• ESTAV.cz
• Stavba
• K jihomoravskému územnímu plánu dalo připomínky 2500 lidí

Možné stavby nechává pouze jako územní rezervy a chce se jimi zabývat až po vydání ZÚR, což bude nejdříve příští rok před podzimními krajskými volbami. Sdělil to Petr Firbas, jenž je společně s Janou Pálkovou zmocněným zástupcem veřejnosti, která se pod připomínky podepsala.

Připomínky bylo možné podávat do 7. května. Nyní kraj musí všechny vypořádat podle zákona. "Kraj nás musí k vypořádání připomínek přizvat. Uvidíme, jak k tomu přistoupí. V minulosti byla transparentnost kraje při pořizování ZÚR mizerná," řekl Firbas. Krajtvoří nové ZÚR proto, že předchozí zrušil v roce 2012 Nejvyšší správní soud, a Jihomoravský kraj je tedy jediným v republice, který nemá od svého vzniku před 15 lety platný územně plánovací dokument.

Nyní se kraj snaží být otevřenější a představoval návrhy postupně všem starostům, připomínky však bude řešit až nyní. Až je vypořádá, vznikne dokument, který bude muset znovu schválit zastupitelstvo a který projde druhým kolem připomínkování.

Připomínky společně podaly obce, kterých se týkají klíčové dopravní stavby, u nichž se stále nedaří najít přijatelné řešení. Jde o dálnice R43 z Brna na Moravskou Třebovou, R52 z Pohořelic na Mikulov a případná spojka dálnic D1 a D2. "Krajský návrh přivádí veškerou tranzitní dopravu do Brna a vůbec neřeší, co s ní dál. Přitom už dnes jsou na některých místech v Brně a okolí překračovány limitu hluku a prašnosti. Proto proti ZÚR tak hlasitě vystupujeme," řekl Firbas.

Krajský radní Antonín Tesařík (KDU-ČSL) se brání tím, že vedení silnic v Brně je otázka územního plánu města, čemuž však oponuje náměstek primátora Martin Ander (SZ). Tvrdí, že město si nemůže naplánovat silniční tahy nadmístního významu bez existujícího krajského územního plánu.

Pálková je také členku petičního výboru, který prosazuje vedení R43 jako obchvatu Brna Boskovickou brázdou, petice má již 38.000 podpisů. Firbas se dlouhodobě zabývá koncepcí, která by odvedla tranzitní dopravu mimo Brno. "Je pravda, že 85 procent osobních aut má cíl v Brně, jak argumentuje kraj. Ale 70 procent nákladní dopravy je tranzit a tu je potřeba z Brna odvést. Takové řešení by bylo navíc podle autorizovaných studií o 50 miliard levnější," uvedl Firbas.

V kraji se kvůli chybějícím zásadám územního rozvoje nepostavil od roku 2007 ani kilometr dálnic či rychlostních silnic a nebylo možné chystat ani projektové dokumentace.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata