REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Povolování staveb více o tématu

Koordinované závazné stanovisko – co to je a kde to získat?

Pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby rodinného domu může stavební úřad (SÚ) vyžadovat koordinované závazné stanovisko. Kde jej získat? Kdo ho vydává? Co to koordinované stanovisko vlastně je? Co všechno stanovisko obsahuje? A jak se bránit, pokud jej úřad odmítne vydat?
Zdroj: Fotolia.com - takasu

Ve správních řízeních i jiných úkonech stavebního úřadu podle stavebního zákona spolupůsobí i tzv. dotčené orgány, které vydávají závazná stanoviska. Kdo je dotčeným orgánem upravuje § 136 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Pro různé typy a druhy staveb pochopitelně existuje i rozdílný okruh a počet dotčených orgánů. Nejčastěji však tuto funkci plní ochrana životního prostředí, památková péče, dopravní napojení, soulad s územně plánovací dokumentací atd.

Stavební zákon (SZ), mimo jiné, požaduje i po projektantovi působit v součinnosti jak s příslušnými orgány územního plánování, tak i dotčenými orgány (§159 SZ). Proto je povinností projektanta konzultovat příslušný záměr, již v průběhu zpracování dokumentace či projektové dokumentace, s dotčenými orgány tak, aby jejich zásadní požadavky a připomínky mohly být zapracovány do příslušné dokumentace před jejím dokončením a nemohlo potom následně, při vydávání „konečného“ závazného stanoviska, docházet k zásadním rozporům a novým požadavkům od dotčených orgánů příp. vydání negativního stanoviska. Projektant rovněž zodpovídá za koordinaci požadavků vyplývajících ze závazných stanovisek dotčených orgánů.

Pro příslušná povolení pak musí stavebník doložit i potřebná závazná stanoviska dotčených orgánů ke své žádosti, což vyplývá z ustanovení stavebního zákona i jednotlivých příloh vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu.

Pro získání závazného stanoviska je nutno předložit dotčenému orgánu dokumentaci či projektovou dokumentaci zamýšleného stavebního záměru. Pokud se bude jednat o náročný záměr, pak počet dotčených orgánů bude pochopitelně četnější než např. u rodinného domu a tomu bude pochopitelně odpovídat i počet vyhotovení příslušné dokumentace pro získání potřebných závazných stanovisek.

Existuje však možnost i určitého „zjednodušeného postupu“ při získávání těchto závazných stanovisek dotčených orgánů a to je tzv. koordinované závazné stanovisko. Ne vždy a ve všech případech je možno tohoto postupu využít. Lze jej uplatnit pouze tehdy, pokud je dotčeným orgánem tentýž orgán veřejné správy, což je např. u obcí s rozšířenou působností, u statutárních měst nebo krajských úřadů.

Uvedený postup umožňuje § 4 odst. 7 stavebního zákona

(7) Je-li dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž orgán veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které hájí. Koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko lze vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Ustanovení správního řádu o společném řízení se použijí přiměřeně.

Zdroj: Fotolia.com - auremarZdroj: Fotolia.com - auremar

Jaký je konkrétní postup a o které dotčené orgány se jedná?

V daném případě žadatel či stavebník požádá na příslušném obecním úřadě o vydání koordinovaného závazného stanoviska s doložením pouze jednoho vyhotovení příslušné dokumentace či projektové dokumentace. V žádosti musí být konkrétně uvedeno, podle kterého právního předpisu je závazné koordinované stanovisko požadováno, aby se příslušné orgány mohly ke stavebnímu záměru na základě doložené dokumentace vyjádřit. Zpravidla se jedná o některé z následujících předpisů:

  • zákon. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
  • zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů
  • zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

Pro vydávání koordinovaného závazného stanoviska je na příslušném úřadě tzv. koordinátor (osoba nebo organizační složka), který podle vnitřních předpisů úřadu provádí koordinaci a vydání tohoto stanoviska. Prakticky to znamená, že zajistí, aby si dotčené orgány příslušnou dokumentaci předávaly a každý se vyjádřil v rámci své působnosti. Výsledkem pak je koordinované závazné stanovisko, které musí obsahovat příslušnost každého dotčeného orgánu, ustanovení, kterým je založena jeho působnost k vydání závazného stanoviska, výrok o souhlasu či nesouhlasu, popř. stanovení podmínek a odůvodnění.

Pro žadatele či stavebníka to tedy představuje výrazné zjednodušení, a to nejen v počtu podaných žádostí dotčeným orgánům ale i příslušné dokumentace či projektové dokumentace. Na webových stránkách obcí, které tato koordinovaná závazná stanoviska vydávají, jsou zpravidla uvedeny náležitosti žádosti pro vydání koordinovaného závazného stanoviska i kterých právních předpisů se toto koordinované stanovisko na jejich úřadě bude týkat.

Koordinované závazné stanovisko není samostatným rozhodnutím ve správním řízení, je podkladem pro vydání „konečného rozhodnutí“ stavebního úřadu, přičemž jeho obsah je závazný pro výrokovou část příslušného rozhodnutí stavebního úřadu.

Koordinované závazné stanovisko nelze vydat, pokud jsou jednotlivé veřejné zájmy v rozporu to znamená, že jednotlivá závazná stanoviska dotčených orgánů jsou rozporná.

Z výše uvedeného je zřejmé, že i když získáme koordinované závazné stanovisko, přesto si budeme nuceni opatřit ještě další jednotlivá závazná stanoviska, a to u těch dotčených orgánu, které nejsou součástí žádného obecního úřadu. Prakticky se to týká hygienika, hasičů, policie, báňského úřadu atp. V těchto případech žádné zjednodušení neexistuje.

Jaké opravné prostředky lze vůči koordinovanému závaznému stanovisku uplatnit?

