Informace o příčinách poruch stropů Hurdis

Shrnutí posledních událostí

V posledních několika týdnech, zejména po pádu stropu v Nerudově gymnáziu v Praze, prudce stoupla mediální diskuse o příčinách poruch stropů Hurdis. Na základě informací od Technického zkušebního ústavu (TZÚS) se v médiích uvádí 40 spadlých stropů za posledních 5 let, zatímco v evidenci firmy HURDIS je takových případů 22. TZÚS o zbylých stropech nikdy neposkytl nikomu žádné podložené informace, takže se ani neví, zda se jedná o hurdisové stropy firmy Alois Flachs – Hurdis nebo jiného výrobce tohoto materiálu, případně jiný typ stropní konstrukce. Odborná i laická veřejnost je haváriemi stropů pochopitelně silně znepokojena. Problematikou se zabývá několik pracovních kolektivů i jednotlivců, jejich názory jsou však často protichůdné a navíc jsou mnohdy nekvalifikovaně zkreslovány a vytrhávány z kontextu. Situace je natolik vážná, že takové počínání lze hodnotit jako nezodpovědnost vůči veřejnosti. Všichni si kladou stejnou otázku: “Co je hlavní příčinou havárií stropních konstrukcí Hurdis?”

Trocha historie a vysvětlení základních příčin havárií

Hurdisky se vyráběly v naší zemi již za první republiky. Tehdejší návody k použití a montážní postupy vždy nařizovaly dávat na hurdisky nejprve škváru a poté další vrstvy, např. beton. Výrobce Slavík v roce 1946 (V Hrochově Týnci) udává v montážním postupu doslova: “Do rozponu 300 cm se na hurdisky dává malta. Nad 300 cm jen pouze škvárobeton”. V roce 1979 vydalo Ministerstvo výstavby a techniky publikaci “Konstrukční a technologická pravidla pro svépomocnou výstavbu”, kde nařizuje provést na hurdiskách cementový potěr 10 až 20 mm a vyplnit prostor nad hurdiskami sutí nebo škvárou.

Po roce 1990 byla značná stagnace ve stavebnictví. Kolem roku 1994 začalo postupně docházet k oživování stavební výroby a také docházelo k zakládání velkého množství stavebních firem, z nichž mnohé neměly s hurdiskovými stropy patřičné zkušenosti.

Některé z těchto firem se dopouštěly řady chyb a nepřesností při montážích stropů Hurdis. Mezi největší chyby například patří:

• nepoužívání předepsaných I profilů a nesprávné zacházení s patkami.
• vrstva malty na patkách pro uložení hurdisek není 15 až 20 mm, ale někdy chybí vůbec – patky a hurdisky jsou často uloženy na sucho,
• patky se nevyrovnávají, což vede k tomu, že jsou desky Hurdis špatně uloženy,
• nevytvoření separační vrstvy na horní části desek Hurdis (cementový potěr tl. 10 mm, výše polystyren, asfaltová lepenka nebo jakýkoliv sypký zásyp – škvára, keramzit, perlit, suť, atd.). Tato separační vrstva je důležitá pro odstranění přímého působení smršťujícího se betonu na keramickou desku Hurdis.

Pokud se při zhotovování stropu nedodrží základní pravidla montáže a to zejména nevytvořením již zmíněné separační vrstvy, která je nahrazena betonem o tloušťce několika centimetrů, vznikají vlivem smršťování betonu a částečně vlhkostní roztažností cihlářského střepu ve stropní konstrukci obrovské síly ve vodorovném směru. Ty dále způsobují svislé přetváření ve stěnách hurdisky čímž dojde k jejímu porušení (např. v laboratořích firmy Geobrick vodou neošetřovaný beton B20 dosáhl hodnoty smrštění již za 12 dnů cca 0,7 mm/m v běžných atmosférických podmínkách, což je několikanásobně více než činí vlhkostní roztažnost cihlářského střepu ve stejném prostředí). Při použití betonu přímo na hurdu dochází k součtu obou objemových změn, což působení vlivu smršťování betonu ještě zvýrazňuje.

Po posouzení havarovaného stropu v pražském Nerudově gymnáziu bylo TZUS Praha zjištěno, že stavební firma zde použila nesprávné I profily (I 26), patky s hurdiskami byly smontovány “na sucho” a na hurdiskách chyběla separační vrstva pod konstrukčním betonem. Přitom v projektové dokumentaci byla skladba stropu navrhnuta správně. Proč se však správného návrhu stavaři nedrželi, zůstává záhadou. Stavební firma, která tento strop špatně zhotovila, si je nyní dobře vědoma své hrubé chyby porušení montáže a proto také v současné době v gymnáziu provádí opravu havarovaného stropu. Díky kampani vedené v některých mediích však neoprávněně značně utrpěla pověst hurdy, jejího výrobce i celého systému.

Z praxe a také z výsledků experimentálních zkoušek lze tedy odvodit, že hlavní příčinou havárií stropního systému Hurdis je nedodržení technologického postupu montáže a to především nanesením betonu o tloušťce několika centimetrů přímo na horní plochu desek Hurdis.

Za další nedostatky lze považovat výše uvedené ukládání hurd a patek "na sucho" a používání I profilů nevhodných rozměrů).

