutné zabezpečovací práce (§ 156)
7. neumožní oprávněným osobám vstup na svůj pozemek stavbu nebo do ní přes rozhodnutí stavebního úřadu, kterým byla povinnost umožnit vstup uložena,
8. přes výzvu stavebního úřadu neplní povinnosti k ochraně veřejných zájmů, které pro něj vyplývají z funkce stavbyvedoucího.

1. Za přestupek podle písmene a) až h) lze uložit pokutu od 10 000 Kč do 500 000 Kč. Dopustí-li se protiprávního jednání uvedeného v písmenech a) až g) právnická osoba, lze jí uložit pokutu ve stejném rozmezí.
2. Přestupku se dopustí ten, kdo

1. jako stavebník provádí novou stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
2. užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba, nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí,
3. užívá stavbu bez oznámení stavebnímu úřadu nebo přes zákaz stavebního úřadu (§ 141 odst. 2) anebo bez osvědčení k užívání (§ 142) nebo takové užívání stavby umožní jiné osobě,
4. přes rozhodnutí stavebního úřadu neudržuje stavbu do té míry, že její stav ohrožuje život nebo zdraví osob a zvířat anebo životní prostředí,
5. neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby nebo zařízení.

1. Za přestupek podle písmene a) až e) lze uložit pokutu od 25 000 Kč do 1,000 000 Kč. Dopustí-li se tohoto protiprávního jednání právnická osoba, lze jí uložit pokutu ve stejném rozmezí.

1. Přestupku se dopustí ten, kdo bez povolení nebo v rozporu s ním provádí stavbu v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo v nezastavitelném území či nezastavitelném pozemku (§ 2 odst.4,5) a ten, kdo neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění takové stavby. Za tento přestupek lze uložit pokutu od 50 000 Kč do 1,000 000 Kč. Dopustí-li se tohoto protiprávního jednání právnická osoba, lze jí uložit pokutu ve stejném rozmezí.
2. Protiprávního jednání uvedeného v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. a) se dopouští též stavební firma, která provádí stavbu jako zhotovitel^x). Za toto protiprávní jednání jí lze uložit pokutu ve stejném rozmezí.

§ 206

1. Dopustí-li se protiprávního jednání podle tohoto zákona obec, jejíž obecní úřad je příslušný vést řízení o přestupku, určí nadřízený orgán, který jiný obecní úřad provede řízení.
2. Řízení ve věcech přestupků, podmínky odpovědnosti, jakož i náležitosti rozhodnutí stanoví zvláštní zákon.^xx).

Vybírání a vymáhání pokut

Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštních právních předpisů.^xx)

  nahoru  

ČÁST PÁTÁ

§ 208

Přechodná ustanovení k části druhé zákona

1. Povinné subjekty (§ 2 odst. 14) poskytnou pro územně plánovací podklady nejpozději do 6 měsíců po nabytí účinnosti zákona úřadům územního plánování a krajským úřadům

1. informace o vzniku, pořízení, zpracování, nabytí účinnosti popřípadě schválení geografických informací (metadata),
2. geografické informace (§ 2 odst. 15).