Postup je naprosto stejný jako u každého jednotlivého závazného stanoviska dotčeného orgánu. Upravuje to § 149 správního řádu. Nezákonné závazné stanovisko lze zrušit nebo 
změnit v přezkumném řízení, podle § 94 odst. 1 správního řádu, k čemuž je příslušný nadřízený orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko příp. koordinované závazné stanovisko.

Ing. arch. Zdena Umlášková

Je autorizovanou inženýrkou v oboru pozemní stavby, členkou stavovského soudu ČKAIT. Vystudovala VUT v Brně, obor architektura a stavba měst, a dvouleté postgraduální studium. Má třicetiletou praxi na stavebním úřadě I. a II. stupně, z toho 10 let jako vedoucí Odboru územního a stavebního řízení na Magistrátu města Brna. Přes dvacet let působí jako lektor a vyučující v oblasti stavebního práva na VUT Brno.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Povolování staveb

  1. Příručka Jak na povolení rodinného domu
  2. Jak vyřídit stavební povolení a nezbláznit se
  3. Kdo je stavebník, co je to stavba nebo dokumentace? Pojmy stavebního zákona
  4. Co všechno je potřeba pro stavbu rodinného domu? Pozemek, povolení, dozor...
  5. Staré domy, nové předpisy. Co dnes musí splňovat nemovitosti, které se postavily v minulosti?
  6. Kolaudace: Co to je, jaká byla v minulosti, jaká je dnes. Co chystá nový stavební zákon?
  7. Nový stavební zákon v kostce: Přechodné období, délka řízení, noví pracovníci úřadů
  8. Nový stavební zákon v kostce: Projektová dokumentace, uznávání podkladů a vydaná oprávnění
  9. Nový stavební zákon v kostce: Kolaudace a dodatečné povolování černých staveb
  10. Urychlí se povolení rodinného domu již nyní? Změny stávajícího stavebního zákona od ledna 2021
  11. Novela stavebního zákona od ledna 2021: Užívání rodinného domu máte povinnost hlásit i když se nekolauduje
  12. Změny pro stavebníka rodinného domu po novele stavebního zákona od ledna 2018
  13. Užívání rodinného domu a zápis do katastru nemovitostí po 1. 1. 2018 bez kolaudace
  14. Proces schvalování staveb přehledně. Platnost od ledna 2018
  15. První krok k povolení stavby: Územní řízení. Platnost od ledna 2018
  16. Územní souhlas: Umístění jednoduchých staveb a záměrů od ledna 2018
  17. Zjednodušené územní řízení dle novely stavebního zákona od ledna 2018
  18. Stavební povolení dle novely stavebního zákona od ledna 2018
  19. Ohlášení jednoduchých staveb v platnosti od ledna 2018
  20. Kdy je nutné stavební povolení pro altán, pergolu nebo přístřešek?
  21. Zájemci o mobilní domek se mýlí v zákoně. I dům na kolech často potřebuje souhlas stavebního úřadu
  22. Stavba dočasná: Na jak dlouho se povoluje, z čeho má být postavená a kdy se odstraňuje?
  23. Chcete zbourat dům či garáž? Kdy potřebujete povolení k odstranění stavby
  24. Změna stavby není jen tak. Kdy je nutné změnu nahlásit a kdy je nutné povolení
  25. Dostavěli jste dům? Nezapomeňte na důležité papírování! Co musíte udělat po dokončení stavby
  26. Dejte pozor na účel stavby. Jak je to s bydlením v ateliéru nebo v kanceláři
  27. Jak dlouho platí stavební povolení? Dejte si pozor na termíny
  28. Zastavěná plocha stavby - jak se změří a co všechno se do ní počítá?
  29. Novela zákona o ochraně před hlukem klade nové povinnosti na stavebníky rodinných domů
  30. Stavba neoprávněná a nepovolená: Jaký je v tom rozdíl?
  31. Koordinované závazné stanovisko – co to je a kde to získat?
  32. Co je to EIA a k čemu je dobrá?
  33. Jaké lhůty má stavební úřad na vyřízení stavebního povolení na rodinný dům?
  34. Jak se bránit stavebnímu úřadu při nečinnosti nebo při zamítnutí stavby
  35. Pravomoci stavebního úřadu - co může zakázat a co musí posuzovat
  36. Jakou kvalifikaci musí splňovat úředník na stavebním úřadě?
  37. Může stavební úřad ovlivňovat, jak má vypadat váš rodinný dům?
  38. Kdy může stavební úřad nařídit odstranění stavby, terénních úprav nebo zařízení?
  39. Lze postavit rekreační chatu na louce? Co je možné stavět v nezastavěném území
  40. Rodinný dům v CHKO. Na co dát pozor při jeho umisťování
  41. Stavební povolení na rodinný dům v chráněné krajinné oblasti (CHKO)
  42. Památková ochrana staveb: Jak postupovat při záměru koupě či stavby nemovitosti
  43. Na co má nárok majitel památkově chráněného domu? Proč chránit památky?
  44. Pravidla stavebních zásahů do památek: Vsaďte na dobré architekty, jednejte s NPÚ
  45. Jak prohlásit dům za kulturní památku. Návrh může podat kdokoli, majitele nelze obcházet

Mohlo by vás zajímat

Na co má nárok majitel památkově chráněného domu? Proč chránit památky?

Na co má nárok majitel památkově chráněného domu? Proč chránit památky?

Vlastnit nemovitost památkově chráněnou nebo ležící v památkově chráněné zóně či území nebo ochranném pásmu památky může být starost i radost zároveň. Starosti vyplývají ze samotné podstaty památkové ochrany, a tedy jistých omezení a souvisejících investic. Má vlastník památky nárok na nějaké kompenzace a dotace od…

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA