Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj pro další postup stavebních úřadů a vlastníků staveb po povodních

1. I. Základní pokyny pro návrat do stavby po povodni
2. II. Postup při obnově stavby zcela nebo zčásti povodní zničené
3. III. Ochrana osob a území před důsledky živelní pohromy

I. Základní pokyny pro návrat do stavby po povodni

Orgány místní správy

Je přirozené, že se evakuovaní lidé snaží po opadnutí vod co nejrychleji vrátit do svých domovů, aby mohli začít s jejich očistou a odstraňováním škod. Musíme však před tímto překotným návratem všechny varovat. Nutný je odborný posudek statika o tom, že stavba nebyla narušena. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), Český svaz stavebních inženýrů (ČSSI) a Fakulta stavební ČVUT již nabídli svoji pomoc při zjišťování statiky domů. Je proto na orgánech místní správy, t.j. krajských úřadech, okresních úřadech a stavebních úřadech, aby se spojili ve svých místech s oblastními pobočkami těchto organizací.

Stavební úřady

Stavební úřady musí, pokud již tak neučinily, získat seznamy statiků, tedy osob oprávněných k provádění statických posudků, kteří působí v konkrétním postiženém místě. Oprávněné osoby (které mají oprávnění k montáži, opravám, údržbě a revizi plynových či elektrických zařízení elektrických strojů a přístrojů), musí zjistit, zda jsou funkční a bezpečné rozvody elektřiny, plynu a instalace plynových a elektrických zařízení. Nutné je také zkontrolovat funkčnost odkanalizování stavby.

Hlavní hygienik

Stavby je nutno nejen mechanicky očistit, ale především zajistit desinfekci staveb a všech předmětů, které se dostaly do styku s povodňovou vodou, o jejímž znečištění nelze pochybovat. V tomto ohledu hlavní hygienik vydal srozumitelné pokyny a po své linii organizuje vše, co je z hlediska hygieny v postižených oblastech nutné.

Účel opatření

Zmíněnými opatřeními se ověřuje, zda má stavba potřebnou stabilitu, není stavem plynových a elektrických zařízení ohrožena její požární bezpečnost a jsou splněny požadavky hygieny, a tím je tak v souhrnu zajištěno bezpečné užívání stavby.

nahoru

II. Postup při obnově stavby zcela nebo zčásti povodní zničené

a) Předpisy stavebního práva pamatují na případy, kdy ke zničení nebo poškození staveb došlo v důsledku živelních pohrom nebo náhlých havárií. Jde o § 49 vyhl. č. 132 /1998 Sb., kterým jsou na základě zmocnění v § 143 odst. 1 písm. g) stavebního zákona stanoveny úlevy ze stavebního zákona pro odstraňování následků živelných pohrom a náhlých havárií staveb.

Obnova bez stavebního povolení

Jestliže stavba byla poškozena nebo zničena a vlastník ji chce obnovit ve shodě s původním stavem, může začít s její obnovou bez stavebního povolení, ale musí před zahájením stavby tuto skutečnost ohlásit stavebnímu úřadu. V ohlášení uvede údaje o stavbě, na které mají být práce provedeny, jednoduchý technický popis prací a kdo je bude provádět. Doklad o vlastnictví může být v tomto případě nahrazen čestným prohlášením.

Přístup k dokumentům z archivů

Pokud vlastník již nemá dokumentaci stavby, která má být obnovena, měla by být na stavebním úřadě, který je povinen takové doklady archivovat nebo na příslušném obecním úřadě, kterému je stavební úřad povinen kopie rozhodnutí i ověřenou dokumentaci posílat. Ještě před úplným dokončením obnovovacích prací musí vlastník stavby ve vlastním zájmu oznámit stavebnímu úřadu, kdy budou práce dokončeny, zejména je-li na toto včasné oznámení vázána některá z finančních pomocí. Též ve vlastním zájmu musí být obnova stavby provedena v souladu s původním stavem.

Jestliže se poškozená nebo zničená stavba obnovuje ve shodě s původním povolením, postačí pro provádění prací ohlášení stavebnímu úřadu. Jde o úlevové ustanovení, a proto nelze aplikovat ustanovení § 57 odst. 2 stavebního zákona a vázat započetí prací na sdělení stavebního úřadu, že proti stavbě nemá námitek, popřípadě na uplynutí 30 dnů ode dne ohlášení.

b) Hodlá-li vlastník poškozené stavby odstraňovat následky povodně tak, že na stavbě provede oproti původnímu určité změny spočívající zejména ve výšce stavby, rozšíření jejího půdorysu, anebo stavba byla povodní zcela zničena a její vlastník hodlá stavět stavbu novou, odlišnou od stavby původní, je nutno podle § 49 odst. 3 vyhl.č. 132/1998 Sb. se stavebním úřadem projednat, zda bude pro realizaci takové stavby vydáváno stavební povolení včetně územního rozhodnutí, anebo zda postačí i v tomto případě ohlášení (§ 49 odst. 3 písm. b) vyhlášky).

Možnost zkrátit stavební řízení

Zmíněné ustanovení předpokládá, že je možno po projednání se stavebním úřadem omezit jak obsah návrhu (žádosti), tak jeho příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro vydání rozhodnutí. Stavební úřad může na základě těchto omezených podkladů vydat rozhodnutí, jímž se stavba povoluje, ale současně může stanovit, které doklady předepsané právními předpisy jako přílohy k návrhu, popřípadě jiné doklady budou předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně.