1. Povinné územně plánovací podklady zpracují úřady územního plánování a krajské úřady pro své správní území do 12 měsíců po nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Zastavěné území obce bude v územních plánech obcí a územních plánech sídelních útvarů schválených před účinností zákona vymezeno podle § 11 a paragrafů následujících do 12 měsíců po nabytí jeho účinnosti na základě změny (§ 49 odst. 3). Po marném uplynutí této lhůty se v dotčeném území postupuje jako v území, ve kterém není zastavěné území vymezeno.
3. Urbanistické studie, územní generely a územní prognózy, zpracované přede dnem účinnosti tohoto zákona, které nepřesahují hranice působnosti jednoho úřadu územního plánování, prověří tento úřad ve spolupráci s dotčenými obcemi z hlediska jejich aktuálnosti; v ostatních případech prověří jejich aktuálnost orgán územního plánování krajského úřadu ve spolupráci s dotčenými úřady územního plánování. Úřad, který potvrdil aktuálnost, zapíše urbanistické studie, územní generely a územní prognózy do evidence územně plánovací činnosti. Po zveřejnění tohoto zápisu se urbanistické studie, územní generely a územní prognózy považují za územní studie ve smyslu tohoto zákona.
4. Zadání urbanistické studie, územního generelu nebo územní prognózy, rozpracovaných ke dni účinnosti tohoto zákona, se považuje za zadání územní studie.
5. Politiku územního rozvoje zpracuje ministerstvo a předloží ji vládě ke schválení do dvou let po nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Platná územně plánovací dokumentace, schválená přede dnem 1.7.1992, pozbývá platnosti uplynutím 3 let od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nebyla nahrazena územně plánovací dokumentací schválenou podle tohoto zákona.
7. Krajské úřady prověří územní plány velkých územních celků z hlediska aktuálnosti jednotlivých záměrů a splnění kriterií jejich nadmístního významu. Záměry vyhovující uvedeným hlediskům převezme bez věcné změny do návrhu zásad územního rozvoje; tyto záměry nepodléhají projednání s výjimkou posouzení ministerstvem z hlediska koordinace využívání navazujících území. Platnost územního plánu velkého územního celku je ukončena dnem nabytí účinnosti zásad územního rozvoje pro území těmito zásadami řešené nebo uplynutím lhůty pro jejich pořízení stanovené tímto zákonem.
8. Zásady územního rozvoje zpracuje (ALT. pořídí) krajský úřady a předloží je ke schválení zastupitelstvu kraje nejpozději do tří let po nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Platnost územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny schválenou po 1.7.1992, nahradí obec do 3 let od nabytí účinnosti tohoto zákona územním plánem nebo regulačním plánem. Jejím nahrazením nebo uplynutím lhůty stanovené pro její nahrazení je platnost této územně plánovací dokumentace ukončena. V případech, kdy nový územní plán nebo regulační plán nebyl ve stanovené lhůtě schválen z důvodu řešení rozporu, může ministerstvo na návrh obce platnost územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny prodloužit, nejdéle však o 1 rok.
10. Platné územní plány obcí a regulační plány, se podle tohoto zákona do 3 let upraví, projednají a schválí nebo nahradí novou územně plánovací dokumentací. V případech, kdy nedošlo ke schválení úpravy nebo nové územně plánovací dokumentace ve stanovené lhůtě z důvodu řešení rozporu, může ministerstvo na návrh obce lhůtu prodloužit, maximálně však o 1 rok. Platnost územních plánů obcí a neupravených regulačních plánů, schválených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ukončena nejpozději uplynutím uvedené lhůty.
11. Územní plány obcí, regulační plány a změny územně plánovací dokumentace, u kterých bylo ke dni účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, se podle tohoto zákona upraví, projednají a schválí; přitom činnosti ukončené před nabytím účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
12. Platné územní plány velkých územních celků jsou ve schváleném rozsahu závazné pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Platné územní plány obcí a územně plánovací dokumentace sídelních útvarů jsou závazné pro pořizování regulačních plánů schvalovaných zastupitelstvy obcí.
13. Kvalifikační předpoklad vzdělání a praxe splňuje fyzická osoba, která vykonává ke dni účinnosti tohoto zákona územně plánovací činnost na krajském úřadu nebo obecním úřadu a má příslušné osvědčení zvláštní odborné způsobilosti uděleného Ministerstvem vnitra přede dnem účinnosti tohoto zákona podle zvláštních předpisů^z).
14. Osvědčení zvláštní odborné způsobilosti udělená Ministerstvem vnitra přede dnem účinnosti tohoto zákona podle zvláštních předpisů^z) nepozbývají platnosti, pokud jeho držitelé do 5 let po nabytí účinnosti zákona vyhoví při ústní rozdílové zkoušce podle § 124 odst. 7.
15. Členové zkušební komise jmenovaní podle § 124 odst. 7 se považují za fyzické osoby splňující kvalifikační předpoklady podle § 124. Za osvědčení se v tomto případě považuje jmenování členem zkušební komise. Osvědčení má platnost 10 let od ukončení působení v komisi a jeho platnost může být prodloužena podle § 124 odst. 7.