Do takového stavu se ale rozlehlá budova dostane nejdřív za tři až čtyři roky. Její obnova se bude odvíjet od toho, jak bude spolek úspěšný při získávání dotací. Oprava domu, jehož historie sahá minimálně do 16. století, si vyžádá odhadem sedm milionů korun.
Bývalý hostinec dnes dobrovolníci vyklízeli kvůli řemeslníkům, kteří ještě letos provedou nejnutnější práce. "Dům je v havarijním stavu, především krovy, zatéká sem. A tak je třeba šikovný tesař, který by podepřel konstrukci domu a instaloval provizorní krytinu," nastínil Havelka. Bez toho by další zimu dům už nemusel přežít. Zřícená je například pavlač a propadnutí hrozí i při chůzi v první patře.
Provoz hostince sice skončil ve 20. letech minulého století, i poté byl ale dům částečně obývaný. Poslední majitel ho však využíval jen občas, jako chalupu. Dokládá to například moderní jističová skříň, která se nachází vedle stále ještě funkčního archaického pákového jističe. Bez sepnutí spínače starého asi sto let by elektřina v domě nefungovala. Podle Havelky se ale nyní neodvažují elektřinu v navlhlém domě používat.
Při úklidu se podařilo najít několik zajímavých předmětů, které by v budoucnosti mohly obohatit interiér muzea. Například tesařskou stolici z 19. století na výrobu šindele, prvorepublikový lidový betlém, ozdobný pánský opasek, album starých fotografií či podobizny původních obyvatel hostince, Mařenky a Toníčka, kteří v mladém věku zemřeli na počátku minulého století na tuberkulózu. Objevit se podařilo i deskovou hru z doby Rakouska-Uherska nebo první republiky, jugoslávské časopisy pro ženy z roku 1922 či německy psanou učebnici matematiky z roku 1943. "Našli jsme i výtisk Týdeníku aktualit z 27. listopadu 1989, kde se ale o událostech 17. listopadu nic nepíše," dodal Havelka.
Roubený hostinec patří mezi tři Podjakubské roubenky, o jejichž záchranu spolek usiluje. Dalšími jsou Jíslova rychta a Najmanova chalupa. Každá budova je zástupcem nějaké sociální skupiny - rychtář, hostinský, chudý rolník. "Domy jsou opuštěné a chátrající, ale díky tomu rovněž konzervované ve své čisté selské podobě z 18. až 19. století," konstatoval předseda spolku. Z hlediska lidové architektury i kultury je podle něj Českodubsko jedinečný a svébytný region, na čemž mělo podstatný vliv dřívější osídlení. "Byl to takový český ostrov v německém moři," poznamenal Havelka.
Fotografie byly použity s laskavým svolením občanského sdružení Dubáci.
![OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]](/img/_/12513/od_kotva_2014_tn.jpg "OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]")
Sdílet / hodnotit tento článek