Předběžné povolení

Stavební úřad může upustit od vydání územního rozhodnutí, popřípadě sloučit územní řízení se stavebním řízením. Upustit od územního rozhodnutí by stavební úřad měl vždy, je-li schválen územní plán obce, regulační plán, anebo nejsou-li tyto dokumenty schváleny. Nelze-li v konkrétním případě stavbu realizovat na základě ohlášení, protože je nutno provádění stavby zabezpečit podmínkami stavebního povolení, může stavební úřad vydat předběžné povolení (§ 49 odst. 3 písm. d) vyhlášky), na jehož podkladě je možné zahájit stavební práce.

V předběžném povolení stavební úřad stanoví lhůtu dodatečného předložení podkladů, a po jejich předložení provede řízení a vydá rozhodnutí o povolení stavby. V každém případě je však třeba se vyvarovat povolování nových staveb v záplavových územích, a proto si vždy vyžádat stanovisko vodoprávních úřadů.

c) Výše uvedený postup nelze omezovat pouze na stavby pro bydlení. Také pro obnovu energetických staveb a staveb pro dopravu platí stejná ustanovení uvedená zde pod bodem a) a b). Navíc podle § 56 písm. g) stavebního zákona se pro stavební úpravy elektrických vedení bez omezení napětí nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, jestliže se nemění jejich trasa.

nahoru

III. Ochrana osob a území před důsledky živelní pohromy

Mimo tato úlevová opatření si likvidace důsledků živelní pohromy vyžádá i další opatření podle stavebního zákona, kterých si musí být stavební úřady vědomy.

a) Nařízení zabezpečovacích opatření

Jde o případy, kdy stavba svým stavem ohrožuje životy a zdraví osob, popřípadě hospodářské nebo kulturní hodnoty, a není nutné stavbu odstranit. V tomto případě stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení neodkladných zabezpečovacích prací (§ 94 stavebního zákona). Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nezajistí-li provedení zabezpečovacích prací vlastník stavby sám, stavební úřad ve spolupráci s obcí zajistí jejich okamžité provedení prostřednictvím právnické nebo fyzické osoby, která je k provedení prací odborně vybavena.

Financování neodkladných zabezpečovacích prací

Neodkladné zabezpečovací práce se sice provádějí na náklad vlastníka stavby, ale stavební zákon připouští poskytnutí stavebního příspěvku. Mimo to je z hlediska financování těchto prací potřeba sledovat programy podpory osobám poškozeným živelní pohromou, které jsou postupně ústředními úřady, jmenovitě Ministerstvem pro místní rozvoj, přijímány.

Nutné údaje v Rozhodnutí

Rozhodnutí, kterým se ukládá provedení neodkladných zabezpečovacích prací, musí obsahovat základní údaje o stavbě, jako je její stáří, materiál nosného zdiva, stavebně technický popis stavby, ze kterého spolu se statickým posouzením musí být zřejmé, že stavbu není nutno ihned odstranit, ale neodkladné zabezpečovací práce je třeba provést ve stanoveném rozsahu. V rozhodnutí proto musí být uvedeno, v jakých opatřeních zabezpečovací práce spočívají. Současně musí být uvedeno, zda lze zabezpečovací práce na stavbě provádět za jejího současného užívání, nebo jestli bude nutné stavbu vyklidit.

b) Vyklizení stavby

Stavební úřad nařídí vyklizení stavby, je-li její stav takový, že bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob (§ 96 stavebního zákona). Toto nařízení se provádí formou rozhodnutí, proti kterému podané odvolání nemá odkladný účinek. Rozhodnutí lze dotčeným osobám oznámit i ústně, což stavební úřad nezbavuje povinnosti doručit písemné vyhotovení neprodleně. Stavební zákon ani jiný právní předpis nedefinuje pojem "neprodleně", a proto je třeba toto ustanovení interpretovat vzhledem k místním podmínkám, za kterých bylo toto mimořádné opatření přijato.

Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy se v době vyhlášeného krizového stavu postupuje zákona č.239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, kdy lze nařídit evakuaci osob, popřípadě stanovit i jiná dočasná omezení.

c) Odstranění staveb

Stavební úřad nařídí odstranění stavby z vlastního podnětu nebo je povolí na žádost vlastníka. Z vlastního podnětu nařídí odstranění stavby v případě, že jejím závadným stavem je ohrožen život nebo zdraví osob a stavbu nelze hospodárně opravit. Byla-li stavba odstraněna působením vody nebo jako následek povodně, musí vlastník zřícené stavby tuto skutečnost oznámit stavebnímu úřadu, a to jak pro potřeby výstavby nového objektu, tak pro potřebu poskytnutí finanční pomoci.

Důležité upozornění

Zásadně je třeba dbát, aby v zátopových územích nebyla povolována nová výstavba bytových domů ani jiných staveb, které nesouvisí s vodním tokem a nemají nic společného s technickou infrastrukturou (komunikace, mosty a pod.) nebo nepatří podnikatelským subjektům vázaným na vodní tok.

Je-li nutno v aktivních zátopových územích povolit novou stavbu, musí se dbát na to, aby měla základní technické parametry odpovídající ochraně před povodněmi a byla provedena z materiálů dostatečně odolných vodě a proti nárazům plovoucích předmětů.

zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj