Na první pohled by se mohlo zdát, že provoz rodinného domu nebo bytu je stále stejný. Konstantní je obvykle časový režim osob – příchody domů, čas koupele a přípravy jídla. Další činnosti už nejsou v čase tak pravidelné. Doma dýcháme, vaříme, pereme, používáme elektrické spotřebiče, ale také třeba různé vonné přípravky, čisticí prostředky. Jsou s námi domácí zvířata. Z vybavení domu, jako je nábytek, podlahové krytiny nebo z oblečení se do našeho vnitřního prostředí uvolňují výpary. Díky uzavřenému objemu je vzduch v interiéru prakticky vždy horší než vzduch venkovní, který nazýváme „čerstvý“ a je jasné, že interiérový vzduch musíme měnit.
Obrázek ukazuje co se děje a jakse cítíme při určitém stavu vzduchu
(relativní vlhkost a teplota).
Autor: Centrum pasivního domu Brno
Podmínky v exteriéru se mění nezávisle na nás. Střídají se roční období, dynamicky se mění teplota a také vlhkost venkovního „čerstvého“ vzduchu. Když vezmeme v úvahu i měnící se vnitřní prostředí, dostáváme během roku nekonečné množství kombinací a požadavků. Jak tedy správně vyměňovat vzduch, tedy jak intenzivně větrat?
Pro ideální vnitřní prostředí je vhodné zajišťovat teplotní a vlhkostní rozsah, který je vyhovuje maximálnímu počtu osob a procento tzv. nespokojených je co nejmenší. Na vnímání osob ale působí více vlivů než jen zobrazená teplota a vlhkost. Dostáváme se do oblasti koncentrací pachů a další zátěže, z nichž nejsnáze měřitelná je koncentrace CO2;, plynu produkovaného dýcháním. Čím vyšší koncentrace, tím zásadnější vliv.
Co je to ppm a koncentrace CO2
Hodnoty koncentrace nejen CO2 se uvádějí v ppm (ppm = parts per milion, tedy počet částic konkrétního plynu jeden milion všech částic, 1 ppm = 0,0001 procenta).
- Ve venkovním prostředí je koncentrace CO2 350 - 400 ppm, ve městě je to cca 500 ppm.
- Komfortní koncentrace v interiéru je obecně uznávána do 1000 ppm; závazná vyhláška pro veřejné místnosti udává max. 1500 ppm (v realitě je ve školách často překračována až ke koncentracím 3500 – 5000 pm; pro rodinné domy a byty není závazná žádná koncentrace)
- Vliv koncentrace CO2 na průměrné osoby je uveden v tabulce
Jak se cítíme při různých koncentracích CO2? Autor: Centrum pasivního domu Brno
Větráme především podle počtu osob v místnosti
Pokud větráme dle počtu osob, stačí tato výměna vzduchu i na odvedení všech dalších běžných zátěží, tedy pocení, uvolňování škodlivin z nábytku atd. Při vaření, koupání nebo využívání toalet jsou požadavky na větrání vyšší. Ale zpátky k osobám. Už v roce 1861 prof. Max von Pettenkofer doložil, že pro udržení vhodného vnitřního prostředí je potřeba zajistit přívod venkovního čerstvého vzduchu v množství 25 m³/hod na osobu. Tento údaj se line jako červená niť i všemi současnými předpisy, doporučeními a nařízeními. Když v interiéru nepobýváme, stačí nám výměna vzduchu nižší, jen pro odvedení zbývajících pachů a uvolňujících se látek z vybavení domu či bytu. Jak ale výměnu vzduchu zajistit, když nemáme možnost zjišťovat aktuální obsazení osobami? Dostáváme se do pojmu řízeného větrání, které bude popsána v dalších kapitolách.
Co se stane, když bude výměna vzduchu nedostatečná?
S nedostatečnou výměnou vzduchu má bohužel zkušenost každý. Vzpomeňme na školní léta, kdy ve třídě v zimě najednou klesala pozornost, chtělo se spát a nemohl za to jen učitel s nudným výkladem. Žáci jsou teple oblečeni ve třídě, kde je běžně 22-24 °C, díky pocení je zde i vyšší relativní vlhkost. Tuto kombinaci vnímáme jako dusno, těžký vzduch. Koncentrace CO2 překračuje vyhláškou stanovenou hodnotu i násobně (viz. graf). Okna se neotevírají, protože není vhodné na zpocené žáky přivádět venkovní studený vzduch, o přestávkách se neotevírají okna z bezpečnostních důvodů. Žáci ve třídě si ale na toto prostředí pomalu zvykají, adaptují se a nemají potřebu vzduch měnit, tedy větrat. Nově příchozí je ale vzduchem ve třídě mírně řečeno překvapen.
Záznam měření stavu vzduchu (teplota, vlhkost, CO2) ve školní třídě. Koncentrace škodlivin se v průběhu vyučování šplhají běžně nad 3000 ppm. Zdroj: Martin Jindrák
Stejný stav s pomalejším náběhem je ale i v bytech, kdy si osoby zvyknou a teprve nově příchozí má snahu nějak reagovat – např. otevřít okno. Po krátkém vyvětrání se ale do stejného stavu dostaneme za cca 30-45 minut a i nově příchozí se na postupné zhoršení podmínek adaptuje. Do tohoto stavu se dostáváme v drtivé většině opravených bytových domů („paneláků“), kde se vymění okna za těsná. Kvůli nedostatečné výměně vzduchu se díky dýchání, mytí a podobně zvyšuje vnitřní relativní vlhkost, v mnoha případech i nad 80 %. Následně kondenzuje na chladnějších plochách. Stačí přitom ochlazení z vnitřní teploty 22 °C na cca 18 °C, tedy teploty spodní hrany trojskel při venkovních teplotách pod 0 °C.
Názorný popis chování vzduchu při změnách vlhkosti a teploty najdete v článku o základech fyziky vlhkého vzduchu, v tématu o kondenzaci a plísních.
Utěsněním spár konstrukcí, zateplením objektů a osazením těsných oken se sice velmi významně snižuje účet za vytápění, úspory jsou ale z velké části prováděny na úkor hygieny. Výměna vzduchu klesá na 20 – 40% požadovaného stavu s ohledem na požadavky využívání objektů. Pro ohřev čerstvého vzduchu z venkovní teploty na teplotu vnitřní tak spotřebovává menší množství energie, „úspora“ se ale negativně projevuje ve vnitřním prostředí.
Další hrozba je v postupném poškozování konstrukcí kondenzovanou vlhkostí, které zpočátku není viditelné a projeví se až s odstupem. Je lhostejné, zda se jedná o novostavby nebo o revitalizace, ale pokud by všichni uživatelé poctivě přiznali problémy s plísněmi, nestačili bychom se jejich počtu divit.
A co když bude větrání zbytečně intenzivní?
Není vhodné ani větrat nadbytečně. Jak ukazují provozované bytové domy v energeticky pasivním provedení, při předimenzovaném nastavení řízené výměny vzduchu byla v interiéru nízká relativní vlhkost, a to i pod 25%. Po rozumném přenastavení se následně udržuje relativní vlhkost nad 40% a koncentrace CO2 pod 1200 ppm.
Kde je ideální míra?
Množství přiváděného čerstvého vzduchu je tak vhodné dávkovat dle obsazení objektu a jeho provozu. Když je prázdný, tak menší množství, technicky klidně i na úroveň 10 m³/hod. Při obsazení pak dle počtu osob (počet osob × 25 m³/hod), ideálně s nárazovým zvýšením výkonu při vaření, používání toalet nebo koupelen.
Sdílet / hodnotit tento článek