Odpověď je docela jednoduchá: zhotovení separační vrstvy se nesmí podceňovat. Jednak z technologického hlediska – strop není vystaven přímému působení smršťování betonu, ale také z ekonomického hlediska – pokud použijete například stabilizovaný polystyren o tloušťce 8 cm, dostanete tepelný odpor kolem 2,8 kW/m², díky němuž jsou úniky tepla nižší, což vám šetří náklady za vytápění.

Se vzrůstající cenou ocelových profilů postupně začíná ustupovat tradiční stropní konstrukce tvořená ocelovými I profily a stropními deskami HURDIS. Tyto profily jsou nahrazovány speciálními keramickými nosníky HF, jejichž cenová hladina je mnohem nižší než u ocelových profilů.

Nosníky jsou přímo určeny pro uložení stropních desek Hurdis - odpadá použití patek. Tato stropní konstrukce je zejména vhodná pro svépomocnou výstavbu rodinných domů, protože montáž je možno provádět ručně bez potřeby těžké techniky.

Stropní systém HURDIS v použití CSD HURDIS + HF nosník uvítají také stavební firmy při výstavbě rodinných a bytových domů, a to hlavně díky tomu, že jeho montáž je velmi rychlá a jednoduchá.

Navíc získáte jedinečnou homogennost keramických materiálů na rozdíl od kombinace keramické hurdisky s ocelovým I profilem, který je samotný poměrně drahý a neekonomický při montáži.

Firma Alois Flachs – Hurdis je schopna všem zákazníkům navrhnout a také přepočítat skladbu stropu z ocelových I profilů na keramické nosníky HF a potom je dodat až na stavbu. Všechny tyto služby jsou poskytovány zákazníkům zdarma.

Trocha statistiky

V České republice se každý rok prodá okolo 1.650 tisíc m² hurdiskových stropů, což je zhruba 33 tisíc místností o ploše 50 m². Pokud ročně dochází k haváriím cca 6 stropů, domníváme se, že poruchy jsou ovlivněny nevhodným technologickým postupem při konstrukci a nikoliv materiálovou skladbou hurd či jejich výrobou. Uvedená, byť zjednodušená statistika je naopak důkazem dobré kvality tvarovek CSD Hurdis i celého systému hurdového stropu.

Firma Alois Flachs – Hurdis se po celou dobu své existence snažila a snaží neustále udržovat potřebnou kvalitu stropních desek Hurdis tak, aby jakost co nejvíce vyhovovala požadovaným parametrům. Celý proces sledování kvality od těžby a zpracování surovin, přes vlastní technologický proces výroby až po sledování konečné kvality střepu je zajišťován nejen vlastní laboratoří, ale a to především, ve spolupráci s odbornými firmami a ústavy jako jsou např.: Geobrick Brno, VUT FAST Brno, Qualiform Brno, TZUS Praha a Brno, Kloknerův ústav Praha, skupina prof. ing. Tichého CSc., prof. ing. Rojík DrSc. atd.

Největší výrobce stropních desek Hurdis v ČR - Alois Flachs-Hurdis poskytuje záruku na své výrobky všem zákazníkům, kteří je při montáži použili správným způsobem, tzn. dodrželi stanovený montážní postup. Za těchto podmínek je záruka garantována po celou dobu životnosti stavby (pozn.: v původním návrhu technologického postupu montáže stropů uváděla firma Flachs-Hurdis jako separační vrstvu mezi hurdiskou a zásypem či izolací, cementový potěr o síle 10 mm jak je uvedeno výše. Po zjištění, že řada stavebníků i projektantů toto nedodržuje a po objasnění příčin havárií stropů z tohoto článku vyplývající, doporučujeme nově jako separační vrstvu používat např. separační vápenocementovou nebo vápennou maltu).

Pokud si stavebníci a investoři nejsou jisti, zda mají strop zhotoven správným způsobem dle technologického postupu, je nejvhodnější zkontrolovat stavební deník, případně ve spolupráci s odbornou firmou provést sondu (vývrt) do stropní konstrukce s posouzením skladby stropu a statiky stavby. Jestliže budou zjištěny některé z výše popsaných chyb, tak by měl jejich nápravu zajistit subjekt, který porušil technologický postup montáže (buď projektant nebo stavební firma).

Na základě důkladných analýz, proč stropy z hurdisek padají, došli experti ministerstva k závěru, že chyba není v kvalitě hurdisek, ale je v tom, že projektanti nebo stavební dělníci nedodrželi správný montážní postup. “Výrobky jsou v pořádku”, zní prohlášení ministerstva, ve kterém je dále řečeno, že se na kvalitě stropů podepsal i špatný stavební dozor. Špatně smontované stropy, které by mohly být rizikovými, budou v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj na náklady státu zkontrolovány nebo případně opraveny.

Firma Alois Flachs – Hurdis věří, že tento článek přispěje k objasnění diskutovaných havárií stropů a doufá, že zákazníci budou i nadále se stropním systémem Hurdis spokojeni a že jim bude při správné montáži spolehlivě sloužit tak jak doposud slouží desetitisíce těchto stropů v naší republice postavených.